2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

9 Af 76/2015- 50 - text 17 pokračování 9Af 76/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobkyně: SOLUNA 2000 s. r. o., IČO 256 53 547, se sídlem Vlkova 468/17, Praha 3i proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2015, č. j. 26439/15/5300-21443-706986, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2015, č. j. 26439/15/5300-21443-706986 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dva platební výměry vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3 (dále jen „správce daně“), ze dne 29. 8. 2014, č. j. 5369318/14/2003-24901-110324, a č. j. 5369037/14/2003-24901-110324 (dále jen „platební výměry“). Správce daně prvním citovaným platebním výměrem vyměřil žalobkyni daň z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2011 ve výši 385 469 Kč, druhým citovaným platebním výměrem snížil žalobkyní vykázaný nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2011 na částku 34 900 Kč. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí považoval za hlavní spornou otázku to, zda správce daně unesl důkazní břemeno ve smyslu prokázání vědomé účasti žalobkyně na podvodném jednání v řetězci společností. Po shrnutí relevantní právní úpravy a skutkových zjištění žalovaný konstatoval, že bylo prokázáno, že společnost Aurum.Argentum s. r. o. (dále jen „Aurum.Argentum“) nakupuje ryzí zlato, aby jej v řetězci plátců Gold Crown s. r. o. (dále jen „Gold Crown“), Deverell Company, s. r. o. (dále jen „Deverell Company“) a SHELDO Company s. r. o. (dále jen „SHELDO Company“) vyměnila za zlato s ryzostí těsně pod hranicí ryzosti 333/1000 pro uplatnění zvláštního režimu dle § 92b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o dani z přidané hodnoty“). Zlato o ryzosti 333/1000 bylo dále prodáno přes společnosti Premium Gold s. r. o. a PRAG GOLD INVEST Ltd., spol. s r. o. (dále jen „PRAG GOLD INVEST“) žalobkyni, která pro něj nemá využití a přepracovává jej zpět na zlato ryzí pro výrobu plechů, drátů a šperků, které dodává odběrateli, přičemž žádný z předchozích článků řetězce obchodníků se zlatem věrohodně neprokázal dodání zboží v deklarované kvalitě a ryzosti. Žalobkyně dostatečně neověřovala kvalitu (ryzost) nakoupeného zboží ani jeho množství, když nedoložila žádný certifikát kvality zboží, ryzost ověřovala pouze orientační zkouškou, která neumí ryzost určit na setiny gramu a není možná archivace jejích výsledků, a nebylo prověřeno, zda se zboží vážilo. Dle názoru žalovaného neměly deklarované transakce v řetězci společností za cíl zisk z realizace prodeje zboží, ale získání neoprávněného daňového zvýhodnění, které čerpala sama žalobkyně v podobě získání odpočtu daně, která nebyla v řetězci odvedena. 3 Žalovaný považoval za objektivní skutkové okolnosti, svědčící o existenci podvodu na dani z přidané hodnoty v řetězci, zejména tyto: v řetězci mělo dojít k dvojí změně ryzosti zlata, takže na konci transakce bylo zlato, které bylo i na jejím začátku, přičemž zlato ryzosti 330/1000 nemá v České republice využití; žádná ze společností účastnících se obchodu se zlatem nebyla schopna zajistit přepracování zlata ryzosti 330/1000 na zlato 999/1000; společnosti Aurum.Argentum, Deverell Company a SHELDO Company neuhradily za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2011 vykázanou daň; žádná ze společností včetně žalobkyně nepředložila jakýkoli certifikát či zkušební list potvrzující kvalitu a ryzost materiálu, přestože se jednalo o zboží vysoké hodnoty; zboží nebylo pojištěno a k jeho přepravě nebylo využito služeb bezpečnostní agentury; celá transakce se uskutečňovala zpravidla během jediného dne; ryzost obchodovaného zlata byla těsně pod hranicí 333/1000 pro nutnost aplikace tzv. zvláštního režimu; do řetězce se zapojily nové společnosti založené vesměs na začátku 2011 nebo v tomto období nově registrované k dani z přidané hodnoty; dodavatel žalobkyně PRAG GOLD INVEST ani společnost Aurum.Argentum nevlastní internetové stránky, neevidují provozovnu či sklad; v řetězci figurují stále stejné osoby, které jsou známy jako osoby bez dostatečné povědomosti o daném druhu obchodu; do obchodů žalobkyně byl nelogicky vložen další článek řetězce, čímž došlo k navýšení kupní ceny o další marži. 4. Na základě těchto objektivních okolností bylo dle názoru žalovaného prokázáno, že účelem řetězce transakcí bylo zajistit přeměnu ryzího zlata, které společnost Aurum.Argentum pořídila ze Slovenska, na zlato ryzosti 330/1000, tedy na deklarované zboží, které bylo svou ryzostí těsně pod hranicí ryzosti rozhodné pro uplatnění zvláštního režimu, aby toto zboží mohlo být společností Aurum.Argentum přes společnost PRAG GOLD INVEST dodáno žalobkyni, která získala neoprávněné zvýhodnění v podobě odpočtu daně z obchodu se zbožím, u něhož nebyla na předchozím stupni v řetězci odvedena daň. Tím, že žalobkyně na vstupu uplatnila odpočet daně a zároveň neměla povinnost při prodeji předmětného zboží odvést daň, neboť přijaté zboží zpětně čistila na zlato ryzí a uplatnila při jeho prodeji (dodání) zvláštní režim, nárokovala z dané transakce nadměrný odpočet odpovídající odpočtu daně na vstupu z pořízení deklarovaného zboží. Získání neoprávněného daňového zvýhodnění je v rozporu s principem neutrality daně a naplňuje znaky podvodného jednání ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“). 5. Žalovaný konstatoval, že zjištěné skutečnosti poukazují na obcházení tzv. zvláštního režimu pro dodávání zlata. V řetězci mělo dojít k znehodnocení ryzího zlata na ryzost 330/1000 (což představuje dodatečné náklady) tak, aby dodání tohoto zlata nepodléhalo zvláštnímu režimu a vznikla tak povinnost zatížit toto plnění daní na výstupu, přičemž k odvedení této daně nedošlo. Následně došlo k přeprodeji zlata o ryzosti 330/1000 mezi články obchodního řetězce až k žalobkyni, která uplatnila nárok na odpočet daně na vstupu (jež nebyla na počátku odvedena) a který toto zlato následně čistí do ryzosti 999/1000 (což opět představuje značné dodatečné náklady) a dodává svému odběrateli ve zvláštním režimu, čímž mu vzniká nadměrný odpočet daně. V obchodním řetězci docházelo k vynakládání neekonomických dodatečných nákladů souvisejících s přeměnou ryzosti zlata a k obchodování se zbožím, které v řetězci nemělo žádné reálné využití, jelikož na konci řetězce docházelo ke zpětnému vyčištění na ryzí zlato. Mezi články řetězce předcházející žalobkyni docházelo ke zkreslování faktů o faktickém stavu zlata. Současně se s ohledem na vysoké náklady spojené se změnou ryzosti zlata jeví jako pravděpodobné, že ke změně ryzosti zlata v řetězci nedocházelo. V průběhu daňového řízení nebylo prokázáno, že by k dodání zlata vůbec došlo, pakliže zlato dodáno bylo, došlo za každých okolností k podvodu na DPH. Dle názoru žalovaného byly dostatečně objasněny skutkové okolnosti podvodného jednání a bylo prokázáno, že přijatá plnění od dodavatele PRAG GOLD INVEST byla zasažena podvodem na dani z přidané hodnoty. 6. Dle názoru žalovaného lze žalobkyni považovat za osobu účastnící se spáchaného podvodu, neboť žalobkyně nebyla při sjednání a realizaci obchodu obezřetná a ignorovala nestandardní okolnosti obchodních případů, které vyplývají ze skutečností zjištěných správcem daně a které mohly být žalobci známy. Z těchto okolností vyplývá, že jediným cílem transakcí bylo získání daňového zvýhodnění v podobě odpočtu daně, nikoli nákup zlata, pro které žalobkyně ani nemá využití. Žalobkyni tedy lze považovat za osobu, která musela vědět o tom, že se účastní podvodu. Žalobkyně se tedy vědomě účastnila plnění zasažených podvodem na dani z přidané hodnoty, a proto jí nemůže být v souladu s § 72 a § 73 zákona o dani z přidané hodnoty uznán nárok na odpočet daně z přijatých plnění od dodavatele PRAG GOLD INVEST, tj. z transakcí zasažených podvodem na dani z přidané hodnoty. 7. K uplatněným odvolacím námitkám žalovaný konstatoval, že žalobkyně nijak nevyvrátila existenci objektivních okolnosti svědčících o jejím vědomí o spáchaném podvodu na dani z přidané hodnoty. Pokud žalobkyně namítla, že znala bratra jednatele společnosti PRAG GOLD INVEST, neprokazuje to bezproblémový průběh obchodů. O tom, že žalobkyně věděla či mohla vědět, že se účastní podvodného jednání, svědčí například průběh obchodu, kdy celá obchodní transakce se uskutečňuje zpravidla během jednoho dne, nedocházelo k jakékoli kontrole jakosti a kvality zboží, ačkoli se jednalo o značn