— Nejvyšší správní soud

11 A 43/2020- 37 - text 9 11A 43/2020 pokračování Číslo jednací: 11A 43/2020 - 37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem v Praze 8, Na Slovance 1999/2 zastoupeného JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, PSČ 323 00 proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/5, PSČ 118 12 o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 14. 2. 2020 č. j. MSMT-24314/2019-8 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 14. 2. 2020, č. j. MSMT-24314/2019-8, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce, advokáta JUDr. Tomáše Tomšíčka. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „žalovaný“) ze dne 14. 2. 2020, kterým byla žalobci zamítnuta jeho žádost o poskytnutí podpory registrační číslo CZ02.1.01/0.1/0.0/0.0/18_046/0016092 s názvem Extreme Light Infrastructure Laboratoře s odůvodněním, že v posuzovaném případě, byť se jedná o nenárokovou dotaci, na jejíž poskytnutí žalobci nevznikl právní nárok, byla porušena základní procesní práva žalobce garantovaná žalobci obecným způsobem na úrovni článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na základě zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 2. Žalobce v podané žalobě popsal dosavadní průběh řízení a skutkový stav, který předcházel vydání napadenému rozhodnutí a v bodě 3 žaloby uvedl skutkové a právní důvody, na jejichž základě považuje napadená rozhodnutí za nezákonná. Žalobce je přesvědčen o tom, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť v řízení, které předcházelo jeho vydání, došlo ze strany žalovaného k tak podstatnému porušení ustanovení o řízení, která jsou uvedená v pravidlech žalovaného a v souvisejících právních předpisech, což mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé. Vydáním žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný bezprecedentním způsob vybočil ze všech mezí, jež je povinen při své rozhodovací činnosti respektovat, a která mu stanovují obecně závazné právní předpisy i pravidla, která si žalovaný sám pro přidělování dotací dopředu stanovil. Žalobní body 3. Žalobce namítl, že postupem žalovaného vznikly dvě verze hodnocení téže žádosti o podporu projektu. Podle tvrzení žalovaného, se jedná 1) o verzi pracovní a 2) o verzi finální, přičemž obě verze hodnocení přidělují žádosti o podporu projektu shodné bodové ohodnocení, ovšem obsahově se výrazně liší. Tyto zásadní obsahové odchylky podle názoru žalobce nemohou z podstaty věci vést ke stejným závěrům v bodovém hodnocení. Žalobce namítl nesprávnost postupu žalovaného, pokud byly vydány dvě verze hodnocení se stejným bodovým ziskem, namítal dobu vzniku hodnocení, která byla zveřejněna žalobci až v lednu 2020. Proto vyvolávají pochybnosti o tom, zda pracovní i konečná verze hodnocení existovaly již v době, kdy bylo mylně zpřístupněno pracovní hodnocení žalovanému v říjnu 2019. Žalobce rovněž namítal, že není zřejmé, kdo je autorem původního hodnocení a tak vzniká otázka, zda žalovaný dokázal dostát pravidlům, která si pro hodnocení žádosti o podporu o dotaci sám stanovil. Jde tedy zejména o pravidlo, že každý projekt bude posouzen nezávisle všemi členy hodnotící komise, a že konečné hodnocení je výsledkem společného projednání těchto individuálních hodnocení s tím, že konečné závěry vznikají a jsou formulovány až po společném projednání. Vytvořením dvou verzí hodnocení žádosti tak vznikla nedůvodná a neodůvodnitelná disproporce mezi věcným a bodovým hodnocením žádosti. Není zřejmé, zda konečná verze existovala v den, kdy byla pracovní verze zpřístupněna žalobci. Není ani zřejmé, zda byl dodržen předepsaný způsob projednání a hodnocení projektů hodnotící komisí a celý tento postup žalovaného je z těchto důvodů netransparentní a v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. 4. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný v reakci na žalobcem podané připomínky k první verzi hodnocení dopisem ze dne 10. 12. 2019 anuloval jak hodnocení samotné, tak i k němu podané připomínky žalobce. Takový postup však žalovanému neumožňuje ani správní řád, ani samotným žalovaným vytvořená pravidla. Pravidla totiž anulování připomínek jako způsob jejich vyřízení vůbec neupravují, proto se jedná o postup zcela svévolný. Kromě toho byl proveden formálně zcela nedostatečným způsobem, když došlo k vydání nedatovaného písemného sdělení osoby, jejíž funkční zařazení není ve sdělení uvedeno a není zřejmé ani z dokumentu, ostatně není zřejmé ani to, že jde o výstup právě žalovaného správního orgánu – Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Takovým procesním předpisem neupravený úkon žalovaného coby ústředního správního orgánu nemůže mít žádné právní následky a žádné účinky nemohou být takovému úkonu přiznány. 5. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný svým postupem, kdy anuloval žalobcem podané připomínky k první verzi hodnocení, fakticky odmítl tyto připomínky vypořádat, což je v rozporu s Pravidly i se správním řádem. Žalovaný tím porušil právo žalobce vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí a fakticky odmítl připomínky žalobce jakkoli vypořádat. 6. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný svou odpovědí na připomínky žalobce ke druhé verzi hodnocení ve formě zápisu z jednání přezkumné komise ze dne 27. 1. 2020 znovu fakticky odmítl jejich vypořádání, když k jednotlivým bodům připomínek pouze mechanicky opakoval stejná tvrzení, tedy že připomínky se týkají odborného názoru hodnotící komise, které přezkoumávat nelze. Uvedený postup je v rozporu s bodem 10.1 Pravidel, jelikož žalobce své připomínky formuloval tak, aby splňovaly podmínky pro přezkum a pro hodnocení, tedy aby nebyly podány marně. I přes to, že většina připomínek žalobce naplňuje některý z důvodu pro posouzení podle kapitoly 10.1. Pravidel, se jimi žalovaný věcně nezabýval a tím došlo k porušení uvedeného ustanovení. Tyto skutečnosti činí rozhodnutí žalovaného vnitřně rozporným, když na straně jedné žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že připomínky by podány podle kapitoly 10.1 Pravidel, zatímco v zápisu z jednání přezkumné komise pak uvádí, že připomínky v souladu s touto kapitolou nejsou. 7. Žalobce namítl rovněž chybějící metodiku hodnocení, když připomínky žalovaného k projektu jsou neutříděnými soubory námitek, z nichž není zřejmé, jakou mají váhu. Připomínky žalovaného proti rozpočtu se týkají jeho dílčích částí a převážně marginálních aktivit v projektu. Potřebnost projektu při tom byla vyhodnocena tak, že projekt získal plný počet bodů, byl proto uznán za projekt za potřebný, užitečný a zcela smysluplný. V kritériu 2.2. - Věcný obsah a relevantnost aktivit - však projekt obdržel pouze šest bodů z patnácti možných a není zřejmé, z čeho hodnotitel usuzoval na potřebnost projektu, když zřetelně ne z věcného obsahu projektu a relevantnosti jednotlivých aktivit. Bez vzájemné kooperace jednotlivých vzájemně svázaných kritérií je pravděpodobné, že hodnocení projektu provedly a posuzovaly přinejmenším dvě odlišné osoby. 8. Podle názoru žalobce postup žalovaného při rozhodování o poskytnutí podpory byl zejména po zjištění vlastních procesních chyb značně svévolný a představuje zjevný exces. Žalobci se nedostalo řádného procesu v souvislosti s hodnocením jím podané žádosti o poskytnutí podpory a v souvislosti s přezkoumáním jím podaných připomínek k hodnocení žádosti. Napadené rozhodnutí žalobce považuje za věcně i právně nesprávné, když žalovaný zcela nesprávně vyhodnotil dílčí část žádosti žalobce, vytvořil dvě značně odlišná hodnocení, která vytvářejí disproporci mezi bodovým a obsahovým hodnocením žádosti žalobce a anuloval připomínky žalobce k první verzi hodnocení, byť mu tento postup neumožňuje žádný právní předpis. Napadeným rozhodnutím byl žalobce zkrácen na svých právech v důsledku porušení práv v předcházejícím řízení a rozhodnutí je tak v rozporu se zásadami předvídatelnosti, nediskriminace a transparentního postupu. Z tohoto důvodu žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Stanovisko žalovaného k obsahu žaloby 9. Žalovaný správní orgán ve vyjádření k podané žalobě zdůraznil, že podle jeho názoru je žaloba nedůvodná. Žalobce nebyl v průběhu řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, na svých právech nijak krácen a v postupu žalovaného nelze spatřovat jednání, které by bylo netransparentní a zakládalo nerovný přístup, jak žalobce ve své žalobě uvádí. 10. K jednotlivým žalobním tvrzením, která jsou v žalobě obsažena, žalovaný uvedl,