4 Ads 114/2011 — Nejvyšší správní soud

17 A 4/2019- 42 - text 13 17 A 4/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera a soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Aleny Pavlíčkové ve věci žalobkyně: proti žalované: Barrandov Televizní Studio a.s., IČO 41693311 sídlem Kříženeckého náměstí 322, 152 00 Praha 5 zastoupená Mgr. Ivanem Rámešem, advokátem sídlem Skácelova 2792/34, Brno Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sídlem Škrétova 44/6, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 8. 2019, č. j. RRTV/10634/2019-rud, sp. zn. RRTV/2019/203/rud takto: I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 13. 8. 2019, č. j. RRTV/10634/2019-rud, sp. zn. RRTV/2019/203/rud, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 17 580,50 Kč do rukou Mgr. Ivana Rámeše, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Podanou žalobou napadla žalobkyně v záhlaví označené rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v rozhodném znění (dále jen „ZRTV“). 2. Žalobkyně se měla dopustit spáchání přestupku odvysíláním pořadu „Kauzy Jaromíra Soukupa“, a to dne 12. 9. 2018 od 21:25 hodin na programu Televize Barrandov (dále jen „pořad“ nebo „dotčený pořad“). Žalobkyně měla dle žalované v pořadu prezentovat pouze jeden vyhraněný pohled na problematiku působení nadnárodních společností v České republice a na státní investiční a dotační politiku. Pořad dle žalované měl představovat jasný, předem stanovený postoj a nabídl pouze jednostranné interpretace zveřejněných informací, které se týkaly závažných politických otázek souvisejících s distribucí veřejných prostředků. Žalovaná je proto toho názoru, že žalobkyně se dopustila porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. 3. Za výše popsaný přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 400 000 Kč podle § 60 odst. 1 písm. b) a § 60 odst. 7 písm. a) ZRTV společně s povinností uhradit paušální částku nákladů řízení podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „přestupkový zákon“). II. Obsah žaloby a související vyjádření 4. Žalobkyně pokládá napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost spatřuje v okolnosti, že ve výroku napadeného rozhodnutí je mimo jiné skutek popsán tak, že pořad představoval předem stanovený postoj a nabídl pouze jednostranné interpretace zveřejněných informací, které se týkaly závažných politických otázek souvisejících s distribucí veřejných prostředků. Kromě vytýkané absence uvedení přesného zdroje v projevu moderátora ovšem žalovaná v odůvodnění napadené rozhodnutí neuvádí úvahy ani důkazy o tom, čím a proč se žalobkyně dopustila porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace. Úvahy, které žalovaná v rozhodnutí rozvíjí, neobsahují žádnou logickou vazbu mezi neuvedením zdrojů informací v citovaných výrocích, a závěrem o prezentaci „předem stanoveného postoje“ či „jednostranné interpretace zveřejněných informací“. Žalovaná neměla žádné relevantní důkazy, ani ohledně nich nevedla v odůvodnění svého rozhodnutí žádnou úvahu. Není zřejmé, jaké informace byly jednostranně interpretovány, ani jaký postoj byl předem stanoven a jak. Konstrukci žalované tak žalobkyně shledává čistě spekulativní. 5. Navíc není zřejmé, z čeho žalovaná usuzuje, že si divák nemohl na dané téma svobodně utvořit vlastní názor, když tuto svoji úvahu nijak neodůvodňuje ani nedoprovází dokazováním, ať již k nějakým konkrétním divákům či „průměrnému divákovi“. Žalobkyně odvysíláním pořadu žádnému divákovi v tvorbě vlastního názoru nezabránila; naopak prezentací témat, která jsou jinak opomíjena, k tvorbě vlastních, svobodných názorů diváků z povahy věci přispívá. 6. Dále podle žalobkyně není jasné, jaké informace považuje žalovaná za výběrové a proč, ani o jakých souvislostech, konotacích nebo dokonce záměru žalobkyně je řeč. V oblasti správního trestání nelze vycházet z pouhých domněnek a názorů správních orgánů, ale z najisto a bezpečně prokázaných skutečností. Uvádí-li skutková věta ve výroku rozhodnutí okolnost, která nemá oporu v provedeném dokazování ani v odůvodnění rozhodnutí, je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů; k tomu žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 92/2009-65. 7. Konečně k otázce nepřezkoumatelnosti žalobkyně uvádí, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí je též dána tím, že úvahy, které žalovaná v rozhodnutí ohledně tvrzeného skutku vede, jsou jen velmi obecného rázu a nepředstavují dostatečně určitý popis skutku, jímž mělo ke spáchání přestupku dojít. 8. K vlastnímu posouzení objektivity a vyváženosti sporného pořadu žalobkyně uvádí, že jí byla vytýkána toliko jediná věc – neuvedení přesného zdroje, ze kterého moderátor čerpal. K tomu ovšem žalobkyně zdůrazňuje, že na rozdíl od psaného článku, mluvený projev v televizním pořadu nedisponuje poznámkami pod čarou nebo hyperlinky. Požadavek správního orgánu formulovaný podobným způsobem je nejen co do své reálné proveditelnosti absurdní, nýbrž je také v rozporu s konstantní judikaturou soudů; žalobkyně k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2012, č. j. 7 As 36/2012-24. 9. Navíc žalobkyně zdůrazňuje, že většina z žalovanou uvedených citací z pořadu tvoří skutková tvrzení. Skutkové tvrzení přitom z povahy věci není názorem, který může být sám o sobě libovolný; skutkové tvrzení může být toliko pravdivé, či nepravdivé. Je tak klíčové, že žalovaná nijak neprokázala, že skutková tvrzení v pořadu obsažená byla lživá, překroucená, apod. Žalovaná proto pochybila, pokud se omezila toliko na výčet výroků, které neobsahovaly uvedení zdroje, aniž by zároveň ověřila jejich pravdivost. 10. Žalobkyně uvádí, že podle § 31 odst. 1 ZRTV má provozovatel vysílání právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Postih pořadu přestavuje nepřípustný zásah do ústavně zaručené svobody projevu, požívající vysoké ochrany a nezávislosti obsahu vysílání. Svoboda projevu v sobě zahrnuje i sdělování negativních informací a myšlenek, které mohou být přijímány záporně, a to zejména v pořadech publicistického charakteru. Svoboda projevu taktéž zahrnuje možnost určité míry nadsázky či zkratky. Sankcionování žalobkyně je způsobilé zasáhnout do jejích práv garantovaných čl. 1, 2 odst. 3 a čl. 17 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje svobodu zastávat názory a právo rozšiřovat informace a myšlenky. 11. Za nepřesvědčivé má žalobkyně též odůvodnění výše uložené pokuty. Žalovaná nejprve uvádí, že nedisponuje údaji o sledovanosti posuzovaného pořadu, následně i přesto uvádí, že je sledovanost relativně nízká, a posléze zase hodnotí jako přitěžující kritérium, že má pořad velký divácký dosah. Tato zjištění nemají žádnou oporu v dokazování a navíc jsou vnitřně rozporná. Dále jako přitěžující okolnost nelze zohlednit skutečnost, že se žalobkyně přestupku dopustila jako provozovatelka televizního vysílání, neboť tato skutečnost je obligatorním znakem daného přestupku. Konečně jako přitěžující okolnost hodnotí žalovaná také zavinění žalobkyně ve formě úmyslu. Kromě absence dokazování v tomto ohledu však žalovaná zcela ignoruje skutečnost, že je žalobkyně právnickou osobou, která nedisponuje vůli, následkem čehož zkoumání formy zavinění vůbec nepřipadá v úvahu. 12. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil s tím, že žalovaná je povinna nahradit ji náklady řízení. 13. Ve svém vyjádření žalovaná uvádí, že trvá na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 14. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by její rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Z jeho výroku i odůvodnění je zela zřejmé, na základě jakých úvah a za který skutek byla žalobkyni uložena pokuta. Všechny části popisu skutku mají oporu ve shromážděných důkazech a rozhodnutí neobsahuje žádné spekulativní úvahy. 15. Žalovaná při rozhodování o přestupku vycházela z odborné analýzy pořadu, vyjádření žalobkyně v řízení o přestupku a z provedeného dokazování zhlédnutím záznamu pořadu. Žalovaná každý výrok, respektive tvrzení moderátora pořadu, které považuje z hlediska zákona za problematické, vždy citovala a následně vždy konkrétně uvedla i důvod. Moderátor přitom dle žalované prezentoval toliko jeden vyhraněný pohled na problematiku působení nadnárodních společnosti v České republice a na státní investiční a dotační politiku a nabídl pouze jednostranné interpretace zveřejněných informací, které se týkaly závažných politických otázek souvisejících s distribucí veřejných prostředků, aniž by, byť jedinkrát, uvedl zdroj těchto informací. Divák, který zhlédl uvede