6 Ads 88/2006 — Nejvyšší správní soud

3 A 104/2019- 134 - text 25 3A 104/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: KGI - Global Investments, a.s., IČ 05709466, Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 zastoupená advokátkou Mgr. Danou Holcman sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 proti žalované: Česká národní banka sídlem Na příkopě 864/28, 115 03 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 11. 4. 2019 č. j. 2019/041223/CNB/110 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí bankovní rady České národní banky (dále jen „bankovní rada“ nebo „rozkladový orgán“), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně proti rozhodnutí České národní banky (dále též „ČNB“ nebo „žalovaná“) ze dne 22. 1. 2019, č. j. 2019/9317/570 a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta 50 000 Kč za to, že neoznámila v zákonné lhůtě, která marně uplynula dne 21. 11. 2017, České národní bance a společnosti MONETA Money Bank, a.s. (dále jen „MONETA Bank“ či „emitent“), jejíž akcie ISIN CZ0008040318 jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, že ke dni 10. 11. 2017 podíl žalobkyně na všech hlasovacích právech této společnosti překročil hranici 1%. Tímto jednáním žalobkyně porušila povinnost v ust. § 122 odst. 1 ve spojení s § 122 odst. 2 písm. a) a § 122 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZPKT“), čímž se dopustila přestupku podle § 163 odst. 1 písm. a) ZPKT. II. Obsah žaloby a související vyjádření 2. Žalobkyně napadá rozhodnutí bankovní rady z důvodu nezákonnosti, která spočívá ve zkrácení jejích práv, k němuž došlo napadeným rozhodnutím o rozkladu a před tím i rozhodnutím ČNB v prvním stupni. 3. Žalobní námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů. 4. V prvním žalobním bodu namítá žalobkyně, že v souladu se zákonnou úpravou splnila svou oznamovací povinnost ve vztahu k podílu na hlasovacích právech řádně a včas, když dne 20. 11. 2017 odeslala prostřednictvím své datové schránky do datové schránky ČNB a datové schránky emitenta MONETA Bank oznámení podílu na hlasovacích právech. Odeslané formuláře oznámení obsahovaly všechny údaje podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 234/2009 Sb, o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“) a forma odeslání odpovídala alternativnímu způsobu zasílání některých informací, tj. ustanovení § 16 odst. 1 písmeno b) prováděcí vyhlášky. 5. Žalobkyně blíže uvedla, že dne 20. 11. 2017 jako akcionář emitenta společnosti MONETA Bank zaslala prostřednictvím své datové schránky do datové schránky ČNB a rovněž do datové schránky emitenta oznámení podílu na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 ZPKT (dále jen „Oznámení“), které obsahovalo celkem tři elektronické formuláře s vyplněnými údaji podle Přílohy č. 7 prováděcí vyhlášky a sice za oznamovatele - účastníka řízení, tj. Silver Point Invest a.s. (nyní žalobkyně), za oznamovatele Area Capital Bohemia a.s. a za oznamovatele Area Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s., a to současně s přípisem, ve kterém zmíněné společnosti oznamují ČNB a emitentovi dosažení a překročení podílu na všech hlasovacích právech emitenta nad hranici 1 %. Oznámení bylo ČNB doručeno dne 20. 11. 2017. Žalovaná, která měla poté konat podle § 122 odst. 7 ZPKT a uveřejnit oznámenou výši podílu na hlasovacích právech do 3 pracovních dnů ode dne doručení Oznámení nebo ode dne, kdy tuto informaci sama zjistila, takto nekonala a až dne 30. 11. 2017 její pracovník kontaktoval žalobkyni s tím, že by bylo vhodnější provést Oznámení na jediném formuláři a doplnit údaje o fyzických osobách. Pracovník ČNB požadoval po žalobkyni doručit ČNB Oznámení prostřednictvím internetové aplikace pro „Sběr informačních povinností regulovaných subjektů“ (dále jen „aplikace SIPReS“) na jediném formuláři, který sám vytvořil. Žalobkyně dne 1. 12. 2017 postupovala podle pokynů pracovníka žalované a formulář odeslala prostřednictvím aplikace SIPReS, přičemž v hlášení uvedla, že se jedná o opravu informací zaslaných dne 20. 11. 2017. Pracovník žalované žalobkyni znovu kontaktoval a nedoporučil jí, aby v hlášení uvedla, že se jedná o opravu, a požadoval znovu zaslání formuláře bez tohoto údaje. Žalobkyně tedy v dobré víře znovu konala podle pokynu pracovníka ČNB a formulář znovu zaslala prostřednictvím aplikace SIPReS, tentokrát bez uvedení údaje, že se jedná o opravu zaslaných informací. Současně opravený formulář odeslala prostřednictvím své datové schránky do datové schránky ČNB. Podle žalobkyně se jednalo o opětovné zaslání totožných informací, tedy o formalistické nahrazení tří formulářů jedním formulářem, proto žalobkyně již znovu Oznámení emitentovi nezasílala. Žalobkyně rovněž tvrdí, že její zástupce byl pracovníkem ČNB telefonicky informován, že vzhledem k tomu, že Oznámení bylo ze strany žalobkyně provedeno včas, není nahrazení tří samostatných formulářů, které zákon výslovně připouští, ani oprava či doplnění formuláře dle jeho následných požadavků, nijak sankcionováno. 6. Žalobkyně upozorňuje, že žalovaná uznala, že zákonná lhůta ke splnění povinnosti trvala až do dne 21. 11. 2017 (nikoli jen do původně uváděného 16. 11. 2017), proto je toho názoru, že původní oznámení bylo doručeno včas do datové schránky žalované i do datové schránky emitenta. Žalobkyně se dovolává aplikace základního právního principu „nulla poena sine lege” (žádný trest bez zákona), neboť tvrdí, že nemůže být sankcionována za neuvedení úplného řetězce ovládajících a ovládaných osob počínaje nejvýše postavenou ovládající osobou, když taková povinnost nevyplývá ze zákona a není ani blíže v mezích zákona konkretizována v podzákonném předpisu, kterým je prováděcí vyhláška. 7. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně nesouhlasí s žalovanou, že v Oznámení, které odeslala ČNB a společnosti MONETA Bank dne 20. 11. 2017 chybně vyplnila bod 8 Formuláře, když neuvedla úplný řetězec ovládajících osob. Povinnost uvést řetězec ovládajících osob neplyne ze zákona, ani z prováděcí vyhlášky. Závěr o chybnosti vyplnění bodu 8 Formuláře žalovaná nadto odůvodnila svými vlastními Poznámkami 15 a 16 učiněnými pod čarou elektronického formuláře, které však nemohou vymezovat povinnosti adresátům normy, ani jim nové povinnosti mimo rozsah, smysl a účel zákona, ukládat. Příloha č. 7 prováděcí vyhlášky obsahuje v textu slovo „zejména”, což neznamená, že informace vyžadované ČNB formou poznámek mohou zakládat subjektům povinnost jejich uvedení a jejich vymáhání prostřednictvím správního trestání. V Příloze č. 7 prováděcí vyhlášky je výslovně uvedeno, že mají být označeny pouze osoby ovládané oznamovatelem, jejichž prostřednictvím drží nepřímý podíl na hlasovacích právech, nikoli úplný řetězec ovládaných a ovládajících osob počínaje nejvýše postavenou ovládající osobou, jak uvádí správní orgán v napadeném rozhodnutí. 8. Žalobkyně namítá, že z povinnosti vyplnit ve formuláři údaj o osobách jednajících ve shodě s oznamovatelem na základě dohody nebo z povinnosti uvést označení osob ovládaných oznamovatelem, jejichž prostřednictvím drží oznamovatel nepřímý podíl na hlasovacích právech, nelze extenzivně dovozovat povinnost uvést údaj o úplném řetězci ovládajících a ovládaných osob počínaje nejvýše postavenou ovládající osobou, jak se uvádí v rozhodnutí bankovní rady. 9. Žalobkyně dále nesouhlasí s výkladem Přílohy č. 7, které se týká jednání ve shodě na základě dohody. Upozorňuje, že jde o odlišný pojem práva než pojem osoby ovládané či obecný pojem jednání ve shodě. Jednání ve shodě na základě dohody je obsaženo v ustanovení § 78 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), a je vymezeno jako jednání osob, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv. Ve správním řízení nebylo prokázáno, že by fyzické osoby, jejichž doplnění požadoval pracovník ČNB do formuláře, měly uzavřenu dohodu o výkonu hlasovacích práv s oznamovatelem. 10. Ve třetím žalobním bodu namítá žalobkyně, že uvedení chybného údaje ohledně celkového počtu hlasovacích práv emitenta ve formuláři není možné považovat za nesplnění oznamovací povinnosti. Konkrétně namítá, že ani tento údaj nevyplývá z Přílohy č. 7 k prováděcí vyhlášce a žalobkyně v Oznámení uvedla svůj výsledný podíl na hlasovacích právech a nikoli celkový počet hlasovacích práv emitenta, který je veřejnosti znám z veřejně přístupného obchodního rejstříku. Žalobkyně poukazuje na argumentaci bankovní rady, že celkový počet hlasovacích práv se nemusí shodovat s počtem akcií. Podle žalobkyně je požadavek na uvedení takového údaje absurdní. Minoritní a