5 Afs 60/2017 — Nejvyšší správní soud

10 Af 4/2018- 80 - text 16 10 Af 4/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: Talmon s.r.o., IČO: 24838594 se sídlem Praha 9, Lovosická 711/30 zastoupený daňovým poradcem společností GT Tax a.s. (dříve BDO Tax s.r.o.), IČO: 26420473 se sídlem Praha 4, Pujmanové 1753/10a Odvolací finanční ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 427/31 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 12. 2017, č. j. 55046/17/5300-21443-701707, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzen platební výměr na daň z přidané hodnoty Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 13. 5. 2016, č. j. 4110318/16/2009-52521-108226. Uvedeným platebním výměrem byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období leden 2015 ve výši nadměrného odpočtu 4 616 Kč (na místo žalobce požadovaného nadměrného odpočtu 3 469 756 Kč). 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že žalobci nelze uznat nárok na odpočet DPH, neboť obchodní řetězec, v němž byl žalobce zapojen, byl zasažen podvodem na DPH, o čemž žalovaný vědět měl a mohl. II. Obsah žaloby 3. V podané žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nezákonné. 4. V prvním žalobním bodu žalobce namítal, že správce daně neunesl důkazní břemeno, kdy jednoznačně neprokázal existenci daňové ztráty jako základního předpokladu daňového podvodu. Tvrdil, že žalovaný, stejně jako správce daně konstatují, že u společnosti CIRCA MEDIA s.r.o. (dále jen „CIRCA MEDIA“) evidují nedoplatek na DPH, nicméně není zřejmé, o jaký nedoplatek se jedná, zda se váže k prověřovaným obchodům, tj. zda se týká zdaňovacího období leden 2015. 5. Dále se žalobce zabýval spoluprací se společností CIRCA MEDIA, která byla v rozhodnuté době dodavatelem žalobce. Uvedl, že před navázáním spolupráce se společností CIRCA MEDIA učinil adekvátní opatření směřující k minimalizaci obchodních rizik při sjednávání a realizaci transakcí, kdy ověřil, že tato společnost není nově založená, u níž by mohl mít obavy z účelovosti jejího založení, tato existuje již od roku 2006. Dále ověřil, že není v insolvenci, ověřil v rejstříku ARES, že je plátcem DPH, prověřil, že není nespolehlivým plátcem, obchodní spolupráci s tímto partnerem navázal na základě doporučení prověřeného a spolehlivého dodavatele – pana K. ze společnosti JGI Energy s.r.o., (dále jen „JGI“), ověřil, že tato společnost disponuje skladovacími prostory pro danou komoditu, před navázáním spolupráce uskutečnil osobní schůzku s panem P., ověřil, že tato osoba je oprávněna jednat za CIRCA MEDIA, ověřil kvalitu dodávaného zboží, když požadoval předložení vzorků. Postupy žalobce se tak nijak neliší od způsobu, jakým své dodavatele ověřují samotné orgány finanční správy (viz stanovisko Generálního finančního ředitelství na internetových stránkách finanční správy). Z výše uvedeného dle žalobce vyplývá, že si v případě předmětných plnění počínal obezřetně. Dovozování vědomosti žalobce o účasti na daňovém podvodu je tedy nesprávné. Pokud pak žalovaný přičítá k tíži žalobce, že neučinil i jiná opatření, než činí sama finanční správa, klade na žalobce zcela nepřiměřené a nereálné požadavky. 6. K tvrzení žalovaného, že společnost CIRCA MEDIA odmítla správci daně sdělit svého dodavatele, má virtuální sídlo a nezveřejňuje ve Sbírce listin účetní závěrky, žalobce uvedl, že nemůže být přičítáno k jeho tíži, pokud jeho dodavatel odmítá uvést svého dodavatele. Existence virtuálního sídla je v současné době zcela běžná, přičemž společnosti volí pro své sídlo tuto možnost z různých důvodů, primárně je to zejména úspora nákladů, sídlo na lukrativní adrese, možnost využití reprezentativních prostor, služby recepce, zázemí, administrativa, apod. Pro účely obchodování se žalobcem nemá sídlo dodavatele žádnou relevanci, podstatná je skutečnost, že jeho dodavatel disponuje skladovými prostory. Pokud žalovaný vytýkal, že společnost CIRCA MEDIA nezveřejňuje účetní závěrku, žalobce uvedl, že žalovaný disponoval touto veřejně dostupnou informací a nebyla pro něj důvodem, aby např. prověřil daňovou povinnost této společnosti nebo zvážil její spolehlivost jako plátce DPH, respektive tak učinil až k 30. 1. 2016. Až do té doby obchodní partneři společnosti CIRCA MEDIA jednali v důvěře v tento veřejný registr. Je pak obecně známou skutečností, že převážná část obchodních společností ve Sbírce listin z různých důvodů své účetní závěrky nezveřejňuje. Ze skutečnosti, že společnost CIRCA MEDIA tuto povinnost nesplnila, tedy není možno dedukovat, že při obchodování sledovala podvodné záměry. Opačný závěr by vedl ke zcela absurdním důsledkům zamezujícím většině tuzemských subjektů v provádění jejich ekonomické aktivity a ochromení českého trhu. K tomu upozornil, že kontrola a vynucování povinnosti zveřejňovat účetní závěrky je svěřena finančním úřadům. Uzavřel, že nezveřejnění účetní závěrky neznamená a neindikuje, že je daný subjekt zapojen do podvodných transakcí. 7. K tvrzení žalovaného, podle kterého je další výraznou nestandardností skutečnost, že předmětné obchody domlouval pan K., jednatel JGI, ačkoliv se jednalo o bývalého dodavatele, kterému žalobce nehradil za dodané zboží, žalovaný namítal, že hodnotí-li žalovaný toto jednání jako neobvyklé v obchodní praxi, měl tuto otázku žalovaný položit panu K. jako svědku, neboť pouze on může svůj postup zdůvodnit. Neučinil-li tak, pak žalovaný činí pouze nepatřičné a spekulativní závěry o tom, co je a co není obvyklé v obchodní praxi. Žalobce pak nerozuměl tvrzení žalovaného, že společnost CIRCA MEDIA byla pouhým prostředníkem, kdy není zjevné, koho prostředníkem měla být. 8. K úhradě zboží v řetězci žalobce předně poznamenal, že společnosti CIRCA MEDIA zboží vždy hradil, avšak se zpožděním. Bezhotovostní platby mezi společností CIRCA MEDIA a žalobcem probíhaly pouze na zveřejněný účet, což žalobce vždy ověřil. Obchodování probíhalo za ceny obvyklé. K platbám mezi žalobcem a jeho odběratelem Al Ghayth for Trade and Transport z Libanonu žalobce uvedl, že hotovost od zahraničního odběratele předávala panu H. jemu osobně známá osoba, tyto finanční prostředky byly vloženy na účet žalobce a nikdy nedošlo k problémům. Doplnil, že zná zákazníky v tomto regionu dlouhodobě a obchod je založen na důvěře a osobních vazbách. Vzhledem k tomu, že zákazník nebyl ochoten akceptovat platbu předem, bylo přistoupeno k hotovostním platbám. Žalobce byl tedy nucen přizpůsobit se daným pravidlům. Následně žalobce požádal svého odběratele o bezhotovostní úhrady, které způsobily prodlevy s úhradami od odběratele. 9. Za nepravdivé označil žalobce tvrzení žalovaného, podle kterého nebyla doložena odpovídající dokumentace stavu skladových zásob žalobce. Tvrdil, že žalobce vedl skladovou evidenci způsobem, který pro něj byl nejjednodušší a zároveň měl dostatečnou vypovídací hodnotu (v jednotkách kg) a tuto správci daně předložil. Poznamenal, že žádný právní předpis neukládá, v jakých jednotkách je třeba vést skladovou evidenci. Žalobce ji proto vedl, co nejjednodušeji a efektivně, kdy nebylo nezbytné vést tolik skladových karet. Dle žalobce je podstatné, že přijaté a vydané faktury spolu položkové korespondují. 10. K tvrzením žalovaného ohledně namátkové kontroly dodávaného zboží žalobce uvedl, že závěry žalovaného vyplývají z nepochopení toho, jaké zboží bylo v daném případě předmětem dodávek, Jednalo se o bižuterní komponenty a předmětem dodávky bylo v průměru cca 277 mil. kusů tohoto zboží. Je tedy fakticky nereálné, aby při přebírání tohoto zboží proběhla jiná než namátková kontrola a ověření množství dodaného zboží jeho převážením. Tuto kontrolu žalobce označil za zcela standardní u takového sortimentu. Detailní kontrola probíhala při zpracování zboží. Žalobce si vždy vyžádal vzorek zboží a tento ověřil. 11. Tvrzení žalovaného, podle kterého je další nestandardností, že dle předložené smlouvy je jako kupující uvedena společnost Al Ghayth for Trade and Transport, ale dle předložených dokladů je odběratelem Dimond Spider Investment Ltd., žalobce označil za důkaz laxního přístupu při vyřizování odvolání. Žalobce tuto skutečnost vysvětlil v odvolání. Správce daně ji akceptoval. Pokud byl žalovaný jiného názoru, musel by jej v odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlit. 12. Ve druhém žalobním bodu žalobce zpochybňoval závěr žalovaného, podle kterého žalobce vědět mohl a měl, že se účastní podvodu na DPH. V rámci tohoto žalobního bodu měl žalobce za to, že žalovaný nezohlednil, že spolupracoval se společností JGI po celý rok v objemu 50 mil Kč a až do srpna 2014 žalobce prováděl platby řádně a včas, respektive se zpožděním max. 14 dnů. Pan K. měl dobré obchodní zkušenosti se