6 As 1/2008 — Nejvyšší správní soud

11 A 108/2020- 38 - text 7 11A 108/2020 pokračování [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové, soudce Mgr. Marka Bedřicha a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: Společnost Podané ruce o. p. s., IČ 60557621 se sídlem v Brně, Hilleho 1842/5 zastoupené JUDr. Petrem Smejkalem, advokátem se sídlem v Brně, Jugoslávská 64 proti žalovanému: Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky, se sídlem v Praze 1, Staroměstské nám. 6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 26. 8. 2020, č. j. MMR-42605/2020-26 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (dále též „žalovaný“), jímž bylo potvrzeno opatření žalovaného ze dne 9. 7. 2020, jímž bylo rozhodnuto o nevyplacení části dotace podle ustanovení § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). Žalobní body 2. Žalobce v podané žalobě poukázal na to, že je samostatnou právnickou osobou založenou podle dříve platného zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Žalovaný je poskytovatelem a žalobce příjemcem dotace z tzv. Integrovaného regionálního operačního programu v rámci projektu č. CZ 06.2.56/0.0/16 039/0002181 s názvem „Rekonstrukce Terapeutické komunity Podcestný mlýn“ v celkové výši 24 734 354 Kč, a to na základě příslušného rozhodnutí žalovaného o poskytnutí dotace ze dne 27. 7. 2017. 3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o zamítnutí námitek a o potvrzení opatření žalovaného ze dne 14. 7. 2020, kterým rozhodl o nevyplacení části označené dotace v rozsahu částky 214 025,94 Kč v rámci administrativního ověření žádosti o platbu č. 7. Důvodem popsaného opatření mělo být pochybení žalobce jako zadavatele podlimitní veřejné zakázky na příslušné stavební práce financované z označené dotace, které žalovaný spatřuje v tom, že žalobce nařídil a provedl otevírání obálek s nabídkami s ohledem na konec lhůty pro podávání nabídek o půlnoci dne 13. 8. 2018 až ráno následujícího dne, tedy se zbytečným odkladem. Tím měl žalobce porušit ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Podle názoru žalovaného lze prodlevu mezi koncem lhůty pro podávání obálek s nabídkami a jejich otevřením odůvodnit výhradně objektivními skutečnostmi. Prodlevu vyvolanou noční dobou a její povahou však za takovou objektivní skutečnost považovat nelze. Žalobci v této souvislosti mělo přitížit i to, jakým způsobem sám žalobce stanovil konec lhůty pro podávání nabídek, když konec stanovil podle dní, aniž se dostatečně podřídil požadavku na otevření obálek s nabídkami do několika minut od konce této lhůty údajně vyplývajícím z citované judikatury. 4. Žalobce se nedokázal smířit ani s právním závěrem napadeného rozhodnutí, podle něhož konkrétní postup žalobce v této věci mohl nějak potenciálně ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky. Tato okolnost je podmínkou kvalifikace údajného deliktu žalobce jako tzv. zjištění vysoké závažnosti s dopadem na výši dotace. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že možnost ovlivnění žalovaný dovozuje pouze z nominální délky doby od skončení lhůty pro podávání nabídek až do otevření nabídek samotné. Podle názoru žalobce samotná tato doba (i její délka) je z tohoto hlediska zcela irelevantní, když případné riziko ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky souvisí výhradně s prodlením s otevřením obálek s nabídkami v důsledku ryze subjektivních, neprůhledných a racionálně nevysvětlitelných důvodů na straně zadavatele. O takový případ však nejde. 5. Podle názoru žalobce se žalovaný dopustil dogmatického výkladu zákona s až bezohledně inkvizičním postupem proti žalobci v dané věci. Žalobce nesouhlasí se zadržením části dotace a odmítá, že by jeho postup byl v jakémkoli rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Závěrem podané žaloby žalobce poukázal na to, že první a podstatná část prodlevy mezi koncem lhůty pro podávání nabídek od 24:00 hodiny dne 13. 8. 2018 a otevřením těchto nabídek v 10:00 hodin dne 14. 8. 2019 byla důsledkem noční doby a její povahy. Nejednalo se o výsledek nějakého svévolného a neprůhledného rozhodnutí na straně žalobce, nýbrž o zjevnou příčinu a skutečnost objektivní a předvídatelnou, mimo jakoukoliv svévoli žalobce. Tato objektivní skutečnost pak měla a má dokonce povahu zjevné faktické nebo dokonce i právní překážky v dalším jednání zadavatele, pro kterou zadavatel nejen nemusel, ale dokonce nemohl a nesměl dále jednat. Případným nařízením otevírání obálek na neobvyklou noční dobu by se zadavatel spíše vystavoval podezření z nějakého účelového šikanování případných uchazečů a tedy i z porušování základní principů zadávacího řízení. Předmětnou dobu lze považovat za legitimní součást doby nezbytně nutné k administrativní, technické a organizační přípravě příslušného úkonu zadavatele. Podle názoru žalobce se nedopustil žádného porušení § 110 odst. 1 zák. č. 134/2016 Sb. a takové porušení nemůže být kvalifikováno jako delikt ve smyslu přílohy č. 5 k Obecným pravidlům pro žadatele a příjemce žalovaného správního orgánu, a tedy i jako zjištění vysoké závažnosti s dopadem na výši přidělené dotace. Napadeným rozhodnutím byl žalobce zkrácen na svých právech, zejména na svém právu na poskytnutí příslušné dotace v plné výši a proto jsou splněny podmínky, které Nejvyšší správní soud vymezil v obdobné věci v již ustálené judikatuře, zejména pak v rozsudku sp. zn. 6Afs 270/2015. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě poukázal na to, že obecnému výkladu neurčitého právního pojmu „bez zbytečného odkladu“ se věnoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32Cdo 2484/2012. S ohledem na účel otevírání obálek s nabídkami a zákonodárcem sledovaný smysl právní úpravy musí být lhůta vykládána ve smyslu co nejkratšího časového úseku, tedy v řádu minut a desítek minut nejvýše. V daném případě prodleva mezi skončením lhůty pro podání nabídek a zahájením otevírání nabídek činila deset hodin, přičemž takto dlouhý časový úsek nelze považovat za nezbytný pro administrativní, technickou či organizační přípravu zahájení otevírání nabídek. 7. Žalovaný poukázal na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a zdůraznil, že určení konce lhůty pro podávání nabídek je zcela v diskreci zadavatele, který by si měl být při jejím stanovení vědom svých povinností vyplývajících z ustanovení § 110 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k povaze zadávacího řízení nelze interpretovat jednotlivá ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek benevolentnějším způsobem, je naopak nutné přiklánět se spíše k restriktivnímu výkladu a při aplikaci práva v souladu s principem právní jistoty přihlížet k dosavadní rozhodovací praxi soudu a správních orgánů stejně jako k názorům doktrinálním. 8. Popsané porušení § 110 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek zapříčinilo porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 téhož zákona, k čemuž je vhodné podotknout, že zásada transparentnosti a její zachování je posuzováno vůči každému postupu zadavatele, neboť se jedná o jednu ze základních zásad zákona o zadávání veřejných zakázek a tuto zásadu byl žadatel jako zadavatel povinen dodržovat vždy při postupu podle daného zákona. Ponechal-li si zadavatel obálky s nabídkami po skončení lhůty pro podávání nabídek po dobu delší než nezbytně nutnou pro zajištění administrativní, technické a organizační přípravy zahájení otevírání obálek, pak může takové jednání vzbuzovat pochybnosti, činit zadávací řízení hůře kontrolovatelným a takové zadávací řízení, během nějž nejsou dodržovány povinnosti zadavatele stanovené zákonem, se nemůže navenek jevit jako férové, řádné a transparentní. 9. Z tohoto důvodu žalovaný navrhl, aby Městský soud v Praze žalobu jako nedůvodnou zamítl. Průběh řízení před správním orgánem 10. Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné okolnosti: 11. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 27. 7. 2017, č. j. 31764/2017-91/1, byla žalobci poskytnuta dotace z tzv. Integrovaného regionálního operačního programu v rámci projektu s názvem „Rekonstrukce Terapeutické komunity Podcestný Mlýn“ v celkové výši 24 734 354 Kč. 12. Žalobce požádal o vyplacení části dotace žádostí o platbu č. 007, na základě které provedl žalovaný správní orgán administrativní ověření žádosti a dne 9. 7. 2020 vydal opatření podle ustanovení § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, kterým nevyplatil část označené dotace v rozsahu částky 214 025,94 Kč. Důvodem vydání tohoto opatření mělo být pochybení žalobce jako zadavatele podlimitní veřejné zakázky na příslušné stavební práce financované z