6 As 75/2015 — Nejvyšší správní soud

15 A 121/2020- 86 - text 9 15 A 121/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: J. Š. bytem XXX zastoupený advokátem Mgr. Janem Fišerem se sídlem Škroupova 561, Pardubice proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 o žalobě ze dne 22.4.2020 na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 22.4.2020 domáhal po České republice – Generálním ředitelství cel zaplacení částky 17 092 Kč s příslušenstvím, která dle žalobních tvrzení představuje výsluhový příspěvek přiznaný žalobci jako bývalému příslušníku celní správy rozhodnutím žalovaného ze dne 14.9.2005 č.j. 2005/7138/40. 2. V žalobě žalobce uvedl, že mu žalovaný od 1.9.2005 vyplácel přiznaný výsluhový příspěvek prostřednictvím poštovní poukázky. Přípisem ze dne 10.4.2019 však žalovaný žalobci oznámil, že dle § 129 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) je možné vyplácet peněžité plnění (včetně výsluhového příspěvku) pouze bezhotovostně na účet, a že od 1.7.2019 již nebude zasílat výsluhové příspěvky prostřednictvím České pošty poukázkami. Žalobce však s tímto způsobem výplaty výsluhového příspěvku nesouhlasil a trval na tom, aby mu byl výsluhový příspěvek nadále vyplácen prostřednictvím poštovní poukázky. Jediným ustanovením aplikovatelným na výplatu výsluhového příspěvku je dle žalobce § 167 odst. 3 zákona o služebním poměru, který však způsob výplaty výslovně neupravuje. Proto je třeba výsluhový příspěvek vyplácet tak, aby byl doručen k rukám adresáta. Pokud adresát není vlastníkem bankovního účtu, je třeba příspěvek doručit v hotovosti, např. poštovní poukázkou. Žalobce je toho názoru, že na výplatu výsluhového příspěvku nelze aplikovat § 129 odst. 2 zákona o služebním poměru, protože toto ustanovení se vztahuje pouze na aktivní příslušníky bezpečnostních sborů a na výplatu služebního příjmu. Žalovaný nicméně navzdory opakovaně vyjádřenému nesouhlasu žalobce přestal od července 2019 žalobci vyplácet výsluhový příspěvek poštovní poukázkou s tím, že mu peněžní prostředky vyplatí, jakmile žalobce sdělí číslo bankovního účtu. Žalobce se proto (původně podanou civilní žalobou) domáhal toho, aby mu žalovaný zaplatil částku ve výši dvou výsluhových příspěvků spolu se zákonným úrokem z prodlení. 3. V podání ze dne 13.7.2020 žalobce namítl, že je právem každého bývalého příslušníka bezpečnostních sborů, aby ke svým rukám obdržel výsluhový příspěvek, a současně je právem každého nemít zřízen bankovní účet. Žalovaný de facto nutí žalobce zřídit si bankovní účet u některého z bankovních ústavů, vynakládat finanční prostředky související s vedením účtu a svěřovat své finanční prostředky instituci, k níž nepožívá plné důvěry. 4. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 1.10.2020 č.j. 21 C 119/2020 – 39, které nabylo právní moci dne 21.10.2020, rozhodl prvým výrokem usnesení o své věcné nepříslušnosti a druhým výrokem usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému. V odůvodnění usnesení konstatoval, že „ze žaloby samotné a z podání účastníků je zřejmé, že není spornou otázkou, zda žalobci náleží nárok na výplatu přiznaného výsluhového příspěvku či nikoliv. Základem sporu je samotný způsob výplaty výsluhového příspěvku a výklad zákona o služebním poměru, konkrétně jeho § 129 odst. 2 spolu s § 167 odst. 3. Tento právní spor tak nevyplývá z občanskoprávních poměrů účastníků, když se zjevně jedná o zásah do žalobcova subjektivního práva.“ Obvodní soud pro Prahu 4 dospěl k závěru, že se ve skutečnosti jedná o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, a věc proto postoupil Městskému soudu v Praze jakožto soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. 5. Na výzvu Městského soudu v Praze ze dne 21.12.2020 č.j. 15 A 121/2020 – 44 žalobce podáním ze dne 4.1.2021 upravil žalobu tak, že se domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, který spočívá v odmítání vyplácení výsluhového příspěvku poštovní poukázkou. Navrhl, aby soud přikázal žalovanému zdržet se vyžadování výplaty výsluhového příspěvku pouze bezhotovostním způsobem na žalobcem určený bankovní účet. Dále navrhl, aby soud přikázal žalovanému vyplatit žalobci deponovaný výsluhový příspěvek za období od července 2019 do právní moci rozsudku, a to včetně příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně vždy od 25. dne každého měsíce, za nějž byl výsluhový příspěvek zaplacen, do zaplacení, a to prostřednictvím poštovní poukázky. Žalobce dále rozvedl žalobní argumentaci o nepoužitelnosti § 129 odst. 2 zákona o služebním poměru na výplatu výsluhového příspěvku. Uvedl, že zákon o služebním poměru důsledně rozlišuje mezi příslušníkem, jemuž se vyplácí služební příjem podle § 129, na straně jedné a bývalým příslušníkem, jemuž se vyplácí výsluhový příspěvek podle § 167, na straně druhé. Jednotlivé instituty jsou upraveny v jiných částech zákona o služebním poměru a nelze je vzájemně zaměňovat. Není-li v § 167 výslovně uvedena povinnost žalovaného vyplácet výsluhový příspěvek pouze bezhotovostně na bankovní účet bývalého příslušníka, nemůže žalovaný vynucovat na žalobci zřízení bankovního účtu. Žalobce zároveň upozornil na to, že Vězeňská služba ČR, na jejíž bývalé příslušníky se rovněž vztahuje zákon o služebním poměru, vyplácí výsluhové příspěvky jak bezhotovostně, tak poštovní poukázkou. 6. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl pro opožděnost, eventuálně aby ji jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že skutkový stav a samotný nárok žalobce na výsluhový příspěvek je mezi stranami nesporný. Protože však žalobce přes opakované výzvy nesdělil žalovanému číslo bankovního účtu, na který je mu možné výsluhový příspěvek vyplatit, převádí žalovaný od července 2019 výsluhový příspěvek žalobce na svůj depozitní účet, na kterém budou finanční prostředky uloženy do nahlášení čísla bankovního účtu žalobcem. 7. Žalovaný konstatoval, že žalobce se o záměru žalovaného přestat mu vyplácet výsluhový příspěvek poštovní poukázkou dozvěděl v dubnu 2019 a již od této doby považoval jednání žalovaného za nezákonný zásah. Tvrzený nezákonný zásah začal v červenci 2019, kdy přestal být výsluhový příspěvek žalobci vyplácen, avšak žalobu žalobce podal až 22.4.2020. Dle žalovaného tak učinil po uplynutí subjektivní lhůty pro podání žaloby podle § 84 s.ř.s. 8. K meritu věci žalovaný uvedl, že zákon o služebním poměru tvoří ucelenou úpravu práv a povinností současných i bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. Skutečnost, že v části jedenácté zákona o služebním poměru není způsob výplaty výsluhového příspěvku upraven, neznamená, že není upraven v jiné části tohoto zákona. Taková úprava existuje, a to v části osmé zákona o služebním poměru v ustanovení § 129. V žádném případě nelze mít za to, že jednotlivé části či hlavy tohoto zákona jsou na sobě zcela nezávislé či se snad navzájem vylučují. 9. Ačkoliv zákon o služebním poměru zavedl legislativní zkratky „příslušník“ i „bývalý příslušník“, není podle žalovaného zákon ani v tomto ohledu terminologicky jednotný. Žalovaný v této souvislosti zmínil příklady ustanovení, ve kterých zákon o služebním poměru hovoří o „příslušníkovi“, přestože z kontextu je zřejmé, že se dané ustanovení vztahuje i na bývalého příslušníka (např. § 163, § 103 odst. 5 nebo § 105). Žalovaný nesouhlasí se žalobcem, že § 129 odst. 2 zákona o služebním poměru upravuje toliko výplatu služebního příjmu. Toto ustanovení totiž zakládá žalovanému povinnost vyplácet bezhotovostně i „jiná peněžitá plnění v příslušníkův prospěch“, a takovým plněním je i výsluhový příspěvek. Závěrem žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.10.2013 č. j. 3 Ans 4/2013-37, podle něhož není se zpětným přiznáním či vyplacením výsluhového příspěvku spojen nárok na úroky z prodlení. 10. Při rozhodování ve věci samé soud vycházel zejména z této právní úpravy: 11. Podle § 1 odst. 1 zákona o služebním poměru tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen "příslušník"), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby (dále jen "služební vztahy"). Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace. 12. Podle § 112 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších př