2 Azs 8/2004 — Nejvyšší správní soud

16 Az 49/2019- 69 - text 17 16 Az 49/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem ████████████████████ ve věci žalobce: ███, narozený dne ███████████ státní příslušnost Ukrajina zastoupený advokátem ████████████████████ sídlem ████████████████████████████████ proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem ████████████████████████████ o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2019, č.j. OAM-129/ZA-ZA11-K02-2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, jímž žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Žalobní body 2. Žalobce nejprve shrnul svůj azylový příběh. Tvrdil, že od listopadu 2013 do ledna 2014 byl aktivní v rámci Strany regionů, zabýval se organizací výjezdů ze svého rodného města na demonstrace do Kyjeva na shromáždění tzv. Antimajdanu na podporu tehdejší vlády a prezidenta Janukoviče. Na místě rozdával praporky, kalendáře a peníze. Od ledna 2014 nadále podporoval gubernátora Čerkaské oblasti ███████████████████ Velbiviece, organizoval pro něj mítinky a další akce. Po rozpadu Strany regionů žalobce následoval Velbiviece do stran Strana Baťkivšina a ██████████ Porošenka, dále pro něj organizoval setkání za všechny tři tyto subjekty až do 30. 1. 2018, na jeho pokyn rovněž vyplácel osoby vystupující na podporu Strany regionů a ███████████ Porošenka. Žalobce byl z důvodu změny politické orientace vystaven pronásledování od organizací █████ a Pravý sektor. V roce 2014 byl zadržen neznámými osobami, mučen, byla mu způsobena újma na zdraví, byl odvezen z Kyjeva a vyhozen z auta se sdělením, že má zanechat své politické činnosti, neboť jsou lidé ochotni zaplatit za jeho zabití. Žalobce však ve své politické činnosti přesto pokračoval, v roce 2014 byl kvůli své účasti na Antimajdanu odsouzen za výtržnictví, rodiče se jej zřekli a vydědili jej, neboť se na něj chodila ptát policie, neznámí lidé u nich hledali žalobce, žalobce se skrýval, verbální a fyzické výhrůžky od ██████ a Pravého bloku však pokračovaly, z tohoto důvodu se rozhodl věnovat podnikání. Dne 30. 1. 2018 se stal generálním ředitelem firmy ██████, která se zabývá velkoprodejem kovového zboží, následně mu bylo vyhrožováno a byl vydírán různými neznámými osobami včetně vyšetřovatele SBU, které po něm chtěly provize ze zisku s tím, že jinak bude zavřen. Žalobce se obrátil na policii, ta mu však doporučila, aby toho nechal, jinak bude obviněn z vydírání pracovníka SBU, žalobce se pak již na policii neobracel. Dne 9. 2. 2018 jej zatkla policie a obvinila jej z machinací s penězi a z převozu drog a zbraní, načež byl po dobu vyšetřování případu propuštěn do domácího vězení, v tu chvíli se rozhodl zemi opustit, neučinil tak dříve, neboť doufal v uklidnění situace poté, co ukončil své politické aktivity a začal s podnikáním. 3. Namítal, že splňuje podmínky pro udělení azylu podle ust. § 12 odst. a) a odst. b) zákona o azylu, k výkladu pronásledování odkázal na čl. 9 Směrnice Rady 2004/83/ES tzv. kvalifikační směrnice, která obsahuje demonstrativní výčet jednání, která jsou pronásledováním, a mezi které patří a) použití fyzického a psychického násilí, b) právní, správní, policejní nebo soudní opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem, a na čl. 4 odst. 4 této směrnice ohledně odůvodněnosti obav žadatele. Ohledně definice „uplatňování politických práv a svobod“ či „zastávání politických názorů“ odkázal na čl. 19 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966. Tvrdil, že ve vlasti jednoznačně vyvíjel politickou činnost, a to od listopadu 2013 do ledna 2014 v rámci popsané aktivity pro Stranu regionů a gubernátora Velbiviece, kterého podporoval i po jeho přestupu do dalších politických stran až do 30. 1. 2018. Dle jeho názoru není rozhodné, že do žádné z těchto stran nikdy nevstoupil, ani pro ně veřejně nevystupoval, není z toho možné vyvodit závěr, že žalobce v zemi původu nevyvíjel žádnou politickou činnost, jak činí žalovaný na straně 5. Argumentoval tím, že na žalobce lze pohlížet jako na člena určité sociální skupiny, a sice skupiny politických přeběhlíků z důvodu přestupu z jedné politické strany do druhé, přičemž je pronásledován právě z důvodu změny politické orientace. Původcem pronásledování pak mohou být i soukromé osoby. Měl za to, že aktům pronásledování byl vystaven právě z důvodu svých předchozích politických aktivit včetně příslušnosti k sociální skupině přeběhlíci. Konkrétní akty pronásledování v roce 2014 popsal, bylo mu vyhrožováno z důvodu změny politického názoru, neobrátil se na policii, neboť byl vydírán neznámými osobami a pracovníkem SBU, při nahlášení tohoto jednání na policii se její složky odmítly případem zabývat. Žalobce měl i z důvodu předchozích návštěv policie u jeho rodičů v policii malou důvěru, předchozí zkušenost s pronásledováním odůvodňuje jeho strach z dalšího pronásledování v případě návratu do země původu. 4. Vytýkal žalovanému, že nedostatečně zdůvodnil neudělení humanitárního azylu dle ust. § 14 zákona o azylu. 5. Byl přesvědčen, že mu měla být udělena doplňková ochrana dle ust. § 14a zákona o azylu z důvodu současné bezpečnostní situace na Ukrajině. Žalobci hrozí vážná újma dle ust. § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu, obsáhle se zabýval bezpečnostní situací na Ukrajině v souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem, a to zejména na jihovýchodě v oblastech Doněcku a Luhansku. K tomu odkázal na velké množství informačních zdrojů uvedených na různých internetových stránkách s tím, že tato situace je nebezpečná a nestabilní a může se v krátkém čase vyeskalovat i mimo oblasti Doněcku a Luhansku. Dále žalobci hrozí vážná újma v podobě mučení nebo nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání, je třeba aplikovat důkazní standard „přiměřená pravděpodobnost“, což je v jeho případě splněno, neboť byl již v minulosti prokazatelně vystaven mučení či nelidskému či ponižujícímu zacházení, konkrétně když byl v roce 2014 zadržen, mučen a byla mu způsobena újma na zdraví, dále zmínil dlouhodobé pronásledování organizacemi █████ a Pravý sektor. 6. Poukázal na to, že žalovaný je při aplikaci zákona o azylu povinen dbát základních zásad správního řízení dle ust. § 2 a § 8 správního řádu. Žalovaný však jeho vyjádření účelově vyjímal ze souvislostí proto, aby mohl žalobce považovat za nedůvěryhodného. Dále je dle jeho názoru logické, že v rámci řízení o mezinárodní ochranu uvedl podrobnější informace ohledně situace v zemi původu než v předchozím řízení o správním vyhoštění, které bylo navíc vydáno ještě v době, kdy měl v ČR fikci legálního pobytu. Vytýkal žalovanému, že nepřihlédl k fotografiím doloženým žalobcem a nepoužil je jako podklady pro vydání rozhodnutí, tyto fotografie prokazují jeho účast na demonstracích. Dále namítal, že posouzení morálního charakteru žalobce je zcela irelevantní ve vztahu k žádosti o mezinárodní ochranu, výroky žalovaného považoval za urážlivé. Shrnul, že žalovaný nezvážil všechny informace svědčící v jeho prospěch i neprospěch, namísto toho žalovaný z azylového příběhu žalobce účelově vybírá ty aspekty, které mluví v neprospěch žalobce. Závěrem upozornil na uplatnění pravidla „v případě pochybností ve prospěch žadatele o mezinárodní ochranu“ dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2004, č.j. 6 Azs 50/2003-89. 7. Při jednání dne 8. 3. 2021 žalobce dále vyjádřil obavu, že si ukrajinské orgány připravily ve své žádosti ze dne 16. 6. 2020 půdu též pro stíhání žalobce za další trestný čin, a to v případě vedeného Talnivským okresním soudem v Čerkavské oblasti pod číslem 12018250240000050, aby mohli žalobci uložit trest též za tento trestný čin. 8. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že při rozhodování vzal v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobcem. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že žalobce byl na Ukrajině obviněn z machinací s penězi a z převozu drog a zbraní, za což by mu v případě návratu hrozil podmíněný trest nebo vězení (viz str. 2 - 4 napadeného rozhodnutí). K namítanému nesprávnému vyhodnocení podkladů doložených žalobcem se žalovaný dostatečně vyjádřil na str. 4 - 6, přičemž informace ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině jsou součástí spisového materiálu. 10. Poukázal na to, že pronásledováním se myslí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání. Z výpovědi žalobce však nelze dovodit, že by se stal cílem soustavného zájmu ze strany ukrajinských orgánů a že by