8 As 144/2019 — Nejvyšší správní soud

8 A 119/2018- 204 - text 10 8 A 119/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé v právní věci žalobce "HABEAS CORPUS", IČO: 70108102 se sídlem Ocelkova 643/20, 198 00 Praha proti žalované Kancelář Senátu Parlamentu České republiky se sídlem Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01 Praha 1 o žalobě proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu a předcházející řízení 1. Žalobce se na žalovaného obrátil s žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) ze dne 8. 4. 2018. Žádal o sdělení informací pojících se ke způsobu přípravy senátního návrhu zákona později přijatého pod č. 284/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 2. Žalovaný na žádost reagoval sdělením ze dne 23. 4. 2018, ve kterém uvedl, že žádost nemá všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, a proto nebude vyřizována v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný dále uvedl, že žalobce navíc žádá o informace, kterými žalovaný nedisponuje a ani nemá povinnost je mít. 3. V návaznosti na toto sdělení žalobce jedním podáním ze dne 9. 5. 2018 zaslal žalovanému stížnost podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím a odvolání podle § 16 zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný toto podání vyhodnotil pouze jako stížnost, které sdělením ze dne 18. 5. 2018 zcela vyhověl a žalobci poskytl informace vymezené v bodech 1) až 7) žádosti. 4. Proti tomuto postupu žalobce podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. § 82 a násl. soudního řádu správního, ve které uvedl, že nezákonným zásahem je celé řízení o žádosti vedené žalovaným, přičemž se domáhal určení, že sdělení ze dne 23. 4. 2018 a poskytnutí informací ze dne 21. 5. 2018 jsou nezákonné a rovněž toho, aby soud žalovanému uložil povinnost poskytnout žalobci požadované informace. V žalobě tvrdil, že „je dáno důvodné podezření z legislativního podvodu či pokusu o potlačování práv skupin obyvatel či změnu, odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu“ a dále že žalovaný žádost nesprávně vyřídil sdělením, nevyzval žalobce k odstranění vad a nevydal ve věci rozhodnutí. Navzdory tomu, že se žalobce bránil podáním opravného prostředku, žalovaný informace stejně neposkytl. 5. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu nejprve usnesením odmítl, když dospěl k závěru, že proti tvrzenému vadnému vyřízení žádosti nelze brojit zásahovou žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Pokud by povinný subjekt (zde žalovaný) odmítl informace poskytnout, vydal by o tom rozhodnutí podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím a žalobce by měl možnost se proti rozhodnutí bránit žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. Jestliže povinný subjekt informace neposkytne, aniž by vydal rozhodnutí, resp. informace poskytne, ale podle názoru žadatele nesprávně co do obsahu či rozsahu žádosti, znamená takový postup nečinnost, proti níž je možno se bránit nečinnostní žalobou podle § 79 a násl. s. ř. s. Jelikož žalobce brojil proti tomu, že žalovaný ani neposkytl informace a ani nevydal rozhodnutí, jednalo se fakticky o nečinnost žalovaného, proti které nelze s ohledem na její subsidiární povahu brojit zásahovou žalobou. 6. Na základě kasační stížnosti žalobce rozhodoval ve věci Nejvyšší správní soud, který rozsudkem ze dne 8. 11. 2019, č. j. 8 As 144/2019-113, zrušil usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Nejvyšší správní soud sice přisvědčil městskému soudu v právním názoru, že v daném případě bylo na místě bránit se proti postupu žalovaného žalobou proti nečinnosti namísto žaloby proti nezákonnému zásahu, nicméně městskému soudu vytknul, že se blíže nevěnoval možným nejasnostem ohledně vymezení žalobního typu plynoucím ze samotné žaloby, a dále že žalobce neupozornil na nesprávnou volbu žalobního typu a nevyzval ho k úpravě žaloby. Zdůvodnil to tím, že definitivní judikaturní vyřešení otázky volby žalobního typu, které je aplikovatelné v projednávané věci (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40), bylo vydáno až přibližně tři měsíce po podání předmětné žaloby. Tímto postupem městský soud zatížil své předcházející rozhodnutí nezákonností, pro kterou bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu jednání. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a řízení po vrácení věci 8. Podle odůvodnění žaloby žalobce spatřoval nezákonný zásah v celém řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím ze dne 8. 4. 2018, přičemž nesouhlasil se způsobem, jakým žalovaný vyřídil jeho žádost o poskytnutí informace a to sdělením ze dne 23. 4. 2018 a sdělením ze dne 21. 5. 2018, která považuje za nezákonná, neboť jimi byla porušena základní práva žalobce (rovnost před zákonem a v řízení před soudy s jinými orgány; právo na spravedlivý proces a řádný výkon státní správy; právo na účinný ochranný prostředek; právo nebýt diskriminován). Základní práva žalobce pak měla být porušena tím, že žalovaný odmítl žalobci poskytnout informace dle žádosti o informace a dále tím, že žalovaný o žádosti žalobce nerozhodl rozhodnutím, ale pouze sdělením. Dále žalobce namítá, že žalovaný zatížil řízení o žádosti o informace vadou a žalobce ukrátil na jeho právech, neboť při správné aplikaci § 14 odst. 5 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím by žalobce žádost doplnil a dočkal by se řádného rozhodnutí o své žádosti. Závěrem žalobce namítl, že mu žalovaný požadované informace neposkytl. 9. Odůvodnění žaloby pak odpovídá i žalobní petit, který byl v žalobě zprvu formulován následovně: I. „Akt s názvem Sdělení vyhotovený žalovaným s datem 23. 4. 2018 a s číslem 4837/2018/S je nezákonný“; II. „Akt s názvem Poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím vyhotovený žalovaným s datem 21. 5. 2018 a s číslem 6420/2018/S je nezákonný“; III. Uložení povinnosti žalovanému poskytnout žalobci požadované informace. 10. Žalovaný k žalobě uvedl, že by měla být městským odmítnuta, a to ze dvou důvodů. Prvním z nich je nesprávné označení žalovaného, když v žalobě je označen Senát Parlamentu ČR, který není správní orgánem, a tudíž není pasivně legitimovaný k podání správní žaloby. Druhý důvod pak dle žalovaného představuje skutečnost, že žaloba je podána bez předchozího vyčerpání všech procesních prostředků obrany, neboť žalobce mohl v dané situaci uplatnit (znovu) stížnost proti sdělení ze dne 21. 5. 2018, kterým mu byly informace poskytnuty. 11. Následně městský soud v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti vydal usnesení ze dne 21. 7. 2020, č. j. 8 A 119/2018-146, kterým vyzval žalobce k úpravě žaloby tak, aby svým obsahem a náležitostmi odpovídala jedinému použitelnému žalobnímu typu – žalobě proti nečinnosti. 12. Žalobce na tuto výzvu reagoval přípisy ze dne 12. 6. 2020, resp. 8. 8. 2020, ve nichž uvedl, že trvá na podané žalobě ze dne 22. 7. 2018 a trvá i na argumentaci v podané kasační stížnosti ze dne 3. 5. 2019, neboť tato tvoří nedílnou součást a argumentační doplnění žaloby, aniž by nezákonně rozšiřovala žalobní body. Žalobce též uvedl, že trvá na provedení veškerých důkazů navržených v žalobě ze dne 22. 7. 2018 a v kasační stížnosti ze dne 3. 5. 2019, kromě výslechu senátora p. Vladimíra Plačka, neboť ten v mezidobí zemřel. 13. Žalobce dále změnil petit žaloby ze dne 22. 7. 2018, a to tak, že část návrhu III. se nově mění: III. Žalovaný Česká republika, Parlament České republiky, Senát je povinen vydat řádné rozhodnutí v souladu s ust. Zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a to o: i. Stížnosti žadatele o poskytnutí informace z podání žalobce ze dne 9. 5. 2018 na postup při vyřizování žádosti žadatele ze dne 8. 4. 2018, dor. povinnému subjektu (tj. Parlamentu České republiky, Senát) dne 11. 4. 2018, dle § 16 a Zák. č. 106 č. /1999 Sb. ii. Odvolání žadatele o poskytnutí informace z podání žalobce ze dne 9. 5. 2018 proti nevyhovění žádosti žadatele ze dne 8. 4. 2018, dor. povinnému subjektu (tj. Parlamentu České republiky, Senát) dne 11. 4. 2018, dle § 16 Zák. č. 106/1999 Sb. a to vše ve lhůtě 8 dnů od právní moci rozsudku. 14. Zbylé body navrhovaného petitu žalobce ponechal beze změny, neboť „napadené ‚akty‘ jsou nezákonné a jejich nezákonnost je nutno vypořádat i pro budoucnost, což nelze jinak, než rozhodnout o jejich nezákonnosti či osvědčit j