1 Afs 137/2004 — Nejvyšší správní soud

10 Af 28/2020- 52 - text 4 10 Af 28/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: GDI Technology, s.r.o., IČO: 052 63 000 sídlem Tkalcovská 874/3a, 602 00 Brno zastoupena advokátkou JUDr. Monikou Novotnou sídlem Platnéřská 191/2, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 30689/2020-900000-311 z 16. 6. 2020 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala k Městskému soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného č. j. 1482-10/2020-900000-311 z 16. 6. 2020, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj č. j. 74160-34/2019-530000-51 z 17. 7. 2019, jímž jí bylo – na základě kontroly po propuštění zboží (ocelových vrtných trubek pro vrtnou těžbu ropy) dne 22. 11. 2018 – dodatečně vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 374 372 Kč, a dále proti rozhodnutí žalovaného č. j. 30689/2020-900000-311 z 16. 6. 2020, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu č. j. 478310/2019-510000-41 z 26. 7. 2019, jímž byla žalobkyně v návaznosti na shora uvedené rozhodnutí ze 17. 7. 2019 vyrozuměna o předpisu úroků z prodlení ve výši 9 252 Kč. 2. Městský soud usnesením č. j. 10 Af 28/2020-30 z 19. 8. 2020 vyloučil žalobu proti rozhodnutí o dodatečném vyměření cla k samostatnému projednání a následně ji postoupil Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému k jejímu vyřízení a rozhodnutí. 3. Předmětem přezkumu v nynějším řízení tak zůstalo pouze rozhodnutí žalovaného o předpisu úroků z prodlení. 4. Žalobkyně v žalobě obsáhle argumentovala zejména proti rozhodnutí o doměření cla, které považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné. Nezákonnost rozhodnutí o předpisu úroků z prodlení pak dovozuje toliko z nezákonnosti rozhodnutí o doměření cla. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval s odkazem na odbornou literaturu a judikaturu správních soudů, že při přezkumu předpisu úroků z prodlení mohl posoudit jen to, zda skutečně existuje dodatečný platební výměr na clo, zda tento výměr vychází z výsledků kontroly po propuštění zboží a zda je výpočet úroků z prodlení v souladu se zákonem. Všechny tyto podmínky byly splněny, proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 6. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a nezjistil při tom žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 7. Řízení o žalobě bylo usnesením z 18. 5. 2021 přerušeno, a to do skočení řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 62 Af 63/2020, v němž bylo přezkoumáváno rozhodnutí žalovaného o doměření cla. Jelikož toto řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 63/2020-79 z 12. 5. 2022, soud vydal 20. 6. 2022 usnesení o pokračování v řízení. 8. Soud rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobkyně s ním po poučení soudem nevyjádřila nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně je soudu znám – stejně jako veškerá rozhodnutí NSS – z úřední činnosti (získal jej prostřednictvím databáze rozhodnutí správních soudů, spravované NSS na adrese www.nssoud.cz). Seznámení jsou s ním rovněž oba účastníci řízení (okruh účastníků byl v obou řízeních totožný), již zároveň museli předpokládat, že z něj městský soud bude při posouzení žaloby vycházet, neboť řízení o žalobě bylo přerušeno právě do skončení této věci vedené u Krajského soudu v Brně. 9. Předpis úroků z prodlení je upraven v čl. 114 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 z 9. 10. 2012, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „Celní kodex“). Podle jeho odst. 1 se k částce dovozního nebo vývozního cla ode dne uplynutí stanovené lhůty do dne zaplacení připočítá úrok z prodlení. V členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o dva procentní body, nebo v případě členského státu, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu tohoto členského státu, zvýšené o dva procentní body. 10. Podle čl. 114 odst. 2 celního kodexu pokud celní dluh vznikl na základě článku 79 nebo 82 nebo pokud je oznámení celního dluhu výsledkem kontroly po propuštění zboží, připočte se k částce dovozního nebo vývozního cla úrok z prodlení za dobu ode dne vzniku celního dluhu do dne jeho oznámení. Sazba úroku z prodlení se stanoví v souladu s odstavcem 1. 11. Platební výměr na úrok z prodlení má deklaratorní charakter, jeho vydáním není založena povinnost hradit úrok z prodlení. Ta je založena přímo zákonem, resp. úrok z prodlení nabíhá při splnění zákonných podmínek a v okamžiku jejich splnění je také splatný. Ačkoli je povinnost hradit úrok z prodlení při splnění daných podmínek založena přímo zákonem, účinky vůči povinnému subjektu se projeví až řádným oznámením platebního výměru. Proti platebnímu výměru je přípustné odvolání a následně také správní žaloba. Z povahy věci pak přezkum takového platebního výměru zahrnuje toliko posouzení, zda existuje rozhodnutí, jímž byla povinnost hradit dlužnou částku daňovému subjektu řádně sdělena, zda subjekt svou povinnost ve stanovené lhůtě skutečně nesplnil a zda byl úrok z prodlení spočten v souladu s platnou právní úpravou. Samotnou daňovou (celní) povinnost v tomto řízení napadnout nelze. (Srov. obdobně rozsudky NSS č. j. 1 Afs 137/2004-62, č. 1182/2007 Sb. NSS z 11. 5. 2005 a č. j. 1 Afs 9/2019-35 z 15. 4. 2020 nebo komentářovou literaturu, na příklad Baxa, J. a kol. Daňový řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. komentář k § 256 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Právě uvedené platí stejně tak o úroku z prodlení u dluhu celního jako u daňového. 12. V projednávané věci bylo oznámení celního dluhu (dovozního cla) výsledkem kontroly po propuštění zboží, k němuž došlo 22. 11. 2018, a proto byl k částce cla připočten úrok z prodlení za dobu ode dne vzniku celního dluhu (22. 11. 2018) do dne jeho oznámení (17. 7. 2019). Dodatečný platební výměr na clo byl žalobkyni vydán 17. 7. 2019 a v návaznosti na tento výměr jí byl 26. 7. 2019 nyní napadeným rozhodnutím předepsán úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o dva procentní body za dobu celkem 238 dnů. 13. Žalobkyně v žalobě nenamítá, že by správní orgány neprávně spočítaly výši úroku z prodlení nebo že by nesprávně stanovily dobu, za kterou by jej měla žalobkyně hradit. Její výhrady vůči předpisu úroku z prodlení spočívají výlučně v tom, že jí bylo nezákonně doměřeno samotné antidumpingové clo, a že tedy musí být nutně nezákonný také předpis úroku z prodlení. S touto hypotézou soud souhlasí, neboť příslušenství dluhu sdílí jeho osud a nikdy nemůže existovat samostatně (srov. rozsudek NSS č. j. 3 Ads 23/2013-56 z 30. 10. 2013). 14. Žalobkyně podala proti rozhodnutí o dodatečném vyměření cla správní žalobu, kterou projednával Krajský soud v Brně. S ohledem na shora popsanou povahu úroku z prodlení se městský soud v nynější věci rozhodl vyčkat rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ten rozsudkem č. j. 62 Af 63/2020-79 z 12. 5. 2022 žalobu proti doměření cla zamítl, neboť neshledal žádný z žalobních bodů důvodný a nezjistil ani žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 15. Dovozní clo bylo žalobkyni doměřeno v souladu se zákonem, a proto byl žalovaný oprávněn předepsat žalobkyni také úrok z prodlení z tohoto cla. Soud tak neshledal důvodný ten jediný žalobní bod, jejž žalobkyně uplatnila proti předpisu úroku z prodlení, a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího s