1 Afs 291/2017 — Nejvyšší správní soud

17 A 94/2020- 50 - text 13 17 A 94/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: Rybníková a.s. (dříve WASTECH a.s.), IČO: 60733276 se sídlem Praha 10, Ostružinová 3175/36 zastoupený advokátem Mgr. Michalem Trkalem se sídlem Praha 5, Plzeňská 168/27 Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Praha 1, Na Františku 1039/32 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 7. 5. 2020, č. j. MPO 29745/20/61100/01000, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministr průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“) podle § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „rozpočtová pravidla“) rozhodl tak, že se námitkám žalobce nevyhovuje a opatření ze dne 5. 2. 2019, č. j. MPO 80806/18/61200, (dále jen „Opatření“) se jako plně oprávněné potvrzuje. 2. Důvodem krácení dotace ve výši 25 % (což odpovídá částce 10 350 061 Kč) byla skutečnost, že žalobce neuveřejnil předběžné oznámení, oznámení o zahájení a oznámení o výsledku zadávacího řízení u nadlimitní veřejné zakázky s označením „Rozšíření centra pro výzkum a vývoj netermických metod dekontaminace“ zadávané v otevřeném řízení v Úředním věstníku Evropské unie dále jen „TED“). II. Obsah žaloby 3. V úvodu podané žaloby žalobce shrnul dosavadní průběh řízení. Dále upozornil, že judikatura se shoduje, že postup podle § 14e rozpočtových pravidel je jednak fakultativní, jednak při stanovení výše sankčního krácení dotace poskytovatel přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Upozornil, že shoda nepanuje ohledně charakteru úkonů poskytovatele, kterým bylo provedeno krácení, zda se jedná o rozhodnutí či nikoliv a zda se jedná o rozhodnutí konečné či dočasné. Tyto otázky jsou dle žalobce v jednotlivých rozhodnutích řešeny různě. Na § 14e rozpočtových pravidel navazuje úprava obsažená v podmínkách poskytovatele dotace, kde je uvedena sankce „25-30% částky dotace použité na financování předmětné zakázky“, přičemž je připojena poznámka pod čarou č. 1, podle které „V případě, že identifikované porušení pravidel pro zadávání zakázek má pouze formální charakter bez případného finančního dopadu, pak platí, že spodní hranice procentního rozpětí dosahuje hodnoty nula“. Namítal, že žalovaný se nezabýval otázkami vyplývajícími z § 14e rozpočtových pravidel (závažnosti porušení a vlivu na dodržení účelu dotace) a podmínek poskytovatele dotace (posouzení finančního dopadu). Rovněž se žalovaný nezabýval zásadou přiměřenosti tak, jak je konstruována judikaturou Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Z uvedeného důvodu považoval žalobce napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, když měl navíc za to, že žalovaný v závěru, které učinil v napadeném rozhodnutí, vykročil z mezí uvážení, jež jsou mu zákonem a dotačními podmínkami stanoveny. 4. Dále žalobce odkázal na řadu rozhodnutí Nevyššího správního soudu. Konkrétně rozsudek ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33, ze kterého vyplývá požadavek zkoumat proporcionalitu zásahu, dále rozsudek ze dne 25. 6. 2008, č. j. 9 Afs 1/2008-46, rozsudek ze dne 16. 7. 2008, č. j. 9 Afs 202/2007-68, ze dne 26. 9. 2014, č. j. 2 As 106/2014-46 a ze dne 30. 6. 2014, č. j. 8 Ans 4/2013-44. 5. Tvrdil, že oznámení o úpravě části dotace (dále jen „Oznámení“) je nedostatečné a nepřezkoumatelné, neboť je v tomto oznámení pouze uvedena tabulka, ve které se u podstatné položky krácení dotace pouze okrajově odkazuje na krácené dle výsledku kontroly na místě. Z odůvodnění Opatření nevyplývá, jakým způsobem byla zohledněna hlediska stanovená právními předpisy a dotačními podmínkami. Napadené rozhodnutí sice reaguje na jednotlivé námitky žalobce, nicméně tyto nejsou stále věcně argumentačně vypořádány ve smyslu rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 6 Af 51/2015 tak, aby bylo zřejmé, jaké úvahy vedly žalovaného k rozhodnutí. Na námitky je reagováno kuse a paušálně. 6. Konkrétně na námitku nepřezkoumatelnosti žalovaný uvedl, že se s tímto názorem neztotožňuje, když jsou veškeré údaje obsaženy v Opatření. Žalobce tvrdil, že to není pravda, neboť obsahem je pouze tabulka s kusým textem, kde mimo jednotlivých částek je možné zjistit pouze úvahu, že sankce byla uložena na spodní hranici. 7. Dle žalobce není mezi účastníky řízení sporu, že k uveřejnění nedošlo, sporné jsou otázky týkající se důsledků, tedy jednak procesní otázky týkající se rozhodování žalovaného, jednak výše sankce, skutečnosti, které měly být zohledněny, a odůvodnění výše sankce. Žalobce považoval za vadný závěr žalovaného, že rozdělení zakázky neodůvodňuje uplatnění finanční opravy pouze na část zakázky, protože zakázka, i rozdělená na části, je jedním celkem. Žalovaný neuvádí bližší odůvodnění. Žalobce pak měl za to, že ve vztahu ke stavební části zakázky nemohlo dojít ke způsobení žádného finančního dopadu, když v případě, kdy by tato část byla zadávána samostatně, byl by osloven stejný okruh adresátů prostřednictvím uveřejnění, neboť by se jednalo o zakázku podlimitní. Toto je nutno zohlednit při určení výše sankce. Navíc rozhodná právní úprava určovala v § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ ZVZ“), že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak. Tedy, že dodržení ZVZ je nutno posuzovat ve vztahu ke každé jednotlivé části samostatně. Uzavřel, že neuveřejnění stavební části zakázky v TED je pouze formálním pochybením. Poznamenal, že § 98 odst. 5 ZVZ obsahoval i pravidla pro samostatné zadání části veřejné zakázky v samostatném řízení. Rozdělení dotace veřejné zakázky na části tak je otázkou, se kterou se žalovaný musí vypořádat nejen co do paušálního rozhodnutí, které provedl, ale jak s ohledem na otázku samotného pochybení, tak s ohledem na ostatní podstatné aspekty – závažnost, finanční dopad a dosažení účelu dotace. 8. Namítal, že potřebné odůvodnění není uvedeno, ani co se týká odůvodnění samotné výše krácení. Žalovaný sklouzl k paušálnímu odmítnutí a argumentaci konzultací Auditním orgánem Ministerstva financí (dále jen „AO MF“), což je okolnost naprosto nepodstatná. 9. Zbytek námitek je dle žalobce vypořádán jako irelevantní, k čemuž žalovaný doplnil naprosto nevýznamné texty neobsahující skutečné odůvodnění. 10. V dalším žalobním bodě měl žalobce za to, že poskytovatel dotace stanovil a žalobci sdělil principy, kterými se výše sankce poměřuje (viz podmínky poskytnutí dotace a Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek), jež lze shrnout následovně: (1) závažnost porušení, (2) vliv na dodržení cíle dotace a (3) formálnost. Žalobce tvrdil, že těmito hledisky se žalovaný vůbec nezabýval, když pouze formálně označil porušení za závažné, otázku dodržení cíle dotace či finančního dopadu nezohlednil vůbec. Dle žalobce předmětným pochybením nedošlo k ovlivnění dodržení cíle dotace, neboť cíl dotace byl dosažen i přes toto pochybení a projekt byl úspěšně realizován. Finanční dopad nenastal. Navíc žalovaný finanční dopad nijak nedefinoval, případná nejasnost ohledně jeho výkladu pak jde k jeho tíži. Základním kritériem pro úvahu o výši sankce je kritérium závažnosti porušení. Žalovaný v žádném z úkonů neuvedl, z čeho by bylo možno dovodit materiální náhled na závažnost pochybení žalobce. Dle žalobce by se závažnost měla odvíjet od následujících bodů: (1) účelu dotace bylo dosaženo, (2) sankce je pro příjemce likvidační a zasahuje i udržitelnost dříve realizovaných projektů, (3) skutečnost, že sankce je ukládána i za tu část zadávacího řízení, které nepodléhalo povinnost uveřejnění v TED, je ukazatelem nepřiměřenosti, (4) informace byly uveřejněny způsobem, který byl dostupný všem uživatelům internetu, (5) porušením došlo k formální chybě – chyba ve formě uveřejnění, (6) poškozen byl pouze komfort uživatelů TED, nikoliv dostupnost jako taková, (7) ze statistických údajů vyplývá zanedbatelný dopad porušení této povinnosti a (8) v obdobném případě řešeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže byla uložena sankce 100 000 Kč, tedy 1% ze zákonného rozpětí. III. Vyjádření k podané žalobě a související vyjádření 11. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 12. K námitce nepřezkoumatelnosti žalovaný uvedl, že se neztotožňuje s názorem žalobce, že by napadené rozhodnutí trpělo nedostatkem řádného odůvodnění. V napadeném rozhodnutí i v úkonech jemu předcházejících byl vždy uveden důvod udělení sankce i stanovení její výše. Mezi stranami řízení není sporu o tom, k jakému pochybení žalobce došlo. Doplnil, že je irelevantní, kdo fakticky danou chybu provedl. To, že se tak stalo administrativní chybou zaměstnance advokátní kanceláře, s níž žalobce k