8 Ads 301/2018 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 1/2020- 64 - text 9 3Ad 1/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: R. P., narozena dne X bytem X proti žalovanému: Náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2019 č. j. PPR-25396-8/ČJ-2019-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí ředitele Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování ve věcech služebního poměru (dále též „prvostupňový orgán“) ze dne 26. 6. 2019 č. RŘNPC-421/2019 (dále též „personální rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím byla žalobkyně dnem 30. 6. 2019 odvolána ze služebního místa vrchní inspektorky odboru Praha Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování a současně převedena do personální pravomoci ředitele Obvodního ředitelství policie Praha I podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále též „ZSP“). 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že žalovaný se nevypořádal s námitkou nedostatečného odůvodnění personálního rozhodnutí prvostupňovým orgánem, což je předpokladem zrušení služebního místa a je to i ochrana příslušníka před zlovůlí vedoucích. Byla tím porušena její práva procesní i hmotněprávní, proto napadené rozhodnutí není přezkoumatelné a zákonné. Dále nesouhlasí s argumentací ze str. 16 napadeného rozhodnutí, kterou cituje a uvádí, že nepovažuje za rozhodné, zda byla s důvody zrušení služebního místa seznámena před vydáním personálního rozhodnutí. Ačkoli žalovanému nepřísluší, aby neúplnost odůvodnění personálního rozhodnutí napravil, žalobkyně nerozporuje, že rozhodnutí obou stupňů správních orgánů tvoří jeden celek. Též poukazuje na str. 11 a 12 napadeného rozhodnutí, které cituje a uvádí, že byla přijata do služebního poměru na konkrétní služební místo. Nemůže jí být proto dáno k tíži, že plnila úkoly podle pokynů nadřízených podle § 45 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 ZSP. Žalobkyně má za to, že prvostupňový orgán neměl přehled o služebních místech v daném útvaru, zrušení jejího služebního místa bylo účelové s cílem se jí „zbavit“. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nesporuje, že odůvodnění personálního rozhodnutí bylo strohé, avšak z podkladů spisového materiálu vyplývá důvod zrušení služebního místa žalobkyně, se kterým žalobkyně byla prokazatelně seznámena. Projednávanou věc proto posoudil a napadené rozhodnutí doplnil o podklady předcházející zrušení služebního místa žalobkyně a s jejími námitkami se vypořádal. Žalovaný uvádí, že sice žalobkyně citovala z 11-12 str. napadeného rozhodnutí, ale části vytrhla z kontextu a vynechala pasáže, v nichž problematiku náplně služebních činností posoudil. Od 1. 7. 2019 změnou organizační struktury došlo ke zrušení služebního místa žalobkyně, které ztratilo své faktické opodstatnění. Na to žalobkyni upozornil ředitel prvostupňového orgánu dne 29. 4. 2019, který při osobním jednání jí sdělil, že není možné, aby dále služební místo žalobkyně bylo využíváno pro plnění administrativních činností. Systemizace služebních a pracovních míst vychází z potřeb výkonu služby, je předpokladem pro efektivní využití sil a prostředků pro splnění úkolů policie na konkrétním organizačním článku policie, což žalobkyně nebere v úvahu. Subjektivní tvrzení o mstě ze strany prvostupňového orgánu je účelové. 4. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)] a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání (§ 51 s. ř. s.), žalobkyně i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 5. Soud posoudil věc takto: 6. Podle § 19 odst. 1 ZSP služební místo vyjadřuje organizační a právní postavení příslušníka v bezpečnostním sboru. Je charakterizováno zejména systemizovanou služební hodností, stupněm vzdělání, oborem nebo zaměřením vzdělání, dalším odborným požadavkem, základním tarifem, náplní služební činnosti, rozsahem oprávnění a povinností příslušníka. 7. Podle § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 ZSP služební funkcionář ustanoví na volné služební místo v bezpečnostním sboru příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který dosáhl požadovanou služební hodnost, a byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 1, 2 nebo 3, anebo § 26 odst. 2. 8. Podle § 20 odst. 3 písm. a) bod 1 ZSP nelze-li volné služební místo obsadit podle odstavce 1 nebo 2, služební funkcionář může na toto místo ustanovit příslušníka téhož bezpečnostního sboru, který dosáhl požadovanou služební hodnost a který byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodu uvedeného v § 25 odst. 4. 9. Podle § 20 odst. 4 ZSP při obsazování volného služebního místa využívá služební funkcionář evidence ministerstva o příslušnících odvolaných ze služebního místa a o příslušnících, kteří požádali o převedení na jiné služební místo. Ředitel bezpečnostního sboru v odůvodněných případech rozhodne, že se volné služební místo dočasně neobsadí. 10. Podle § 25 odst. 1 písm. a) ZSP příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže jeho dosavadní služební místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno. 11. V § 25 odst. 4 ZSP příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, jestliže o to požádá. 12. Z § 25 odst. 5 ZSP příslušník, který je odvolán z dosavadního služebního místa podle odst. 1, 2 nebo odstavce 4, je ustanoven na jiné služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost, a to i v jiném místě služebního působiště. 13. Soud považuje za vhodné nejprve uvést, že služební poměr je institut veřejného práva, jedná se o právní poměr státně zaměstnanecký. Jeho účastníci po dobu trvání služebního poměru (na rozdíl od pracovního poměru), nemají rovné postavení. Projevuje se především v právní úpravě např. služební kázně, omezené možnosti propuštění, úpravě služebního volna, nárocích na dovolenou, zvláštních nárocích při skončení služebního poměru, ve zvláštních ustanoveních o řízení před služebními funkcionáři (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003 č. j. 6 As 29/2003-97), ale též v aplikaci veřejnoprávní zásady co není povoleno je zakázáno nebo až na určité výjimky věcnou příslušností soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví. Právní úprava služebního poměru vychází ze zvláštní povahy zaměstnavatele jako primárního nositele veřejné moci (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2686/2015, k § 77 odst. 9 ZSP). 14. Žalobkyně, příslušnice Policie České republiky, služebně zařazená původně na služební místo vrchní inspektor Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování odbor Praha, nesouhlasí se zrušením původního služebního místa a převedením na jiné služební místo v důsledku organizačních změn. 15. K posouzení otázky, zda ke zrušení původního služebního místa žalobkyně a převedení na jiné služební místo v důsledku organizačních změn, došlo či nedošlo v souladu se zákonem (ZSP), je třeba uvést, že na věci služebního poměru žalobkyně (příslušnice bezpečnostního sboru) se vztahuje právní úprava ZSP (podle § 1 ZSP tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen ‚příslušník‘), jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby (dále jen ‚služební vztahy‘). Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.). 16. Soud při řešení nastolené otázky vycházel ze správního spisu, z něhož vyplývají tyto podstatné skutečnosti: 17. Dne 29. 4. 2019 ředitel prvostupňového orgánu svolal v rámci přípravy reorganizace jednání všech příslušníků a občanských zaměstnanců, při něm představil organizační změnu. Po tomto jednání ředitel prvostupňového orgánu se žalobkyní vedl osobní pohovor, při kterém jí oznámil, že v rámci připravované změny, bude-li schválena, bude jejího služební místo od 1. 7. 2019 zrušeno a systemizačně volné místo v Holešově, Expozitura Brno, jí nabídnuto nebude, jednalo by se o dojíždění z Prahy do Brna. Doporučil proto žalobkyni, aby sledovala přehled volných služebních míst v informačním systému s tím, že pokud sama nepřijde s návrhem na konkrétní změnu služe