8 Ads 17/2015 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 14/2021- 34 - text 12 4 Ad 14/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobkyně: PhDr. J. J., Ph.D., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem Mgr. Davidem Strupkem sídlem Betlémské náměstí 351/6, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2021 č.j. MPSV-2021/131113-911 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. 8. 2021 č.j. MPSV-2021/131113-911 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 146 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2021 č.j. MPSV-2021/131113-911 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště Praha 8 (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 25. 6. 2020 č.j. 872301/20/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla dle ustanovení § 47i, § 47p, § 47r odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“) zamítnuta její žádost o dávku pěstounské péče odměna pěstouna ode dne 13. 10. 2017. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně poukazovala na to, že sporným je období od 13. 10. 2017 do 12. 3. 2018, kdy žalobkyně pečovala o nezletilého T. R., nar. X. (dále jen „nezletilý“) na základě předběžného opatření soudu. Dle správních orgánů pokud žalobkyně nepodala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče současně s návrhem na vydání předběžného opatření, ale až v momentu, kdy předběžné opatření bylo vykonatelné, má nárok na dávku - odměnu pěstouna až od právní moci rozsudku, kdy jí bylo dítě svěřeno do pěstounské péče. Předmětem sporu je výklad ust. § 47p odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., a to pokud jde o pojem „osoba, která má zájem stát se pěstounem“, ve zbytku je výklad zákona mezi stranami nesporný. Uvedla, že její stanovisko zastává i Veřejný ochránce práv (viz závěrečné stanovisko sp. zn. 7616/2018/VOP/HZ, č.j. KVOP-27864/2020). 3. Shrnula, že dne 5. 10. 2017 podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým by jí byl nezletilý odevzdán do péče, návrh odůvodnila tím, že byla vybrána jako dlouhodobá pěstounka nezletilého a chystá se pěstounské péče ujmout, což doložila oznámením Magistrátu hl. m. Prahy. Téhož dne obvodní soud návrhu vyhověl a vydal předběžné opatření, které se stalo vykonatelným dnem 13. 10. 2017, žalobkyně převzala nezletilého do péče, dne 13. 10. 2017 podala též návrh na svěření nezletilého do pěstounské péče, a to mj. proto, že dne 12. 10. 2017 formálně skončila pěstounská péče na přechodnou dobu uplynutím 1 roku. Rozsudkem obvodního soudu ze dne 1. 2. 2018, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2018, pak byl nezletilý svěřen do pěstounské resp. poručenské péče žalobkyně. 4. Dle názoru žalobkyně jí nárok na dávku vznikl již 13. 10. 2017, kdy se stalo vykonatelným předběžné opatření, není správný výklad žalovaného, že jí tento nárok vznikl až právní mocí rozsudku od 12. 3. 2018. Žalovaný zastává názor, dle kterého „osoba, která má zájem stát se pěstounem“ je pouze ten, kdo podá návrh na svěření dítěte do pěstounské péče, a to jen tehdy, podá-li jej nejpozději spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, k tomu viz str. 5 napadeného rozhodnutí; žalovaný tento názor odůvodnil tím, že soud svěřuje dítě předběžným opatřením do péče zájemce jen tehdy, kdy soud o zatímním předání do péče rozhoduje s vědomím, že tato fyzická osoba podáním návrhu projevila zájem o svěření do pěstounské péče. Tento výklad nemůže obstát, z jazykového hlediska je hrubě extenzivní, pojem „má zájem“ zahrnuje subjektivní volní vztah k určitému cíli, dokonce ani neevokuje nutnost, aby byl zájem projeven navenek. I když je třeba připustit, že jistý projev zájmu navenek se očekává, nepředepisuje zákon, jak má daný projev zájmu vypadat, ani kdy jej musí žadatel prezentovat; je pouze zřejmé, že orgán rozhodující o přiznání dávky musí mít osvědčeno, že žadatel zájemcem v rozhodnou dobu byl. Dle názoru žalobkyně není podmínkou pro označení osoby za zájemce o pěstounství, aby podala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče nejpozději s návrhem na předběžné opatření. 5. Dále poukazovala na teleologický výklad právní normy, smyslem institutu odměny pěstouna je odměna za vykonanou práci, pěstoun poskytuje státu službu, neboť je součástí systému náhradní rodinné péče o ohrožené děti, tato péče je náročná a může často vyžadovat od pěstouna omezení vlastních příjmů, což kompenzuje právě též odměna pěstouna. Tato odměna tedy logicky náleží tehdy, kdy je činnost fakticky vykonávána. Žalobkyně sice uznává, že nepostačuje pouhý faktický výkon, avšak musí se jednat o osobu, která má vážný úmysl o dítě dlouhodobě pečovat, a to až do jeho zletilosti, takové osobě má náležet odměna pěstouna, výklad zákona s tím má být v souladu. V daném případě došlo k paradoxní situaci, kdy žalobkyně pěstounskou péči vykonávala na základě vykonatelného titulu již od 13. 10. 2017, přičemž pouze na základě nedodržení žalovaným konstruovaného formálního požadavku (kdy žalobkyně podala návrh ve věci samé o 8 dní později, než tak údajně měla učinit) jí dle stanoviska žalovaného vznikl nárok na dávku až o pět měsíců později, přičemž tato doba je determinována výlučně délkou řízení ve věci samé. Tedy, žalobkyně po dobu pěti měsíců fakticky vykonávala pěstounskou péči ve prospěch nezletilého a ve prospěch státu bez náležité protihodnoty. Výklad žalovaného sleduje pouze fiskální zájmy. 6. Poukazovala na základní zásady právního státu a předvídatelnosti práva, z výkladu pojmu „osoba, která má zájem stát se pěstounem“ při nejlepší vůli nelze dovodit, že pokud chce osoba dávku pobírat již za péči na základě předběžného opatření, musí podat návrh na svěření do pěstounské péče nejpozději spolu s návrhem na předběžné opatření. V rámci těchto úvah je třeba uvést, že běžný občan vnímá předběžné opatření jako institut, který předchází nejen rozhodnutí ve věci samé, ale i zahájení řízení ve věci samé, jde o okamžitý předběžný zásah (zde byl návrh podán 5. 10. 2017 tj. sedm dní před koncem pěstounské péče na přechodnou dobu), předběžné opatření nemůže existovat izolovaně bez řízení ve věci samé, i pouhým podáním návrhu proto navrhovatel dává dostatečně jasně najevo, že v krátkém čase bude projednáván jeho hmotněprávní nárok či požadavek. 7. Trvala na tom, že soud o předběžném opatření rozhodoval s vědomím, že fyzická osoba podáním návrhu projevila zájem o svěření dítěte do pěstounské péče, neboť samotné podání návrhu na předběžné opatření dostatečně osvědčuje, že navrhovatel se bude domáhat rozhodnutí ve věci samé, předběžným opatřením jsou mezitímně upraveny poměry, o nichž bude rozhodnuto ve věci samé. V návrhu na vydání předběžného opatření přitom byly uvedeny okolnosti, že žalobkyně byla zákonným postupem vybrána jako pěstounka nezletilého, od srpna 2017 s ním navazuje citovou vazbu, seznamuje jej se svojí rodinou, vybavila si domácnost potřebným způsobem, bylo přiloženo oznámení Magistrátu o výběru žalobkyně jako pěstounky. Byl proto naplněn jediný žalovaným formulovaný požadavek, aby soud o návrhu na předběžné opatření rozhodoval s vědomím, že navrhovatelka projevila zájem o svěření dítěte do pěstounské péče. Měla za to, že jediný výklad zákona, který je v souladu s interpretačními pravidly a zásadami právního státu, je ten, že žalobkyně byla v době vykonatelnosti předběžného opatření osobou, která má zájem stát se pěstounkou, dávka jí proto náleží od 13. 10. 2017, byla-li jí přiznána od 12. 3. 2018, jsou splněny podmínky pro postup dle § 47q odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. 8. Navrhla, aby s ohledem na výše uvedené bylo napadené rozhodnutí zrušeno, věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a aby byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný vyslovil s žalobou nesouhlas, uvedl, že žalobkyni byla dávka pěstounské péče odměna pěstouna přiznána na základě žádosti ze dne 28. 3. 2018 ke dni 12. 3. 2018 a je jí vyplácena dosud, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1. 2. 2018 č.j. 19 P a Nc 335/2017, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2018, žalobkyně má však za to, že jí tento nárok vznikl již dne 13. 10. 2017, tedy ke dni vykonatelnosti předběžného opatření. Žalobkyně požádala dne 13. 5. 2020 o přiznání dávky ode dne 13. 10. 2017, její žádost byla rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 25. 6. 2020 zamítnuta, neboť byla uplatněna více než jeden rok zpětně ve smyslu § 47r odst. 2 zákona č.