1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

9 A 21/2020- 60 - text 7 9 A 21/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: Institut Aleny Vitáskové z. s., IČ: 06333141, se sídlem Záhřebská 154/30, Praha 2, zastoupen ing. Bc. I. N., bytem X, zmocněncem proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 20. 1. 2020, č. j. MPO 93678/19/11300/01000 PID MIPOX02KVPHF, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“), kterým zamítl jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) ze dne 30. 8. 2019, č. j. MPO 66669/2019 PID MIPOX02J2696, jímž byla dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) odmítnuta žádost žalobce o informace ze dne 4. 8. 2019 (dále jen „žádost“); a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobce v žádosti požadoval poskytnutí informací týkajících se názvu regulovaných subjektů, případně společností, které systematicky ovlivňovaly regulátora trhu ve svůj prospěch a prosazovaly prostřednictvím členů Rady Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“) své zájmy na energetickém trhu. Ministerstvo žádost odmítlo, neboť shledalo, že požadované informace jsou v souladu s právními předpisy označeny za utajovanou informaci, k níž neměl žalobce oprávněný přístup, neboť skutečnosti uvedené v předkládací zprávě k materiálu č. 712/19 a č. 713/19 vyplývají z informací bezpečnostních služeb v příslušném stupni utajení. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad, v němž namítal, že nepožadoval sdělení žádných detailů, které by mohly vést k ohrožení utajovaných skutečností, které by mohly spočívat např. v odhalení použití operativních technických či jiných prostředků apod. 3. O rozkladu rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. V něm uvedl, že materiály č. 712/19 a 713/19, nazvané „Personální záležitosti Rady Energetického regulačního úřadu“, vláda ČR projednala na 29. schůzi dne 30. 7. 2019. Zopakoval, že skutečnosti o hrubém porušování povinností stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „energetický zákon“) uvedené v předkládací zprávě k materiálu č. 712/19 a č. 713/19 přitom vyplývají z informací bezpečnostních služeb v příslušném stupni utajení, jak vyplývá z uvedené předkládací zprávy. Uvedl, že požadované informace jsou adresovány pouze tomu, komu jsou určeny, tedy pouze jemu samotnému. Upozornil, že i projednávání předmětných bodů na schůzi vlády ČR probíhalo v režimu utajení. Závěrem odkázal na § 11 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“). II. Obsah žaloby 4. Žalobce v žalobě uvedl, že nepožadoval a nepožaduje žádné detailní informace podléhající utajení, pouze informace, u nichž je ve veřejném zájmu, aby s nimi byli spotřebitelé, zákazníci a další účastníci energetického trhu seznámeni. Jedná se konkrétně o informace týkající se názvu regulovaných subjektů, případně společností, které „systematicky ovlivňovaly regulátora trhu ve svůj prospěch a prosazovaly prostřednictvím členů Rady ERÚ své zájmy na energetickém trhu“, z nichž vycházely zprávy č. 712/19 a 713/19. Mimo jiné na základě těchto informací o poškozování spotřebitelů, zákazníků i dalších účastníků energetického trhu totiž vláda ČR schválila usnesení č. 569 a č. 570, jimiž byli odvoláni členové Rady ERÚ V. O. a V. V. Uvedl, že je ve veřejném zájmu vědět jak, v čí prospěch byli občané ČR poškozeni, mj. i proto, aby se mohli domáhat nápravy. Dodal, že navíc ČR hrozí postih od Evropské komise, nebude-li doložena legálnost zásahu ministerstva do nezávislosti ERÚ. K tomu upozornil, že Evropská komise již z tohoto důvodu zahájila s ČR řízení ref. Č. 2017/21525, a odkázal na dopis Evropské komise ze dne 13. 12. 2019, ref. Ares (2019)7669792-13/12/2019. 5. Namítal, že požadované informace nelze označit en bloc za utajované informace. Odkázal na § 2 zákona o ochraně utajovaných informací a uvedl, že požadované informace nelze označit za utajované, byť jsou obsaženy ve zprávě bezpečnostních služeb, která podléhá příslušnému stupni utajení. Uvedl, že mu žalovaný, potažmo ministerstvo, mohli poskytnout kopii stanoviska zpravodajských služeb se začerněnými podstatnými „ohrožujícími“ údaji, naplňujícími definici dle § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací. Ohrožujícími informacemi jistě nemohou být pouhé údaje o stycích členů Rady ERÚ s určitými regulovanými subjekty samy o sobě. 6. Dále zpochybňoval samotnou existenci utajovaných informací v projednávaném případě. Proto požadoval důkaz o tom, že vůbec nějaké utajované stanovisko zpravodajských služeb k osobám bývalých radních ERÚ V. V. a V. O. existuje, a zda je v něm obsažen závěr o jejich systematickém jednání v zájmu regulovaných subjektů. 7. S odkazem na čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) uvedl, že právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, a to jen v určitých případech (jako např. v zájmu bezpečnosti státu). Není mu zřejmé, jak by poskytnutí informací o stycích bývalých radních ERÚ s konkrétními regulovanými subjekty mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti. Dodal, že je zde naopak dána veřejná potřeba, aby bylo řádně zveřejněno, na základě čeho došlo k odvolání jmenovaných radních ERÚ. 8. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil. III. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že předkládací zprávy k materiálu č. 713/19 a č. 713/19 obsahují informace, že osoby odvolané z funkce člena Rady ERÚ „hrubě porušuje povinnosti stanovené energetickým zákonem spočívající v narušení nezávislého, nestranného a transparentního výkonu pravomoci, přijímá a vyžaduje pokyny od třetí osoby, čímž jedná v tržním zájmu takové osoby, nechrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, nechová se tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu pravomocí Energetického regulačního úřadu, přičemž uvedené skutečnosti vyplývají z informací bezpečnostních služeb v příslušném stupni utajení“. 10. Dodal, že žalobcem požadované informace nebyly obsaženy ve veřejně dostupných informačních zdrojích a že s těmito informacemi nedisponoval. Nebyl ani původcem těchto informací. Upozornil, že vůbec nebyl kompetentní posuzovat, zda určitá informace měla být označena jako utajovaná či nikoli, a nebyla oprávněn polemizovat, které z těchto informací naplňovaly definici podle § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací. Dodal, že se žalobce s žádostí o informace měl obrátit na jiný povinný subjekt – původce utajovaných informací. 11. Žalovaný proto žádal, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 12. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou ze dne 5. 6. 2020. V ní nad rámec žalobní argumentace uvedl, že tvrzení žalovaného, že požadovanými informacemi nedisponoval, může být účelové. Není totiž v souladu s informací, kterou poskytl médiím za ministerstvo žalovaný, a to že: „V. V. a V. O. měli systematicky jednat v zájmu regulovaných subjektů, tj. nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů a způsobovali škody spotřebitelům – zákazníkům na energetickém trhu. Z tohoto důvodu byli oba radní odvoláni z funkcí členů Rady ERÚ.“. Nechápe, jakou újmu či nevýhodnost pro ČR dle § 2 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací může způsobit poskytnutí informace o tom, který subjekt poškodil spotřebitele – občany ČR. Tato informace má naopak být veřejná, neboť může pomoci ochránit spotřebitele – občany ČR před nezákonným jednáním regulovaných subjektů na českém energetickém trhu. O účelovosti tvrzení svědčí i to, že žalovaný pouze vágně naznačil, že je třeba se s žádostí obrátit na jiný povinný subjekt, bez jakékoli další specifikace, přičemž v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, není uvedena položka „seznam subjektů způsobujících škodu spotřebitelům“. 13. V podání ze dne 29. 8. 2022žalobce navrhl důkaz výslechem svědka s tím, že má objasnit skutkovou podstatu věci. Pro informaci přiložil rozsudek zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2022, č. j. 6 A 6/2020-58. V. Posouzení věci Městským soudem 14. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Zástupce žalobce zdůraznil, že s ohledem na ceny energií v dnešní době by měla veřejnost mít právo seznámit se s odpověďmi na žádost. Necht