1 As 221/2022 — Nejvyšší správní soud

10 A 53/2022- 68 - text 8 10 A 53/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: České elektrokomunikace, s. r. o., IČO: 275 85 620 sídlem Kovanecká 2108/10, 190 00 Praha 9 zastoupena advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Český úřad zeměměřičský a katastrální sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, jejž žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaný jí odmítá poskytovat údaje katastru nemovitostí za úplatu dálkovým přístupem i poté, co zaplatila 22. 4. 2022 dlužnou úhradu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení. 1. Žalobkyně se žalobou podanou 9. 6. 2022 domáhala ochrany před shora popsaným nezákonným zásahem žalovaného. Uvedla, že má u žalovaného založen zákaznický účet č. 25426 pro dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) poskytovaným za úplatu dle § 55 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Uvědomuje si, že nezaplatila včas úhradu za 4. čtvrtletí 2021, v důsledku čehož jí žalovaný zablokoval přístup dle § 12 odst. 1 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, (dále jen „katastrální vyhláška“). Žalovaný však v rozporu se zákonem její přístup neobnovil ani poté, co zaplatila dlužnou úplatu 2 760 Kč (22. 4. 2022) i zákonný úrok z prodlení 11,75 % ve výši 75 Kč (3. 5. 2022). Žalobkyně proto navrhla, aby soud určil, že zásah žalovaného byl nezákonný, a přikázal mu poskytovat žalobkyni vyžádané údaje katastru za úplatu dálkovým přístupem. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že závazkový vztah mezi ním a žalobkyní, který vznikl přijetím žalobkyniny žádosti o založení zákaznického účtu, má soukromoprávní povahu a řídí se obchodním zákoníkem, což je uvedeno také v samotné žádosti. V ní je upravena rovněž výše úroků z prodlení 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tak za období do 22. 4. 2022, kdy uhradila jistinu, nedlužila na úrocích z prodlení 76 Kč, jak se domnívá, nýbrž 234 Kč. Žalovaný proto u žalobkyně nadále eviduje nedoplatek. Závěrem žalovaný podotkl, že dluhy z obdobných smluv včetně úroků z prodlení běžně vymáhá u civilních soudů a ty mu dávají za pravdu. 3. Městský soud usnesením č. j. 10 A 53/2022-26 z 6. 9. 2022 žalobu odmítl a poučil žalobkyni o možnosti podat žalobu k příslušnému civilnímu soudu. Uvedl, že dálkový přístup do katastru podle § 55 odst. 3 katastrálního zákona, jakožto jednu z forem poskytování údajů katastru nemovitostí, je třeba odlišovat od vyhotovování výpisů, opisů nebo kopií z katastru ve smyslu § 55 odst. 2 téhož zákona. Zatímco ve druhém případě žalovaný jakožto správní orgán vyhotovuje veřejné listiny za správní poplatek, v případě prvém jde o komerční službu za úplatu, při jejímž poskytování žalovaný nedisponuje žádným vrchnostenským oprávněním. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným má soukromoprávní povahu, čemuž odpovídá též rozhodovací praxe civilních soudů, které pravidelně projednávají a rozhodují spory o úplatu za dálkový přístup do katastru a již v minulosti dovodily, že tato úplata nemá povahu správního poplatku. Zabránění v dálkovém přístupu je proto ve své podstatě přerušení poskytování sjednaných služeb a předmětem sporu mezi stranami je tak plnění závazků sjednaných v soukromoprávní smlouvě. 4. NSS k žalobkynině kasační stížnosti rozsudkem č. j. 1 As 221/2022-36 z 31. 8. 2023 usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Předeslal, že poskytování údajů katastru nemovitostí představuje formu poskytování informací veřejnosti, jíž je realizováno veřejné subjektivní právo na informace garantované čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Dálkový přístup je pouze jednou z forem, kterou osoby toto své právo realizují, nikoli službou provozovanou na komerční bázi. Skutečnost, že dálkovým přístupem se údaje poskytují prostřednictvím sítě internet a za úplatu, tuto formu poskytování údajů nečiní co do její veřejno(s)právní povahy odlišnou od forem ostatních. Odepření přístupu k údajům katastru tedy jednak pojmově může zasahovat do subjektivního práva na informace, jednak je způsobem výkonu státní správy. NSS připustil, že určité aspekty poskytování zákaznického účtu pro dálkový přístup lze považovat za komerční službu, a tudíž je podřadit pod právní režim obchodního závazkového vztahu, avšak samotné poskytování dálkového přístupu k údajům do katastru nemovitostí je formou poskytování informací z katastru. NSS shrnul, že případné peněžité pohledávky z titulu poskytování dálkového přístupu mají být soudně uplatňovány v rámci občanského soudního řízení. Samotné poskytování údajů z katastru formou zajištění dálkového přístupu, a to například včetně otázky přiměřenosti úplného odepření dálkového přístupu (včetně možnosti jednorázového poskytnutí údajů za přímou online platbu), však spadá do přezkumné pravomoci správních soudů. II. Stanoviska účastníků řízení. 5. Městský soud po vrácení věci z NSS vyzval oba účastníky přípisem z 26. 9. 2023, aby mu zaslali své aktuální stanovisko k věci ve lhůtě dvou týdnů. Žalobkyně této možnosti nevyužila. 6. Žalovaný ve vyjádření z 13. 10. 2023 uvedl, že dálkový přístup představuje pouze jednu z forem poskytování údajů katastru, a žalobkyně tak mohla po zablokování svého účtu nadále využívat ostatní formy upravené vyhláškou o poskytování údajů z katastru, včetně elektronické bez nutnosti návštěvy katastrálního úřadu. Její subjektivní právo na informace podle čl. 17 Listiny tak nebylo porušeno. Žalovaný zdůraznil, že jde o jediný případ, kdy mu právní předpis umožňuje v případě dluhu zabránit uživateli v dalším čerpání údajů, protože ve všech ostatních případech (s výjimkou bezplatně poskytovaných údajů) platba poskytnutí údajů předchází. Pokud by žalovaný tuto možnost neměl, reálně by hrozilo, že uživatel bude dál údaje čerpat, a to bez ohledu na jeho rostoucí dluh vůči státu. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci soudem. 7. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), v § 82 stanoví, že každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 8. Podmínky řízení jsou v nynější věci splněny, jak vyplývá již z rozsudku NSS. 9. Soud rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků nevyjádřil s tímto postupem po poučení soudem v přípisu z 26. 9. 2023 nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny nezbytné pro rozhodnutí, včetně potvrzení o úhradě úplaty 2 760 Kč i zákonného úroku z prodlení ve výši 75 Kč žalobkyní, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 10. Ze setrvalé judikatury správních soudů vyplývá, že předpokladem pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu je kumulativní naplnění pěti podmínek: žalobkyně musí být přímo (1. podmínka) zkrácena na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, který není rozhodnutím (4. podmínka) a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo (5. podmínka) [např. rozsudek NSS č. j. 1 Aps 5/2012-38 z 11. 7. 2012]. Není-li tedy byť jen jediná z těchto podmínek splněna, soud žalobu zamítne (např. rozsudky NSS č. j. 2 Aps 1/2005-65 z 17. 3. 2005 nebo č. j. 1 Aps 10/2012-20 z 17. 3. 2005). 11. Rozsudkem NSS bylo postaveno najisto, že zablokováním svého zákaznického účtu pro získávání údajů katastru za úplatu dálkovým přístupem byla žalobkyně přímo zkrácena na svém veřejném subjektivním právu zásahem, jenž není rozhodnutím a jenž byl zaměřen přímo proti ní. Soudu tak v tuto chvíli zbývá posoudit jen to, jestli byl tento zásah zákonný (3. podmínka). 12. Katastr je podle § 1 odst. 1 katastrálního zákona veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Žalovaný podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, vykonává správu centrální databáze katastru, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostech a poskytuje údaje katastru formou dálkového přístupu. Právní rámec tohoto poskytování je upraven v § 55 katastrálního zákona a podrobněji v katastrální vyhlášce. Údaje z katastru jsou poskytovány v mnoha různých formách. Jednou z nich je vy