Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného, soudce Martina Bobáka a soudkyně Karly Cháberové ve věci…
14 A 28/2023- 122 - text
11
14 A 28/2023
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného, soudce Martina Bobáka a soudkyně Karly Cháberové ve věci
žalobkyně: XSOLAR REUSE SYSTÉM a.s., IČO: 29127009
sídlem Antala Staška 510/38, 140 00 Praha 4
zast. advokátkou Mgr. Kristianou Urbánkovou
sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo životního prostředí
sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10
za účasti WIS Energo Ledce Sever s.r.o., IČO: 29024480
sídlem Muchova 242/2, 160 00 Praha 6
zast. advokátem Pavlem Černým
sídlem Obecní dvůr 433, 280 02 Kolín
o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně pod původní firmou REMA PV Systém, a.s. provozovala kolektivní systém pro elektrozařízení. Zabezpečovala pro provozovatele solárních elektráren (provozovatelé FVE) plnění jejich povinností týkajících se zajištění financovaní zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů. V souladu s § 37p odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (původní zákon o odpadech), jsou provozovatelé FVE, jejichž solární elektrárny jsou vybaveny solárními panely uvedenými na trh do dne 1. 1. 2013, povinni zajistit financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou (počínaje od 1. 1. 2014) na základě smlouvy uzavřené s osobou podle § 37h odst. 1 písm. c) původního zákona o odpadech, tedy s provozovatelem kolektivního systému tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. 1. 2019.
2. Přípisem ze dne 11. 1. 2023 žalovaný sdělil žalobkyni, že ke dni 31. 12. 2022 zaniklo její oprávnění k provozování kolektivního systému podle původního zákona o odpadech, jelikož žalobkyně nezaslala včas žalovanému žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 36 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (zákona č. 542/2020 Sb.).
3. Žalobkyně podala žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného. Domnívá se, že její oprávnění k provozování kolektivního systému nezaniklo. Deklaratorním petitem se domáhá vydání rozsudku, v němž má soud určit nezákonným zásah žalovaného spočívající
· jednak v neuvedení žalobkyně v seznamu vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému elektrozařízení vyhotoveného ke dni 15. 2. 2023 a ke dni 5. 5. 2023 pozn. soudu: Žalobkyně rozšířila žalobní petit o deklaraci nezákonnosti zásahu spočívajícího v zveřejnění dalšího seznamu ke dni 5. 5. 2023 v replice ze dne 19.6. 2023. Soud změnu petitu připustil u jednání 21. 6. 2023.
a zveřejněného na základě § 39 odst. 1 zákona č. 542/2020 Sb.,
· jednak ve výzvě k neprodlenému prokázání, že žalobkyně o zamyšleném ukončení její činnosti jakožto provozovatele kolektivního systému předem informovala výrobce, s nimiž měla žalobkyně uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, jakož i obce, s nimiž měla žalobkyně případně uzavřenou smlouvu o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí a dalšími osobami, které pro žalobkyni zajišťují zpětný odběr nebo zpracování solárních panelů, a dále aby žalobkyně neprodleně předložila způsob převodu všech dosud nevyužitých peněžitých prostředků získaných z příspěvků výrobců včetně výnosů z nich a prostředků tvořících rezervu provozovateli či provozovatelům, který/kteří plnění těchto povinností těchto výrobců převzal/převzali (přípis ze dne 11. 1. 2023, č. j. MŽP/2023/720/180).
4. Dále se žalobkyně zápůrčím petitem domáhá, nechť soud uloží žalovanému, aby
obnovil zápis žalobkyně v seznamu vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému elektrozařízení tak, že v části „Zápisy či oprávnění vydaná podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech“ uvede žalobkyni jako provozovatelku kolektivního systému pro skupinu elektrozařízení: 4b, upřesnění podskupiny 4b: pouze solární panely uvedené na trh do 1. 1. 2013, oprávnění/zápis: platné bez časového omezení, a aby takto doplněný seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému elektrozařízení zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na internetových stránkách v sekci určené pro zveřejnění dokumentů pro kolektivní systémy OEEZ (dostupné na: https://www.mzp.cz/cz/kolektivni_systemy_oeez).
5. S tímto tvrzením žalovaný nesouhlasí. Navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Žalobkyni zaniklo oprávnění k provozování kolektivního systému ze zákona, protože přes opakované výzvy nepožádala o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle zákona č. 542/2020 Sb. Na žalobkyni se totiž nevztahuje výjimka dle § 142 odst. 1 téhož zákona, dle níž po změně zákona nemuseli o nové oprávnění žádat provozovatelé, kteří zajišťovali výhradně plnění povinností provozovatelů FVE, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. 1. 2013. Taková osoba totiž mohla i po zrušení zákona o odpadech provozovat kolektivní systém bez časového omezení (§ 142 zákona č. 542/2020 Sb.).
6. Osoba zúčastněná na řízení provozuje solární elektrárny. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že po ukončení provozu solárních panelů je povinna postupovat dle zákona č. 542/2020 Sb. K tomu uzavřela s žalobkyní jako provozovatelkou kolektivního systému smlouvu a uhradila příspěvky. Žalobkyně však všechny poskytnuté prostředky dosud nespotřebovala. Pokud by oprávnění žalobkyně k provozování kolektivního systému zaniklo, byla by žalobkyně
povinna nespotřebovanou částku příspěvků osoby zúčastněné na řízení převést na jiného provozovatele kolektivního systému, který povinnosti žalobkyně převzal. Žalobkyně nyní může hrozit i pokuta, pokud by v důsledku zániku oprávnění žalobkyně nakládala s odpadem ze solárních panelů sama bez zapojení do kolektivního systému.
7. Žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného replikou ze dne 19. 6. 2023. V ní nově tvrdila, že původně zamýšlela žádat o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle zákona č. 542/2020 Sb., avšak nedokázala splnit podmínky stanovené tímto tehdy novým zákonem stran vlastnické struktury [§ 35 odst. 2 písm. c) a h)]. Proto představenstvo žalobkyně dne 6. 9. 2022 rozhodlo, že žalobkyně bude dále provozovat kolektivní systém pouze ve vztahu k historickým panelům. Dne 28. 11. 2022 se představenstvo usneslo, že nebude žádost o žádat o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle zákona č. 542/2020 Sb. Žalobkyně dále poukazuje na to, že žalovaný jí ve sdělení ze dne 21. 3. 2022 nedal návod, jak postupovat, aby bez podání žádosti mohla nadále provozovat kolektivní systém ve vztahu k solárním panelům uvedený na trh do 1. 1. 2013, tzn. aby dosáhla na výjimku dle § 142 odst. 1 věta poslední zákona č. 542/2020 Sb. Domnívá se, že v praxi nemohl k 21. 3. 2022 dosáhnout na tuto výjimku žádný z tehdejších provozovatelů kolektivního systému, jelikož o změnu/zúžení oprávnění nežádali před nabytím účinnosti zákona č. 542/2020 Sb. Žalobkyně k tomu předkládá jí navrhovaný jazykový a teleologický výklad, dle něhož postačovalo, aby rozsah své provozní činnosti sama (bez nutnosti informovat žalovaného) zúžila jen na kolektivní systém stran solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013 (viz dále).
8. Po jednání dne 21. 6. 2023 se žalobkyně vyjádřila k vyjádření osoby zúčastněné na řízení a vznesla mj. návrh, aby soud vyslovil, že WIS Energo Ledce Sever (dále jen WIS Energo) není osobou dle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.).
9. Žalovaný v duplice ze dne 23. 6. 2023 uvedl, že žalobkyně – poté, co se rozhodla zúžit předmět jí zabezpečovaného kolektivního systému – neprovedla do 31. 12. 2022 zákonem předpokládané kroky. Nyní si navzdory marně uplynuté lhůtě přizpůsobuje výklad zákona č. 542/2020 Sb. tak, že jí nezaniklo oprávnění provozovat kolektivní systém v celém rozsahu, ale nadále mohla provozovat kolektivní systém dle původního zákona o odpadech v rozsahu solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013. Žalobkyně měla až do 31. 12. 2022 oprávnění provozovat kolektivní systém jak pro solární panely uvedené na trh do 1. 1. 2013, tak po tomto datu. Žalobkyně však nepožádala žalovaného o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle zákona č. 542/2020 Sb. a ani před koncem roku 2022 vůči němu nevyjádřila vůli nadále provozovat jen kolektivní systém dle původního zákona o odpadech. Navíc do konce roku 2022 neučinila ani faktické kroky k tomu, aby kolektivní systém provozovala jen ve vztahu k solárním panelům uvedeným na trh do 1. 1. 2013, jelikož neukončila smluvní vztahy s výrobci. K tomu žalovaný předložil seznam výrobců z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) ke dni 20. 6. 2023. Žalobkyně podle ISOH i dle poslední Roční zprávy za rok 2022 před i po 31. 12. 2022 jako své klienty uvádí
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.