9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

5 A 113/2020- 50 - text 10 5 A 113/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Buddyjet s. r. o., IČO: 29355150 se sídlem Školní 104, Prace zastoupená JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Plzeňská 3350/18, Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 11. 8. 2020, č. j. MPO 342182/20/61100/01000, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný opatřením ze dne 11. 6. 2020, č. j. MPO 327696/20/61100/61150 (dále jen „Opatření“), rozhodl ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 28. 4. 2020, o zkrácení dotace požadované žalobkyní k proplacení v žádosti o platbu ze dne 15. 5. 2020 z částky 3 735 000 Kč na částku 2 801 250 Kč, a to z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace ze strany žalobkyně. Ministr žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím nevyhověl námitkám žalobkyně proti Opatření, které jako plně oprávněné potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí ministra žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že rozhodnutím ministra žalovaného byla zkrácena na svých právech, neboť jí bylo odepřeno právo na výplatu 25 % přislíbené dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dle rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobkyně nerozporuje samotnou podstatu pochybení, když uznává, že vinou pochybení společnosti Regionální poradenská agentura, s. r. o., která administrovala pro žalobkyni předmětnou zakázku, skutečně došlo k tomu, že v rámci formuláře CZ05 byl zveřejněn odkaz na zakázku jiného zadavatele. Žalobkyně však nesouhlasí s právním posouzením ministra žalovaného spočívajícím v kategorizaci takového pochybení pod bod č. 1 Kategorizace sankcí a s tím spojeným opatřením v podobě udělení sankce ve výši 25 % způsobilých výdajů vztahujících se k zakázce, neboť identifikované pochybení nenaplňuje danou skutkovou podstatu. Samotné neuveřejnění adresy profilu zadavatele, resp. zveřejnění nesprávného odkazu ve Věstníku veřejných zakázek před samotným uveřejněním zadávací dokumentace, či výzvy k podání nabídek, totiž nemá ve skutečnosti žádnou vazbu na samotný akt uveřejnění těchto dokumentů, tj. zpřístupnění dokumentů neomezenému okruhu adresátů. Nadto žalobkyně konstatuje, že odkaz na profil zadavatele uvedený ve formuláři CZ05 obsahuje toliko odkaz na jinou podstránku profilu zadavatele žalobkyně, která je však umístěna na tomtéž elektronickém nástroji, na jakém je zřízen profil zadavatele žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že s ohledem na § 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, všichni potenciální dodavatelé a zájemci o tuto zakázku, včetně potenciálního okruhu dodavatelů, byli po použití odkazu uveřejněném před zahájením zadávacího řízení ve formuláři CZ05 ve Věstníku veřejných zakázek a vstupu do elektronického nástroje schopni rozpoznat, že odkaz uveřejněný ve formuláři CZ05 obsahuje zjevnou chybu v psaní. 3. Žalobkyně dále namítá, že uveřejnění profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek je veskrze pouze administrativním úkonem, sledujícím statistické a databázové cíle a neslouží potenciálním dodavatelům k získání informací o vyhlášených zakázkách, neboť ze samotného záznamu o profilu zadavatele uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek nejde dále seznat, zdali zadavatel nějakou zakázku aktuálně zadává. Skutečnost, že žalobkyně neuveřejnila správnou adresu profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, nijak nebránila potenciálním dodavatelům, aby zpracovali a podali své nabídky, neboť žalobkyně uveřejnila zadávací dokumentaci na profilu zadavatele a tím zcela dostála svým povinnostem ve vztahu k informování potenciálních dodavatelů. Řada dodavatelů navíc využívá externí služby monitorování profilů zadavatelů, přičemž tato služba je založena na monitorování zdrojů veřejných zakázek bez jakékoliv relevance, zdali je tento zdroj uveden nebo neuveden v databázi profilu zadavatelů ve Věstníku veřejných zakázek. Důkazem je společnost Ekoenergetyka – Polska Sp. z. o. o., která, ačkoliv je zahraničním dodavatelem, byla schopna si profil zadavatele žalobkyně bez problémů najít a poslat žalobkyni žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Žalobkyně má proto za to, že předmětná chyba v psaní ve formuláři CZ05 neměla žádný kvalitativní vliv na informovanost potenciálních dodavatelů, ani na výběr nejvhodnějšího dodavatele. 4. Žalobkyně odmítá odkaz žalovaného na § 214 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 31. 12. 2020, a na § 15 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, neboť není veřejným zadavatelem, ani dotovaným či sektorovým zadavatelem, proto se na ni zákon o zadávání veřejných zakázek u předmětné zakázky nevztahuje a nevztahoval a zadávala zakázku dle Pravidel pro výběr dodavatelů č. j. MPO 78933/19/61010/61000, platných od 16. 10. 2019. Žalovaný, resp. jeho ministr, zcela nepřípustně vykládá své vlastní dotační podmínky nad rámec Pravidel pro výběr dodavatelů, přestože dle závěrů Nejvyššího správního soudu uvedených v rozsudcích ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63, č. 2332/2011 Sb., ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33, platí, že dotační podmínky musí být vymezeny jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Poskytovatel dotace je tím, kdo určuje právní rámec, v němž se má příjemce dotace pohybovat a zvolí-li definice, které jsou nejednoznačné z pohledu práva, musí poté přijmout případné negativní důsledky takových nejednoznačných formulací. 5. Žalobkyně má za to, že vzhledem k ryze formálnímu charakteru zjištění jí nemá být udělena žádná sankce, neboť šetřené pochybení nenaplňuje znaky skutkové podstaty dle bodu 1 Kategorizace sankcí. Nebyl-li by takový postup možný, přicházela by v úvahu sankce dle bodu č. 23 Kategorizace sankcí, tedy dle „zbytkové“ skutkové podstaty při samé spodní hranici sazby ve výši 5 %. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předně uvedl, že má právo nevyplatit dotaci nebo její část, kdy ve věci postupoval v souladu s § 14e rozpočtových pravidel. Dále žalovaný zdůraznil, že byly z jeho strany uloženy dvě korekce za skutkově stejná pochybení, která se ovšem liší v tom, co bylo porušeno. U zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek (zakázka na pořízení nabíjecí stanice) šlo o porušení § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek a u výběrového řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů (zakázka na pořízení elektromobilu) šlo primárně o porušení bodu 6) těchto pravidel. Dokument Kategorizace nedostatků je rozdělen na dvě části, přičemž prvá část stanovuje korekce za pochybení při postupu dle zákona o zadávání veřejných zakázek a druhá část stanovuje korekce za pochybení dle Pravidel pro výběr dodavatelů. Ve věci profilu zadavatele odkazuje bod 6) Pravidel pro výběr dodavatelů na analogické použití § 214 zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy není argumentace pro uložení korekce za porušení bodu 6) Pravidel pro výběr dodavatelů nepřípustným rozšířením podmínek a pravidel plynoucích z Pravidel pro výběr dodavatele. Žalovaný zohlednil při svém rozhodování o korekci skutečnost, že požadované dokumenty na profilu zadavatele zveřejněny byly, a protože neidentifikoval úmyslnou snahu žalobkyně profil dodavatele například skrývat, akceptoval, že k určité míře uveřejnění došlo. Vyměřil proto korekci na spodní hranici sankční výměry dle bodu 1) Kategorizace nedostatků. V případě žalobkyně došlo k tomu, že odkaz ve Věstníku uvedený odkazoval na konkrétní zakázku jiného zadavatele na stejném elektronickém nástroji, přičemž že je „správně“ alespoň elektronický nástroj potenciální dodavatel vůbec neví a vědět nemůže. Je nutné si uvědomit, že každé pochybení, které má za následek, že se informace o zakázce dají nalézt pouze se zvýšeným úsilím, zvyšuje pravděpodobnost toho, že to potenciální dodavatel „vzdá“ a dále hledat nebude, čímž se transparentnost jednotlivých zakázek snižuje. Uvedené pak vede nebo minimálně může vést k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, z čehož plyne také minimálně potenciální finanční dopad takového pochybení zadavatele. Přístup žalovaného proto nelze považovat za formalistický. 7. Ohledně zařazení pochybení pod bod 1) Kategorizace sankcí žalovaný uvedl, že vlastní pravidla, kterými je při zadávání zakázek každý zadavatel povinen se řídit, jsou stanovena buď v zákoně o zadávání veřejných zakázek, nebo v Pravidlech pro výběr dodavatele. Kategorie nedostatků pak pouze stanoví snížené odvody za porušení rozpočtové kázně ve