1 Azs 16/2021 — Nejvyšší správní soud

5 A 179/2019- 70 - text 10 5 A 179/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: Plodinová burza Brno v likvidaci, IČO: 48533149 se sídlem Kotlářská 931/53, Brno zastoupená Mgr. Gabrielou Otras Svobodovou, advokátkou se sídlem Šafaříkova 453/5, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 21. 10. 2019, č. j. 52382/2019-MZE-11181, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Ministerstvo zemědělství (dále „žalovaný“ nebo „prvostupňový správní orgán“) rozhodnutím ze dne 16. 7. 2019, č. j. 34986/2019-MZE-11184, podle § 35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále jen „zákon o komoditních burzách“), odebralo žalobkyni státní povolení k provozování a jmenovalo likvidátora žalobkyni, jelikož žalobkyně ve 12 měsících předcházejících zahájení správního řízení o odejmutí povolení neorganizovala řádně a průběžně burzovní obchody. Ministr žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutí (nyní napadené žalobou) zamítl rozklad žalobkyně a rozhodnutí žalovaného potvrdil. 2. O této věci již Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 19. 12. 2017, č. j. 11 A 6/2016-47, kterým zamítl žalobu podanou žalobkyní proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 13. 11. 2015, č. j. 57302/2015-MZE-12151. K podané kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 Afs 3/2018-52, č. 3870/2019 Sb. NSS (dále jen „zrušující rozsudek“), tento rozsudek městského soudu a stejně tak i rozhodnutí ministra žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem správních orgánů ani městského soudu a dospěl k závěru, že pro posouzení splnění podmínky dle § 35 odst. 3 písm. f) zákona o komoditních burzách (možnost odejmutí povolení neorganizovala-li burza řádně a průběžně burzovní obchody) není důležitý počet uzavřených burzovních obchodů (v posuzované věci pouze jeden uzavřený obchod dne 2. 12. 2014 za 12 měsíců předcházejících zahájení správního řízení), jelikož burza nemá přímou možnost ovlivnit uzavírání obchodů, ale je podstatné, zda burza vytvářela podmínky pro uzavírání burzovních obchodů. Dle kasačního soudu pět pochybení, jež správní orgány v jednání žalobkyně identifikovaly, se všechny primárně týkaly burzovního obchodu ze dne 2. 12. 2014, a zejména se nejednalo o rozhodné důvody správních rozhodnutí. Z rozhodnutí také nebylo seznatelné, zda by souhrn těchto pochybení sám o sobě postačoval k odejmutí povolení. Nejvyšší správní soud proto správní orgány zavázal, aby posoudily, zda žalobkyně vytvářela podmínky pro uzavírání burzovních obchodů, přičemž neměly opomenout, že důvodem pro odejmutí povolení mohou být jen zásadní a dlouhotrvající pochybení v činnosti komoditní burzy. 3. V návaznosti na to ministr žalovaného zrušil v pořadí první rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k podkladům rozhodnutí a následně vydal již zmíněné rozhodnutí ze dne 16. 7. 2019. V něm uvedl řadu pochybení, kterých se měla žalobkyně dopustit, čímž dle jeho názoru byla naplněna podmínka pro odejmutí povolení, jelikož žalobkyně neorganizovala burzovní obchody řádně a průběžně v rozsahu uděleného povolení dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách. Žalovaný jednotlivá pochybení žalobkyně spatřoval v tom, že burzovním dohodcům Ing. R. a Ing. Š. byly komodity přiděleny až dne 16. 12. 2014 (po zahájení správního řízení dne 2. 12. 2014), tedy všechny obchody organizované žalobkyní za období 12 měsíců před zahájením správního řízení byly činěny v rozporu s § 30 odst. 1 písm. a) zákona o komoditních burzách [pochybení 1)]. Z § 21 odst. 1 zákona o komoditních burzách dle žalovaného plyne, že dohodci nejsou oprávněni k burzovním obchodům, avšak v burzovních pravidlech žalobkyně v části III, čl. 3, odst. 1 bylo uvedeno, že dohodci jsou také oprávnění obchodovat na burze [pochybení 2)]. Podle části IX, čl. 2 burzovních pravidel mohou ujednání ve smlouvě upřesňovat burzovní uzance (pravidla), což je však v rozporu s § 12 odst. 2 písm. o) zákona o komoditních burzách, jelikož burzovní uzance musí být schváleny burzovní komorou. Z části I, čl. 1 burzovních pravidel žalovaný dovozoval, že vstupem na burzovní shromáždění se účastníci obchodování podrobují burzovním pravidlům, proto dané protizákonné ustanovení dopadá na všechny účastníky, nejenom na ty, kteří nějaký obchod uzavřely. Modifikace standardů je dle žalovaného v podstatě narušením standardizovaného způsobu uzavírání obchodů, a tedy negací role burzy jako organizovaného trhu a narušuje rovný přístup ke všem účastníkům burzy [pochybení 3)]. Žalobkyně měla na svých internetových stránkách umístěné informace označené jako burzovní uzance. Tyto však neschválila, jelikož ke schválení burzovních uzancí došlo až 16. 12. 2014, tedy po zahájení správního řízení. V době uzavření obchodu ze dne 2. 12. 2014 a ani při obchodech předcházejících nebyly v rozporu s čl. II 3 statutu žalobkyně burzovní komorou schváleny burzovní uzance [pochybení 4)]. Dle žalovaného byly burzovní pravidla zmatečná a vnitřně rozporná. V části II, čl. 1 je uvedeno, že „na parketu burzy jsou obchodní místa, z nichž je možno podávat a přijímat nabídky koupě a prodeje“ (odst. 2), což je v rozporu s odst. 3, který uvádí, že „registračním místem je sektor určený pro podávání nabídek koupě a prodeje.“ V části VII, čl. 1 se v souvislosti se změnou nebo zrušením příkazu k organizování burzovního kola odkazuje na postup v souladu s čl. IV burzovních pravidel, přičemž tato pravidla žádný čl. IV neobsahují a žádný postup tak v něm upraven není. Jsou zde rovněž obsaženy pojmy, které nejsou nijak vysvětleny, např. obchodní podmínky. Pro některé procesy je používáno různé označení (burzovní kolo versus komoditní kolo), což vyplývá např. ze srovnání části VII, čl. 1 s částí VII, čl. 2 burzovních pravidel. V části VI, čl. 1 burzovních pravidel jsou odkazy na neexistující články, kde se má jednat o definování oficiální komunikace mezi dohodcem a jeho zákazníkem. V části VII, čl. 6 je uvedeno, že „podaná nabídka je odvolána, je-li zcela přijata“, což žalovaný rovněž považuje za zcela zmatečné. V části VII, čl. 4 je odkazováno na „burzovní rozhodčí soud“, avšak na jiném místě je uvedeno, že „Plodinová burza Brno nemá zřízen burzovní rozhodčí soud.“ V části VII, čl. 6 je uvedeno, že „oprávněné osoby podávají svůj návrh kupní smlouvy“, což je však v rozporu s částí VII, čl. 7 odst. 4 burzovních pravidel, dle kterého „na každý uzavřený burzovní obchod je vystaven závěrkový list. Závěrkový list je kupní smlouvu se všemi z toho plynoucími právními důsledky.“ Burzovní pravidla vykazovala takový nesoulad se zákonem o komoditních burzách, který je neslučitelný s požadavkem na řádné organizování burzovního obchodu [pochybení 5)]. Žalovaný rovněž žalobkyni vyčítal, že v místnosti, kde se konají shromáždění, nebyl k dispozici na veřejně přístupném místě statut žalobkyně a ani pravidla chování návštěvníků (povinnost dle § 20 odst. 4 zákona o komoditních burzách), což společně s pochybením 5) způsobilo netransparentnost prostředí [pochybení 6)]. Smlouvy o zprostředkování uzavřené v souvislosti s uskutečněným obchodem ze dne 2. 12. 2014 vykazovaly vady, jelikož je v nich odkazováno na již neplatný obchodní zákoník. Rovněž je v nich uvedeno, že „zájemce bude využívat zprostředkovatele jeho funkci soukromého dohodce PBB“. Ing. R. však nebyl soukromým dohodcem. Ve smlouvě je rovněž uvedeno, že „k přebírání příkazů k obchodování na ČMBK […] jsou oprávněny zde jmenované kontaktní a oprávněné osoby“. ČMBK je označení pro Českomoravskou komoditní burzu Kladno, tedy jinou komoditní burzu, která s daným obchodem neměla nic společného. V těchto smlouvách je i odkazováno na rozhodčí soud při žalobkyni. Ten však neexistuje. Dle žalovaného smlouvy o zprostředkování související s daným obchodem ze dne 2. 12. 2014 jsou svým obsahem zavádějící a nepřesnosti v nich obsažené jsou neslučitelné s požadavkem na řádné organizování burzovního obchodu [pochybení 7)]. V části VIII, čl. 1 burzovních pravidel, týkající se cenotvorby, bylo uvedeno, že do „těchto kursů jsou zahrnuty jak údaje o obchodech uzavřených na burzovním shromáždění i mimo parket, tak i další ceny, nahlášené burze oprávněnými osobami a členy burzovní komory“. Takovou cenotvorbu považoval žalovaný za rozpornou s § 27 odst. 5 zákona o komoditních burzách, dle kterého se kurs komodit a komoditních derivátů stanovuje po skončení burzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou