8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

10 A 153/2023- 177 - text 14 10 A 153/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: ČEZ, a s., IČO: 452 74 649 bytem Duhová 1444/2, 140 53 Praha 4 zastoupen advokátem Mgr. Vladimírem Uhdem sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká národní banka sídlem Na Příkopě 864/28, 115 03 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí bankovní rady žalované č. j. 2023/147008/CNB/110 z 16. 11. 2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Základ sporu. 1. Žalovaná rozhodnutím z 25. 7. 2023 uložila žalobkyni souhrnnou pokutu 1 000 000 Kč za to, že jako emitentka akcií obchodovaných na veřejných trzích: a) Neinformovala co nejdříve veřejnost o protinávrhu své většinové akcionářky (České republiky – Ministerstva financí) k bodu č. 3 pořadu své řádné valné hromady konané 28. 6. 2022 na zvýšení dividendy za rok 2021 o 4 Kč na částku 48 Kč na akcii a na odložení splatnosti dividendy za rok 2021 na 1. 11. 2022, který obdržela v úterý 14. 6. 2022 v 16.30 hod. a který splňoval znaky vnitřní informace podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 z 16. 4. 2014 o zneužívání trhu (dále též „MAR“). Žalobkyně zveřejnila protinávrh až spolu se stanoviskem svého představenstva 20. 6. 2022 v 16.02 hod. Tímto jednáním měla žalobkyně porušit povinnost stanovenou v čl. 17 odst. 1 MAR ve spojení s § 20 odst. 1 vyhlášky č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a o transparentnosti, a dopustit se přestupku dle § 177 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, (dále jen „ZPKT“). b) Nezaslala tento protinávrh bezodkladně žalované. Tímto jednáním měla žalobkyně porušit svou povinnost stanovenou v § 127 odst. 2 ZPKT ve spojení s § 12 odst. 1 vyhlášky č. 234/2009 Sb. a dopustit se přestupku dle § 172 odst. 2 písm. c) ZPKT. 2. Žalovaná shledala, že protinávrh již v okamžiku svého doručení žalobkyni naplňoval všechny znaky vnitřní informace, jelikož byl dostatečně přesný, konkrétní a při svém zveřejnění by pravděpodobně měl významný dopad na cenu žalobkyniných akcií. Protinávrh se týkal výplaty dividendy společnosti, jejíž akcie jsou nejobchodovanějším artiklem na Burze cenných papírů Praha, a předložila jej většinová akcionářka, která sama měla dostatek vlivu k jeho prosazení na valné hromadě, jako tomu bylo u obdobných návrhů v minulosti opakovaně. Racionální investor by tak pravděpodobně vzal protinávrh, pokud by byl zveřejněn, jako základ pro své investiční rozhodnutí. Žalobkyně byla povinna zveřejnit protinávrh co nejdříve, aby předešla jeho možnému zneužití některou ze zasvěcených osob a tím i ohrožení transparentnosti a důvěry na regulovaném trhu. To v posuzované věci znamenalo nejpozději za několik hodin, ale žalobkyně tak učinila až šestý den po jeho obdržení. Vyčkávání se zveřejněním na stanovisko představenstva považovala žalovaná za neopodstatněné, jelikož protinávrh byl vnitřní informací sám o sobě, a taková povinnost nevyplývala ani z § 362 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“), na nějž se žalobkyně odvolává. Kromě toho je nařízení MAR vůči tomuto předpisu lex specialis. 3. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalované rozklad, jejž bankovní rada žalované žalobou napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí žalované potvrdila, neboť se s ním až na drobné výhrady k některým argumentům ztotožnila. 2. Průběh soudního řízení. 4. Žalobkyně v žalobě namítla, že protinávrh v době svého doručení nesplňoval znaky vnitřní informace. Především obsahoval dva protichůdné návrhy, z nichž každý mohl ovlivnit cenu akcií opačným směrem: zvýšení dividendy a odložení její splatnosti. Nebylo tak možné určit, jaký dopad na jejich cenu by souhrn těchto okolností měl. Tvrzení žalované, že takový vliv nelze vyloučit, jsou nepodložená, a to tím spíš, že by muselo jít o dopad nikoli marginální. Podle žalobkynina názoru byl protinávrh nejasný a pro veřejnost špatné čitelný. V této souvislosti podotkla, že zveřejnění vnitřní informace má také svou kvalitativní rovinu – musí umožnit úplné, správné a včasné posouzení informací ze strany veřejnosti. I kdyby tak protinávrh byl vnitřní informací sám o sobě (což žalobkyně popírá), žalobkyně by jej musela doplnit o stanovisko svého představenstva, které by vyhodnotilo jeho realističnost, žalobkyninu ekonomickou situaci či další protinávrhy, a doplnilo by je o nezbytný kontext. Nelze vyloučit ani scénář, že by protinávrh vůbec nebyl způsobilý projednání na valné hromadě. Až po zpracování stanoviska se z něj stala vnitřní informací, která splňovala podmínky MAR. Správnost žalobkynina názoru nejlépe dokládá skutečnost, že když protinávrh unikl na veřejnost, trh zareagoval chaoticky a emotivně, což se projevilo i velmi spekulativními úvahami o žalobkynině solventnosti, mimo jiné ve tweetu pan Šnobra, jejího menšinového akcionáře, jenž je s problematikou obeznámen nepochybně lépe než průměrný investor. Povinnost zveřejnit spolu s protinávrhem také stanovisko představenstva ostatně ukládá žalobkyni § 362 ZOK. Tento předpis je ve vztahu k nařízení MAR lex specialis, však sleduje podobné cíle: společnost prostřednictvím svého stanoviska komunikuje informaci o protinávrhu svým akcionářům a zasazuje jej do odpovídajícího kontextu. 5. Žalobkyně podle svého přesvědčení dělala vše proto, aby stanovisko představenstva zpracovala co nejrychleji, včetně řady úkonů prováděných po řádné pracovní době a o víkendu, a ihned poté protinávrh zveřejnila. Po celou dobu žalobkyně též zachovávala důvěrnost informace, jejíž porušení žalovaná žalobkyni nepodloženě vytýká. Lhůtě „co nejdříve“ v tuzemském právním řád podle žalobkynina názoru nejlépe odpovídá lhůta „bez zbytečného odkladu“, a tu NSS opakovaně vykládá jako lhůtu v řádu dnů až týdnů. Pokud by měl být protinávrh zveřejněn do několika hodin, muselo by se nevyhnutelně jednat o pouhou technickou proceduru bez přidané hodnoty, která by nezajistila všechny kvality zveřejnění požadované MAR. Avšak i kdyby protinávrh byl způsobilý ke zveřejnění sám o sobě, byla tato podmínka splněna, protože se tak stalo během čtyř pracovních dnů od jeho doručení. 6. Nakonec žalobkyně upozornila na to, že bankovní rada porušila několik zásad rozhodování správních orgánů: její rozhodnutí je částečně nepřezkoumatelné, porušila zákaz analogie ve správním trestání v neprospěch obviněného, presumpci neviny, zásadu in dubio pro reo, zásadu legitimního očekávání, zásadu materiální pravdy, zásadu vyšetřovací a zásadu legality. Žalovaná rovněž nezohlednila, že žalobkynino jednání nebylo nijak společensky škodlivé, a pokud už by žalobkyni shledala vinou, nevyužila možnosti uložit jí pouze napomenutí nebo nápravné opatření. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zopakovala stěžejní argumenty obsažené v rozhodnutí bankovní rady a setrvala na jeho správnosti. Nad rámec toho vyložila, že žalobkyně dezinterpretuje postoj pana Šnobra, který hovořil o její možné nesolventnosti v kontextu toho, že navržená dividenda byla podstatně nižší, než jakou si žalobkyně podle jeho přesvědčení mohla dovolit vyplatit, nikoli proto, že by protinávrh většinové akcionářky nepochopil. 8. Žalobkyně v replice zopakovala a drobně argumentačně rozvinula některé žalobní body a zopakovala, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné. 9. Při soudním jednání 27. 6. 2024 oba účastníci řízení stručně shrnuli předchozí podání a setrvali na svých návrzích. Žalobkyně nad rámec toho zdůraznila, že se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí v celém rozsahu, jelikož zpochybňuje spáchání obou přestupků, které jsou jí kladeny za vinu, a poukázala na to, že sporný protinávrh její většinové akcionářky byl poměrně obsáhlý a komplikovaně formulovaný dokument. 10. Soud provedl při jednání žalovanou navržený důkaz článkem „Domácnosti mají dostat slevu na topení plynem či elektřinou, vláda si na to vezme peníze i z ČEZu,“ uveřejněným 20. 6. 2022 na serveru www.cc.cz, https://cc.cz/domacnosti-maji-dostat-slevu-na-topeni-plynem-ci-elektrinou-vlada-si-na-to-vezme-penize-i-z-cezu/ a část Výkladového stanoviska žalované k nařízení MAR, uveřejněného 28. 11. 2018. https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2018-14 Naproti tomu soud pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navržené důkazy: „Časový přehled přípravy valné hromady ČEZ a.s. v roce 2022“ a „Grafický popis procesu posuzování protinávrhů akcionářů žalobce“ (nadbytečnost těchto důkazů soud odůvodní níže). Další písemnosti označené účastníky řízení jsou součástí správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 3. Posouzení věci soudem. 3.1. Úvodem. 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravn