4 Afs 147/2014 — Nejvyšší správní soud

10 Af 1/2022- 49 - text 14 10 Af 1/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobců: a) JungBerg s.r.o., IČO 05262011 sídlem Dobrá Voda u Hořic 224, 507 73 Dobrá voda u Hořic b) X, nar. X bytem D. V. oba zastoupeni Mgr. Janem Kulhánkem, advokátem sídlem Jungmannova 346, 508 01 Hořice proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2021, č. j. 57823-4/2021-900000-314, takto: I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 24. 11. 2021, č. j. 57823-4/2021-900000-314 se ruší v části, v níž žalovaný rozhodl o zajištění 4 kusů plastových boxů, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) a žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 18 729 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce a) a žalobce b), Mgr. Jana Kulhánka, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2021, č. j. 57823-4/2021-900000-314, kterým žalovaný změnil výrok rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 9. 5. 2019, č. j. 300852-4/2019-510000-62, tak že se zajišťují vybrané výrobky v podobě piva v celkovém množství 640,26 l včetně jeho obalů, tj. KEG sudů o objemu 30 l v množství 20 kusů, skleněných lahví v množství 61 kusů a 4 kusů plastových přepravních boxů. Dále žalovaný rozhodl o uskladnění zajištěných vybraných výrobků ve skladovacích prostorách celního úřadu a zakázal se zajištěnými vybranými výrobky jakýmkoliv způsobem nakládat. II. Řízení předcházející podané žalobě 2. Příslušníci Celního úřadu pro hlavní město Prahu zahájili dne 9. 5. 2019 ve 14:35 na pozemní komunikaci D1 místní šetření, jehož předmětem byla kontrola dopravy vybraných výrobků a dopravního prostředku. Místní šetření probíhalo od 14:35 do 19:00. Rozhodnutím ze dne 9. 5. 2019, č. j. 300852-4/2019-510000-62, celní úřad zajistil vybrané výrobky – pivo v celkovém množství 640,26 litrů včetně jeho obalů ve vlastnictví žalobkyně a). Celní úřad zjistil, že vybrané výrobky byly ve specifikovanou dobu dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v množství přesahujícím osobní spotřebu podle § 4 odst. 5 písm. d) tohoto zákona. Odvolání žalobkyně a) žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 12. 7. 2019, č. j. 28387-4/2019-900000-314. 3. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně a) bránila žalobou, které Městský soud v Praze vyhověl rozsudkem ze dne 16. 9. 2020, č. j. 6 Af 42/2019 - 58, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně a) tvrdila, že žalobce b), který pivo přepravoval, při místním šetření předložil doklady o převodu piva z daňového skladu do volného oběhu (tzv. převodky) prostřednictvím mobilního telefonu. Před skončením místního šetření žalobce b) zaslal celnímu úřadu převodky emailem. Žalovaný však k těmto elektronicky dodaným dokladům nepřihlížel. Zákon přitom neukládá povinnost předložit příslušný doklad v listinné podobě. Ke zrušení rozhodnutí vedly městský soud zejména pochybnosti o obsahu protokolu o místním šetření. Tvrzení žalovaného o neprokázání dokladu v mobilním telefonu neodpovídá průběhu místního šetření a posiluje pochybnosti o obsahu protokolu. 4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 20. 10. 2021, č. j. 1 Afs 369/2020 – 54. NSS se ztotožnil s posouzením městského soudu, podle něhož zákon o spotřebních daních ani zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, nestanoví, že doklad podle § 5 zákona o spotřebních daních musí mít listinnou podobu (např. pro účely kontroly). Žalovaný tak v dalším řízení musí zohlednit i převodky předložené v elektronické podobě. 5. Celní úřad pro hlavní město Prahu dále zahájil navazující správní řízení o zajištěných výrobcích podle § 42b a násl. zákona o spotřebních daních, které vústilo ve vydání rozhodnutí ze dne 13. 5. 2019, č. j. 305998-3/2019-510000-12, jímž celní úřad rozhodl o propadnutí zajištěných výrobků. Toto rozhodnutí však není předmětem soudního přezkumu v tomto řízení, pouze dokresluje okolnosti napadeného rozhodnutí. III. Napadené rozhodnutí 6. Po rozhodování Nejvyššího správního soudu vydal žalovaný napadené rozhodnutí ze dne 24. 11. 2021, č. j. 57823-4/2021-900000-314, kterým zajistil vybrané výrobky včetně jejich obalů a včetně 4 kusů plastových přepravních boxů; dále rozhodl o uskladnění zajištěných výrobků ve skladovacích prostorách celního úřadu a zakázal se zajištěnými výrobky jakýmkoliv způsobem nakládat. 7. Žalovaný v rozhodnutí popsal aplikovanou právní úpravu, konkrétně § 42 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, podle něhož správce daně zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí, že vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5. Tímto dokladem měl být v tomto případě doklad o dopravě, jehož náležitosti upravuje § 5 odst. 4 zákona o spotřebních daních. Zákon je sice přísný ohledně evidenční povinnosti při dopravě, zákonná úprava však míří na to, aby bylo možné přiřadit konkrétní doklady ke konkrétním převáženým výrobkům a zjistit, zda byla z těchto výrobků uhrazena spotřební daň. Vybrané zboží musí být dopravováno s tímto dokladem po celou dobu přepravy. 8. Při místním šetření předložil žalobce b) hlídce celního úřadu celkem čtyři dokumenty: dodací a závozní list v listinné podobě a tři převodky v elektronické podobě. Podle žalovaného však tyto dokumenty nesplňují náležitosti dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 zákona o spotřebních daních, jelikož nevymezují přesně adresu místa určení nebo jiné údaje určující polohu místa určení podle písm. a) posledně zmíněného ustanovení. Doklady obsahují pouze označení zákazníků, jako je „Altán Mladá Boleslav“ nebo „Nápoje Bubeneč“. Žalobce b) sice celnímu úřadu poslal faktury, ze kterých lze přesně určit odběratele převážených výrobků včetně adres těchto odběratelů, nicméně tyto faktury předložil žalobce b) až 10. 5. 2019, tedy den následující po přepravě, při níž se odehrálo místní šetření. Tyto faktury tak neprovázely dopravu zajištěných výrobků po celou dobu přepravy, a proto k nim nelze přihlédnout. 9. Dodací a závozní list dále obsahuje označení převážených sudů s pivem tak, že lze tyto jednotlivé sudy ztotožnit s dodacím a závozním listem. Problematické je však označení převážených 61 ks lahví s pivem – dále dodací a závozní list totiž obsahuje údaje „15 lahví“, „8pp“, „8ku“, „15KU“, „15PE“, „15ks KU“, „15PP“ (tento údaj je přeškrtnutý). Z těchto údajů nelze seznat, že v případě 61 ks zajištěných lahví s pivem (18 ks „PETRALE 10%“, 36 ks „300 KURVEN 10%“, 7 ks „Hořický ležák PP 12%“) se jedná o lahve o objemu 0,66 l, resp. že množství piva v každé ze zajištěných lahví činí 0,66 l. Dodací a závozní list tak nedeklaruje objemovou velikost balení (lahve) ani množství vybraného výrobku v každé z lahví. Dodací a závozní list tak neobsahuje ve vztahu k lahvovému pivu základní náležitost uvedenou v § 5 odst. 4 písm. c) zákona o spotřebních daních – „množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit“ (přičemž u piva je nutné uvádět množství v jednotkách objemu – zákon o spotřebních daních hovoří v § 84 o hektolitrech). 10. Dodací a závozní list dále neobsahuje číslo dokladu o dopravě, což je náležitost dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 písm. f) zákona o spotřebních daních. Absence tohoto údaje znemožňuje zajištění vážnosti a věrohodnosti vystaveného dokladu. Doklad je pomocí svého čísla ztotožnitelný s číselnou řadou ostatních dokladů a lze jej dohledat v účetnictví žalobkyně b), která jej vystavila, a prostřednictvím něj pak dále ověřovat, zda spotřební daň z vybraných výrobků byla skutečně odvedena. 11. Vady dodacího a závozního listu nehojí ani tři předložené převodky. Převodky deklarují převedení piva z daňového skladu do prodejního skladu, tj. uvedení piva do volného daňového oběhu, a obsahují veškeré náležitosti daňového dokladu podle § 5 odst. 2 ve spojení s § 87a zákona o spotřebních daních. Pomocí převodek lze určit výši spotřební daně ohledně piva převáženého v sudech, protože převodky deklarují zdanění piva spotřební daní u KEG sudů s pivem. Výši spotřební daně však nelze určit vzhledem k pivu převáženému v lahvích. Z toho plyne závěr, že předložené dokumenty v podobě dodacího a závozního listu a převodek neobsahují údaj „o výši spotřební daně celkem“, jak požaduje § 5 odst. 4 písm. d) zákona o spotřebních daních. 12. Žalovaný tak nahlíží na dopravované zajištěné výrobky jako na výrobky, které byly dopravovány způsobem uvedeným v § 42 odst. 1 písm. b) zá