5 Azs 7/2004 — Nejvyšší správní soud

16 Az 29/2023- 15 - text 6 16 Az 29/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: G. J., nar., státní příslušnost: Gruzie, bytem v ČR:, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2023, č.j. OAM-1233/ZA-ZA11-ZA01-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12 – 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákona o azylu“), neuděluje. 2. Žalobce uvádí, že mu fakticky nebylo rozhodnutí žalovaného doručeno, respektive že mu bylo doručeno fikcí. Rozhodnutí si vyzvedl v poslední den lhůty pro podání žaloby, proto neměl příležitost se blíže vyjádřit k námitkám, které má proti rozhodnutí. Žalobce namítá, že žalovaný vycházel ze starších informací týkajících se politické situace a dodržování lidských práv v Gruzii. Dále se žalobce domnívá, že není potřeba, aby byl členem protivládní organizace. Podle žalobce se žalovaný dostatečně nezabýval osobou žalobce a vnitropolitickou situací v Gruzii, ke které žalobce uvádí, že v Gruzii žije početná ruská menšina, která ovlivňuje politiku země a v rámci které je mnoho fundamentálních islamistů, kteří propagují právo šaría, a že jsou ženy napadány z náboženských důvodů. Žalobce má za to, že je pobytem v Gruzii ohrožen na svém životě a zdraví. Žalobce navrhuje, aby soud výše uvedené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Trvá na správnosti vydaného rozhodnutí, protože zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl, a opatřil si potřebné podklady pro rozhodnutí. Podle žalovaného měl žalobce možnost sdělit vše, co považuje za podstatné. K námitce ohledně doručování rozhodnutí žalovaný uvádí, že žalobci bylo předvolání odesláno řádně a na adresu, kterou žalovanému oznámil, a proto rozhodnutí nabylo právní moci v den uvedený v předvolání. K námitce ohledně neaktuálních podkladů žalovaný konstatuje, že podklady pocházejí z období od 28. 11. 2022 do 12. 9. 2023 a o žádosti bylo rozhodnuto 24. 10. 2023, proto jsou podklady aktuální, relevantní a dostačující. Ohledně námitky týkající se nedostatečného posouzení osoby žalobce a vnitropolitické situace v Gruzii žalovaný uvádí, že se vypořádal se všemi skutečnostmi sdělenými žalobcem a své rozhodnutí podrobně zdůvodnil. 4. Z obsahu spisového materiálu, vyplynuly následující, pro rozhodnutí podstatné skutečnosti: 5. K žádosti žalobce sdělil, že je gruzínské národnosti, dorozumí se gruzínsky a je svobodný, ale má družku, která je také z Gruzie a žádá o mezinárodní ochranu. Žadatel byl politicky aktivní, je příznivcem Saakashviliho, ale nikdy nebyl členem žádné politické strany. V Gruzii naposledy žil v ubytování pro studenty ve čtvrti Baagebi v městě Tbilisi. Do České republiky cestoval asi dne 16. 9. 2019 letecky do Prahy přes Kodaň. V České republice měl povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2021. Poté cestoval na Slovensko a do Polska s úmyslem legalizovat si pobyt, ale známí mu řekli, že to nelze zařídit oficiálně a neoficiální cestou si pobyt legalizovat nechtěl. Jedná se o jeho první žádost o mezinárodní ochranu. Je zdravý a má čistý trestní rejstřík. Žalobce požádal o mezinárodní ochranu, aby zde legalizoval svůj pobyt, protože v Gruzii má dluhy, kvůli kterým přišel o byt a kvůli kterým mu bylo vyhrožováno a dvakrát se musel stěhovat. Dále uvedl, že kvůli politickým přesvědčením ztratil dvě práce. 6. Žalobce v pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany sdělil, že se v Gruzii zadlužil kvůli půjčkám od banky i soukromých věřitelů, přičemž mu bylo ze strany soukromých věřitelů opakovaně vyhrožováno a byl několikrát napaden. Na policii nahlásil jen jeden incident, když nějaký muž vtrhl k němu do domu, ve kterém byla přítomna žalobcova družka, a policie dotyčnému muži zakázala přiblížit se na 10 metrů. Jiné incidenty nehlásil, protože věřitelé byli v právu a situace by se zhoršila. Od odjezdu z Gruzie ho soukromí věřitelé nekontaktovali. K problémům v zaměstnání uvedl, že on a jeho nadřízený byli jiného politického přesvědčení, pohádali se kvůli vysoce postavenému funkcionáři z Ruska a dostal výpověď. Další zaměstnavatel byl Rus, žalobce Rusko stále kritizoval a dostal výpověď. Ke svým politickým aktivitám sdělil, že se účastnil protivládních meetingů a na Facebook psal statusy a komentáře namířené proti vládě a Rusku, přičemž mu byl profil na Facebooku několikrát zablokován. 7. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Soud vyšel v dané věci mj. z následujících ustanovení právních předpisů: 9. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 10. Podle § 14 zákona o azylu jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit národní humanitární azyl z humanitárního důvodu. 11. Podle § 14a odst. 1 zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 12. Podle § 14a odst. 2 zákona o azylu se za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. 13. Podle § 2 odst. 4 zákona o azylu se pronásledováním rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování. 14. Podle § 2 odst. 6 zákona o azylu se původcem pronásledování nebo vážné újmy rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. 15. Podle § 24 odst. 1 zákona o azylu se písemnosti doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. 16. Podle § 24 odst. 3 zákona o azylu pokud nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. 17. Podle § 24 odst. 2 zákona o azylu nedostaví-li se účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnut