2 Ads 105/2023 — Nejvyšší správní soud

20 A 37/2022- 38 - text 9 20 A 37/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: A. M., narozený dne X bytem X zastoupený Mgr. Gabrielou Podzimkovou, advokátkou sídlem Mrštíkova 399/2a, 460 07 Liberec proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2022, č. j. MHMP 1366045/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2022, č. j. MHMP 1366045/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8 (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 17. 5. 2022, č. j. MCP8 208490/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím uznal správní orgán prvního stupně žalobce vinným z přestupku podle ustanovení § 76a odst. 1 písm. e) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“). Toho se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od 26. 8. 2021 do konce měsíce srpna 2021 dovezl z Dánska do České republiky zbraně kategorie D, a to pušku Gevaerfabrik KBH, model M89, výrobní číslo X, a pušku Remington, model M67, výrobní číslo X. Přitom nepodal žádost o dovoz uvedených zbraní a nebyl mu vydán zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva. Z nedbalosti tedy jako držitel zbraně kategorie D dovezl palnou zbraň kategorie D v rozporu s ustanovením § 15 odst. 6 zákona o zbraních. 3. Za uvedený přestupek uložil správní orgán prvního stupně žalobci pokutu ve výši 2 000 Kč, a to podle ustanovení § 76a odst. 14 písm. b) zákona o zbraních. Rovněž byla žalobci uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení v paušální částce 1 000 Kč. II. Podstatný obsah žaloby 4. Nejprve žalobce v podané žalobě zrekapituloval (v úplnosti) své odvolání podané proti napadenému rozhodnutí a následně uvedl, že napadeným rozhodnutím byly porušeny ustanovení § 80 a § 90 správního řádu a ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) a § 15 odst. 6 zákona o zbraních. 5. Dále žalobce odkázal na ustanovení § 89 správního řádu a konstatoval, že žalovaný se s jeho námitkami vypořádal pouze nedostatečně a že spor je veden o výklad ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních. Měl za to, že pokud by zákonodárce chtěl, aby se na dovoz palných zbraní kategorie D použilo ustanovení § 45 zákona o zbraních, vynechal by v ustanovení § 15 odst. 6 téhož zákona pojem „obdobně“. V důvodové zprávě k zákonu č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 13/2021 Sb.“) zákonodárce nehovoří o palných zbraních kategorie D, ale o zbraních některých. Podle žalobce jde právě o ty zbraně, které se dovážejí za účelem obchodování s nimi, u nichž se předpokládá dovoz většího počtu, a které mohou mít účinnost srovnatelnou se zbraněmi modernějšími. K tomu dodal, že zákonodárce užil v ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních pojmu „podnikatel“, nikoliv každý, kdo dováží takovou zbraň. 6. Následně žalobce namítl, že žalovaný se nevyrovnal s jeho argumentem, že pouze podnikatel použije předepsaný formulář, zatímco ostatní mohou použít jakoukoliv formu žádosti. Argument, že formulář má příslušnou kolonku, označil za lichý, jelikož nelze nikoho nutit, aby formulář používal, pokud není obecně stanovena taková povinnost. To podle něj vyplývá z čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Taktéž žalobce podotkl, že povinnost užívat předepsaného formuláře je jedním z důležitých argumentů pro to, že dovoz palných zbraní kategorie D na základě povolení se vztahuje právě jen na podnikatele. 7. Posléze žalobce zmínil, že výklad práva se řídí obecnými zásadami teorie práva, přičemž výklad teleologický se připouští pouze v omezené míře a úmysl zákonodárce ustupuje do pozadí před psaným textem. K tomu odkázal na odbornou literaturu z oblasti teorie práva. Nelze proto podle jeho názoru přisvědčit argumentu žalovaného na straně 5 a 6 napadeného rozhodnutí. 8. Rovněž žalobce poznamenal, že sám správní orgán připouští, že slovo obdobně se nevztahuje na odkazované ustanovení beze zbytku, ale je nutno vycházet z textu celého předpisu, tedy z definice podnikatele jako osoby zabývající se profesionálně podnikáním se zbraněmi. Žadatelem vymezeným na předepsaném formuláři nemůže být nikdo jiný než právě podnikatel. Z toho vyplývá výluka ustanovení § 45 zákona o zbraních pro osoby, které podnikateli nejsou. Následně žalobce poukázal na stanovisko prvorepublikového Nejvyššího správního soudu č. 4623/34 a sdělil, že zákon o zbraních nepřipouští v dotčených ustanovením jiný výklad, než kterým argumentoval, resp. že nepřipouští výklad, který zaujaly správní orgány. 9. Závěrem podané žaloby tak žalobce navrhl zdejšímu soudu, aby zrušil napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí, zastavil řízení o projednávaném přestupku a přiznal mu náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 10. 2022 nejprve stručně shrnul námitky uplatněné v podané žalobě. Následně se k uplatněným námitkám vyjádřil. Uvedl, že pokud zákonodárce chtěl, aby se v případě dovozu palné zbraně kategorie D ustanovení § 45 zákona o zbraních vztahovalo jen na podnikatele v oboru zbraní a nikoliv na každého, tak konstrukce ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních (zejména věty před středníkem) nedává smysl, stejně jako samotná skutková podstata předmětného přestupku. 11. Žalobce také dle názoru žalovaného nesprávně vykládá důvodovou zprávu k novele zákona o zbraních, neboť jeho výklad nemá oporu v ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních. Z dikce tohoto ustanovení totiž vůbec nevyplývá, že by se tato povinnost měla vztahovat toliko na podnikatele, a to pro dovoz většího počtu palných zbraní kategorie D. Naopak stanovená povinnost se vztahuje i na dovoz byť jedné takové zbraně, jak vyplývá z užitého jednotného čísla. Shodně je jednotné číslo užito i v ustanovení upravující předmětný přestupek [§76a odst. 1 písm. e) zákona o zbraních]. Povinnost stanovená podnikatelům se pak váže na případy, kdy podnikatel hodlá palné zbraně kategorie D pouze převážet. Žalobce tedy směšuje dovoz zbraně s převozem zbraně prováděným podnikatelem. 12. Dále žalovaný podotkl, že se vypořádal i s námitkou, že pouze podnikatel použije předepsaný formulář, zatímco ostatní mohou použít jakoukoliv formu žádosti. Odkázal přitom na odstavce 4 až 6 na straně 6 napadeného rozhodnutí, které citoval. 13. Rovněž žalovaný vyjádřil nesouhlas s tvrzením, že není stanovena povinnost pro vyplnění žádosti o povolení k dovozu palné zbraně kategorie D na předepsaném formuláři. Tato povinnost je totiž výslovně upravena v ustanovení § 45 odst. 4 zákona o zbraních ve spojení s ustanovením § 44 odst. 4 téhož zákona, která se užijí právě na základě ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních. Za lichý pak označil odkaz na ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 43/95. Následně uvedl, že i odkaz žalobce na napadené rozhodnutí v souvislosti s použitím pojmu „obdobně“ je zavádějící. 14. Závěrem svého vyjádření tedy žalovaný plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Obsah správního spisu 15. Ze správního spisu zjistil zdejší soud následující podstatné skutečnosti. 16. Dne 29. 9. 2021 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno oznámení o podezření z přestupku ze dne 27. 9. 2021, č. j. KRPA-243168-4/PŘ-2021-0011IY, (dále jen „oznámení přestupku“), učiněné Policií České republiky. Z něj se podává, že žalobce porušil ustanovení § 15 odst. 6 zákona o zbraních a je podezřelý ze spáchání přestupku podle ustanovení § 76a odst. 1 písm. e) téhož zákona. Dne 30. 8. 2021 byly příslušnému útvaru policie doručeny dokumenty týkající se dovozu zbraní a střeliva žalobcem z Dánska. Žalobce se na základě výzvy dostavil na příslušný útvar policie, a to za účelem předložení zbraní a střeliva dovezených v blíže nezjištěné době z Dánska a projednání přestupku, kterého se dopustil tím, že dovezl zbraně a střelivo bez zbrojního průvodního listu a nepředložil dovezené zbraně k fyzické kontrole. Žalobce předložil ke kontrole pušku výrobce Gevaerfabrik KBH, model M89, ráže 8 mm, výrobní číslo X, a pušku výrobce Remington, model M67,