10 As 69/2019 — Nejvyšší správní soud

6 A 71/2022- 66 - text 23 6 A 71/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: 1) V. M., narozený X bytem 2) D. P., narozený X bytem oba zastoupeni advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Slavíkova 23, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: T. L. S Braník s.r.o., IČO: 05117372 sídlem Na vinohradu 1832/3, 147 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2022, č.j. MHMP 1138319/2022, sp. zn. S-MHMP 347354/2022/STR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 12, odboru výstavby (dále jen „stavební úřad“) ze dne 29. 11 2021 č. j. P12 42578/2021 OVY (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad rozhodl o umístění stavby „1) Změna stavby rodinného domu č. p. X, ul. X, na pozemku parc. č. XA, v k. ú. X, spočívající v nástavbě, 2) Přípojka elektro (připojení formou kabelové smyčky) na pozemcích parc. č. XB a XA, v k. ú. X, 3) Přeložka VO na pozemku parc. č. XB, v k. ú. X“. 3. Pro přehlednost soud na tomto místě shrnuje, že stavba je umisťována na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X, resp. též na pozemku parc. č. XB v případě přípojky elektro a přeložky veřejného osvětlení. Žalobci jsou sousedy, konkrétně žalobce 1) je vlastníkem především pozemků parc. č. XC a XD v katastrálním území X, které mají s pozemkem, na němž je umisťována stavba, společnou hranici ve vnitrobloku. Žalobce 2) je vlastníkem pozemku parc. č. XE v katastrálním území X, který sousedí s projednávaným záměrem z pravé strany při pohledu z ulice. Všechny v rozsudku zmiňované pozemky označované parcelními čísly se nachází v katastrálním území X. II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí shrnul dosavadní průběh řízení a dále k odvolacím námitkám uvedl, že při podání žádosti byl jednoznačně zřejmý rozsah navrhovaného stavebního záměru, včetně toho, že se dotýká pozemků parc. č. XA i parc. č. XB v katastrálním území X, a to z dokumentace záměru. Stavební úřad proto vyzval žadatele k doplnění žádosti tak, aby odpovídala rozsahu záměru zakreslenému v dokumentaci, což žadatel učinil samostatným podáním. 5. Z obsahu doložené dokumentace pro územní řízení vyplývá, že předmětem záměru není odstranění stavby v rozsahu, při kterém by stavba zanikla. U obou stávajících podlaží stavby bude zachován celý rozsah jejich půdorysu a zůstanou i obvodové stěny, do kterých budou částečně nově vybourány stavební otvory. Vnitřní nosné konstrukce obou podlaží zůstanou ve většině rovněž zachovány. Bude změněno pouze dispoziční členění, které je dané převážně nenosnými konstrukcemi. 6. Z obsahu doložené dokumentace žalovaný také vyvodil, že stavba je označována jako rodinný dům se třemi bytovými jednotkami, z nichž každá je situována v jednom podlaží. V územním řízení nelze předjímat, že potenciálně lze změnit dispoziční řešení tak, aby se zvýšit počet bytových jednotek. Nadto by se jednalo o změnu v účelu užívání stavby, která je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. 7. V případě návrhu stavby je území historického jádra obce stanovené v územním plánu specifickou hodnotou, kterou je třeba chránit. Pro dané území je charakteristická zástavba v blocích vymezených sítí komunikací, v nichž převažuje zástavba umístěná jako řadová zástavba podél uliční čáry. Vnitřní část pozemků staveb zůstává většinou nezastavěna a tvoří dvorek, který je využit pro zeleň nebo drobné stavby. Tímto způsobem je řešena i zástavba ve stavebním bloku, ve kterém je umisťován projednávaný záměr. Stávající stavba navazuje na řadovou zástavbu, takže její štítové stěny jsou umístěny až na hranicích se sousedními pozemky. Mezi rodinným domem na východní straně a stávající stavbou zůstává volný prostor dvora sousedního domu. Navržená nástavba v úrovni nadzemních podlaží respektuje půdorysné uspořádání území. V daném území se nachází stavby s rozdílnou výškou a je časté, že přímo sousedící stavby mají rozdílnou výšku o jedno, výjimečně i více pater, a hlavní římsy jednotlivých staveb na sebe často výškově nenavazují. Podle Územně analytických podkladů hl. m. Prahy 2020 je výšková linie střech v daném území v rozmezí výškových hladin méně než 6 m a 12,01 – 16 m a podlažnost od dvou a méně podlaží až do čtyř podlaží. Výšková linie střechy navržené nástavby je od přilehlého upraveného terénu 7,01-9,26 metrů, a stavba má mít jedno podzemní podlaží vystupující částečně nad povrch, dvě nadzemní podlaží a podkroví pod sedlovou střechou. Ulice je značně svažitá, na západní straně má nástavba převyšovat sousední objekt o jedno nadzemní podlaží, hřeben střechy je u obou rovnoběžný s uliční čárou. Sousední objekt na východní straně má hlavní římsu ve větší absolutní výšce, než projednávaná nástavba. Objekty na protilehlé straně ulice mají dvě až čtyři nadzemní podlaží. Navržená nástavba tedy výškově nijak nevybočuje z charakteru území. Požadavky vyplývající z historického charakteru zástavby, zejména struktury veřejných prostranství, výškové hladiny, podlažnosti a střešní krajiny, byly dodrženy. Stavební úřad provedl posouzení souladu záměru s charakterem území a jeho urbanisticko-architektonickými hodnotami. 8. Doloženou studií osvětlení a proslunění bylo prokázáno, že nedojde ke zhoršení denní osvětlenosti a míry oslunění obytných místností sousedních staveb pod normové hodnoty a míra denního osvětlení a oslunění obytných místností nebude umístěním stavby výrazně změněna. Vlivem nástavby dojde k částečné ztrátě výhledu z oken nemovitosti na pozemku parc. č. XE, nicméně tento dům se od v místě typického uspořádání odchyluje tím, že pozemek není zastavěn v plné délce podél komunikace X, což umožnilo umístění některých oken do vnitroblokové části i v místech proti štítové zdi nyní nastavované stavby. Toto ovlivnění však nelze považovat za nepřiměřené, neboť již nyní jsou tato okna orientována proti štítové stěně stavby. Žalovaný zdůraznil, že požadavky na pohodu bydlení nelze absolutizovat. 9. Vyhláška č. 501/2006 Sb. je právním předpisem platným na celém území České republiky mimo území hl. m. Prahy v případě, že pro území hl. m. Prahy je splněn požadavek § 194 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), který zmocnil Prahu ke stanovení obecných požadavků na využívání území a technických požadavků na stavby v Praze. 10. Pro posuzování odstupové vzdálenosti staveb na pozemcích parc. č. XA a XE v katastrálním území X se použije čl. 8 odst. 3 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, jelikož se jedná o odstup mezi dvěma stavbami rodinných domů. Vzdálenost mezi objekty rodinných domů je 9,3 metrů, což je více než požadovaných 7 metrů. Pozemek je pozemkem proluky, protože se jedná o prostor ve stávající souvislé zástavbě a proto se neuplatní požadavek na odstupové vzdálenosti mezi nastavovaným rodinným domem a stavbou pro bydlení umístěnou na protilehlé straně komunikace. Žalovaný upozornil na rozdíl mezi požadavky na odstup mezi dvěma stavbami rodinných domů a odstupem stavby rodinného domu od hranice se sousedním pozemkem rodinného domu. V daném místě převládá takový charakter zástavby, kdy na sebe jednotlivé objekty přímo navazují a tvoří řadovou zástavbu, občasné výjimky (objekt č.p. Y) nemohou být podkladem pro požadavek, aby se jim okolní zástavba v budoucnosti přizpůsobovala. Žalobci vychází z mylného předpokladu, že stavbu je nutné posuzovat jako novostavbu, přestože se jedná o nástavbu na stávající objekt, kdy jsou odstupové vzdálenosti již dány a nástavbou je nelze ovlivnit. Skutečnost, že na hranici se sousedním pozemkem dojde ke zvýšení stavby, byla posuzována, ale nikoliv s ohledem na odstupy, které se navýšením nemění. 11. Podle čl. 50 odst. 5 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy musí být na pozemku rodinného domu vymezena plocha pro alespoň jedno parkovací stání, u posuzovaného záměru je parkovací stání umístěno v garáži, protože podzemní podlaží objektu je umístěno na celé ploše pozemku. Uplatnění čl. 50 odst. 5 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy proto vylučují stavebně technické důvody. Požadavek čl. 8 odst. 8 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy se u staveb umisťovaných v prolukách neuplatňuje. 12. Žalovaný dále uvedl, že v průběhu řízení došlo k doplnění dokumentace. Na jednotlivých dokumentech sice nebylo označeno, kdy došlo k aktualizaci, to však nepůsobí nezákonnost prvostupňového rozhodnutí. Součástí spisu je také původní dokumentace z