2 Azs 35/2023 — Nejvyšší správní soud

6 A 74/2023- 52 - text 8 6 A 74/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: X. X. X., narozený X. ubytování X. zastoupen advokátkou JUDr. Annou Pavlíkovou sídlem Varšavská 714/38, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2023, č.j. 1388-1/2023-MZV/HANOKO takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2023 č.j. 1388-1/2023-MZV/HANOKO se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně, advokátky JUDr. Anny Pavlíkové. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o žalobcově žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za kulturním účelem tak, že je nepřijatelná, protože nebyla předložena jedna z náležitostí žádosti, a to výpis z evidence Rejstříku trestů Vietnamské socialistické republiky opatřený řádným úředně ověřeným překladem do českého jazyka. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaný odůvodnil své rozhodnutí tím, že žalobce ke své žádosti o dlouhodobé vízum za kulturním účelem nepředložil veškeré zákonné náležitosti dle § 31 odst. 1 a 3 a § 55 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalobce předložil originál výpisu evidence Rejstříku trestů Vietnamské socialistické republiky s prostým překladem, který nepocházel od soudního tlumočníka, a který byl volně přiložen a postrádal připevnění k samotnému výpisu. Nejednalo se tedy o výpis s úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Z toho důvodu se na tento dokument hledí dle § 169 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, jako by nebyl předložen vůbec, což způsobuje nepřijatelnost žádosti. III. Žaloba 3. Žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí. 4. V žalobě namítal, že žalovaný chybně aplikoval § 31 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, protože výpis z rejstříku trestů je náležitostí žádosti o dlouhodobé vízum, která se předkládá až na žádost správního orgánu, a proto žádost nemůže být pro jeho nedoložení automaticky nepřijatelná. Napadené rozhodnutí ani neobsahuje odůvodnění ohledně toho, proč dle jeho názoru pro závěr o nepřijatelnosti žádosti stačí i vada náležitosti spočívající v nedostatcích překladu, a nikoliv samotné nedoložení náležitosti. Žalovaný také neodůvodnil, zda vůbec byla naplněna premisa § 31 odst. 3 písm. a) zákona o pobytu cizinců, že byl žalobce o předložení výpisu z rejstříku trestů požádán. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Pouhou informaci na webu žalovaného nelze za žádost dle uvedeného ustanovení považovat, žalobce měl být k předložení vyzván. 5. Žalobce dále argumentoval, že vada jedné z náležitostí žádosti (nedostatek překladu) neznamená, že by nebyla náležitost předložena vůbec. Ani žalovaný nezpochybňoval, že originál výpisu z rejstříku trestů předložen byl. Ve skutečnosti žádná z náležitostí žádosti o dlouhodobé vízum ve smyslu § 31 odst. 1 a 3 nechyběla. Není přípustné, aby žalovaný po doložení všech požadovaných náležitostí ještě hodnotil jejich nedostatky, to přísluší až Ministerstvu vnitra v rámci řízení o žádosti. Postup žalovaného tedy neodpovídal zákonu o pobytu cizinců. 6. Žalovaný porušil zákon také tím, že žalobce nevyzval k doložení úředně ověřeného překladu doloženého výpisu z evidence rejstříku trestů do českého jazyka, ačkoliv tak dle § 169 odst. 2 zákona o pobytu cizinců učinit měl. Žalovaný tak předjímal rozhodnutí Ministerstva vnitra, které je příslušné k rozhodování o udělení víza a posuzování vad doložených náležitostí žádosti. Jelikož nebyl žalobce k doložení chybějícího úředního překladu vyzván, trpí řízení podstatnou vadou, která vedla k nezákonnosti napadeného rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 8. Žalovaný uvedl, že dle § 31 odst. 3 písm. a) zákona o pobytu cizinců je žadatel o dlouhodobé vízum na požádání povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přičemž požadavek na jeho doložení je v případě žádostí podávaných u žalovaného uveden na jeho webových stánkách. Ze zákona nijak nevyplývá, jakou formu má požádání správního orgánu o předložení daného dokladu mít, a proto nelze presumovat, že by se mělo jednat o individualizovanou výzvu. Uvedení tohoto požadavku na internetových stránkách představuje veřejný a rovný způsob uvedení ve známost, který odpovídá zásadě rychlosti postupu správních orgánů. Žalobce si jej také byl zjevně vědom, když takový doklad doložil, ačkoliv bez úředně ověřeného překladu. Tento postup byl aprobován také Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 4. 4. 2018 č.j. 10 Azs 377/2017-25. 9. Žalovaný zdůraznil, že ověřeným překladem je výhradně soudní překlad. Na dokument vyhotovený v cizím jazyce bez doloženého úředně ověřeného překladu se hledí, jako kdyby přeložen nebyl. Žalobce sice doložil originál dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů, ale doplnil jej pouze překladem spojeným s jeho kopií, který nenaplňoval znaky soudního překladu. Překlad byl připojen pouze ke kopii dokumentu a originál výpisu byl volně přiložen k žádosti. Z těchto důvodů překlad nemohl být akceptován a uplatnila se fikce dle § 169 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, že se na dokument hledí, jako kdyby předložen nebyl. Žádost proto neobsahovala všechny náležitosti, což způsobilo její nepřijatelnost. Žalovaný jakožto zastupitelský úřad sice nevede řízení o žádosti o vízum, ale posuzuje obsah náležitostí přiložených k žádosti, aby zajistil jejich bezvadnost co do splnění formálních požadavků. Obsahuje-li podání vady, vysloví závěr o nepřijatelnosti žádosti. Zkoumání toho, zda je cizojazyčný doklad opatřen úředně ověřeným překladem, se soustředí na formální požadavky, aby mohlo Ministerstvo vnitra při vedení řízení o žádosti bez dalšího rozhodnout. 10. Žalovaný zdůraznil, že nejsou stanoveny žádné formální požadavky na výzvu k doložené úředně ověřeného překladu. Výzva tedy může být i ústní a nemusí být spojena s určením lhůty. V případě žalobce byl uplatněn běžný postup zastupitelského úřadu, který má povinnost postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a nezatěžoval dotčené osoby. Pokud žadatel na výzvu patřičnou náležitost nedoloží, zastupitelský úřad ihned rozhodne o nepřijatelnosti a vrátí tiskopis žádosti i předložené doklady a ani nevybírá správní poplatek, díky čemuž může žadatel ihned podat žádost znovu. V případě přijetí žádosti by musel žalovaný vybrat správní poplatek, byla by prodloužena i doba do vydání rozhodnutí o žádosti a žalobce by byl zatížen častější interakcí se zastupitelským úřadem. Zákon v případě neúplné žádosti, kterou není žadatel schopen doplnit na místě, neupravuje jiný způsob vyřízení žádosti než stanovením její nepřijatelnosti. 11. Dle mínění žalovaného je z napadeného rozhodnutí seznatelné, na základě jakých skutečností žalovaný rozhodl, a jeho závěr je řádně odůvodněn. Námitka nepřezkoumatelnosti není opodstatněný, když žalobce byl schopen v reakci na odůvodnění napadeného rozhodnutí sepsat žalobu. 12. Žalovaný uzavřel, že i kdyby v řízení před správním soudem došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí, náležitosti přiložené k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, a žalobce by proto musel všechny náležitosti žádosti dokládat znovu. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 14. Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků nevyslovil s tímto postupem po poučení soudem nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 15. Žaloba je důvodná. 16. V projednávané věci byla stěžejní právní otázka, zda skutečnost, že žalobce nepředložil doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti ve smyslu § 31 odst. 3 zákona o pobytu cizinců s úředně ověřeným překladem do českého jazyka spolu s žádostí o dlo