1 A 18/2025 – Městský soud v Praze

1 A 18/2025- 58 - text  11 1 A 18/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou ve věci žalobce: S. I., narozeného dne X, státní příslušnost: Ruská federace, hlášeným pobytem X, zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 4. 2025, č. j. MV-40844-4/SO-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce pobýval v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia s dobou platnosti od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Ze studia však byl po několika měsících vyloučen, protože nesplácel školné. Následně podanou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání (zaměstnaneckou kartu) mu však správní orgán zamítl, protože v průběhu řízení zjistil, že žalobce neplnil účel dosavadního povolení k pobytu, a nejednalo se ani o neplnění účelu ze závažných důvodů pro přechodnou dobu. II. Obsah žaloby 2. V žalobě, jejíž součástí byl také návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, žalobce v zásadě namítl dva okruhy námitek. V prvním okruhu námitek žalobce namítl, že správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a v důsledku toho dospěly k nesprávnému právnímu závěru o nesplnění podmínek podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců (část IV. žaloby), proto žalobce považoval napadené rozhodnutí za nezákonné, odkázal přitom na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 28. 2. 2022, čj. 7 Azs 405/2021-34, a ze dne 25. 7. 2019, čj. 1 Azs 181/201829. Ve druhém okruhu námitek pak žalobce namítl, že správní orgány nedostatečně posoudily přiměřenost dopadu rozhodnutí do práva žalobce na respektování jeho soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – dále jen „Úmluva“ – a nezohlednily faktické závažné důsledky zrušení pobytového oprávnění pro další život žalobce a jeho manželky (část V. žaloby), proto žalobce považoval napadené rozhodnutí též za nepřezkoumatelné. K tomu odkázal na rozsudky NSS ze dne 18. 5. 2022, čj. 4 Azs 382/2021-61, a ze dne 23. 10. 2023, čj. 10 Azs 234/2023-51, a v nich citovanou judikaturu. 3. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému řízení. 4. Usnesením ze dne 10. 6. 2025, čj. 1 A 18/2025-24, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2025, soud nevyhověl návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná žalobní námitky odmítla jako nedůvodné a v podrobnostech plně odkázala na obsah napadeného rozhodnutí, neboť většina žalobních námitek je obsahově totožná s námitkami uvedenými v odvolání. K námitce žalobce o nemožnosti financovat si studium žalovaná uvedla, že pokud byl žalobce ze studia v lednu 2023 vyloučen z důvodu nezaplacení školného, měl o zaměstnaneckou kartu požádat dříve, nikoliv až po 7 měsících od vyloučení ze studia. K tomu žalovaná odkázala na rozsudek zdejšího soudu ze dne 11. 1. 2018, čj. 6 A 216/2016-42. Sankce v rámci mezinárodního platebního styku a s tím související námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu jsou přitom dle žalované s ohledem na dobu neplnění účelu pobytu irelevantní. 6. Pokud jde o námitku nedostatečně posouzené přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce, žalovaná uvedla, že v důsledku napadeného rozhodnutí nevznikla žalobci přímá povinnost opustit území, nebylo pouze vyhověno jeho návrhu na udělení konkrétního typu povolení k pobytu, kdy si žalobce musel být vědom i skutečnosti, že jeho žádosti vyhověno být nemusí. Žalovaná dále zdůraznila, že žalobci nebyla ani stanovena povinnost vycestovat pouze na území jeho vlasti. Žalobce má možnosti v rámci zákona o pobytu cizinců, které může využít na vyřešení své pobytové situace, či už v rámci nepravomocně skončených řízení o jeho jiných žádostech (dne 24. 2. 2025 o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny či dne 27. 5. 2025 o žádosti o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění). Žalobce může v případě nezískání jiného pobytového oprávnění na území vycestovat kamkoliv jinam, nebo v případě, že je přesvědčen, že mu ve vlasti hrozí újma, má možnost požádat o mezinárodní ochranu podle příslušného zákona. Žalovaná k tomu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2024, čj. 41 A 25/2023-105; naopak, žalobcem odkazovaný rozsudek NSS, čj. 4 Azs 382/2021-61, nepovažovala za přiléhavý, neboť se týkal jiných skutkových okolností, resp. jiného typu řízení. Konkrétní dopady do soukromého a rodinného života žalovaná posoudila na str. 7 napadeného rozhodnutí. 7. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Podstatný obsah správního spisu 8. Soud z předloženého správního spisu zjistil, že žalobce pobýval na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia uděleného podle § 42 odst. 1 zákona o pobytu cizinců s dobou platnosti od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023. 9. Dne 23. 8. 2023 podal žalobce na Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) žádost o zaměstnaneckou kartu, na pracovní pozici pomocný skladník pro společnost GLEMAZ, s. r. o., IČO: 28209443 (dále jen „zaměstnavatel“). K žádosti doložil pracovní smlouvu se zaměstnavatelem ze dne 8. 8. 2023. 10. Ve správním spisu je též založeno sdělení Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (dále též jen „PF UJEP“) ze dne 26. 1. 2023 doručeného správnímu orgánu I. stupně dne 31. 1. 2023, v němž koordinátorka pro vnější vztahy správní orgán informovala, že ke dni sdělení vylučují žalobce ze studia na přípravném jazykovém kurzu českého jazyka pro cizince konaného v termínu 14. 9. 2022 do 31. 8. 2023, z důvodu hrubého porušení školního řádu. 11. Výzvou ze dne 31. 10. 2023, čj. OAM-59603-12/ZM-2023, byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, tuto výzvu si však žalobce v úložní době nepřevzal, proto mu byla doručena veřejnou vyhláškou ze dne 22. 11. 2023, čj. OAM-59603-13/ZM-2023 podle § 169a odst. 2 zákona o pobytu cizinců. 12. Žalobce dne 29. 11. 2023 této možnosti využil (viz protokol o seznámení se s podklady ze dne 29. 11. 2023, čj. OAM-59603-15/ZM-2023) a správnímu orgánu I. stupně sdělil, že se k podkladům pro rozhodnutí vyjádří písemně ve lhůtě dvou týdnů, což také učinil vyjádřením, nedatováno, evidovaným pod čj. OAM59603-16/ZM-2023. V něm přiznal, že byl ke dni 26. 1. 2023 vyloučen ze studia a po dobu 6 měsíců neplnil účel studia, dále však uvedl, že v důsledku války a uvalených sankcí na Rusko se dostal do finančních problémů. Na začátku kurzu našetřil 12.000 Kč z celkových 50.000 Kč a zaplatil. Chtěl pokračovat ve studiu českého jazyka, aby se mohl přihlásit ke studiu na vysoké škole, proto mu bylo umožněno splácet školné ve splátkách, následující splátky však již nezvládal hradit, rodiče mu peníze kvůli sankcím poslat nemohli a jiné příslušníky v EU nemá. Na vysokou školu se pak kvůli sankcím nedostal také. S válkou nesouhlasí, proto je nastalá situace pro něj frustrující. Žalobce dále uvedl, co dělal během doby, kdy již neplnil účel dosavadního pobytu: pokračoval ve studiu češtiny samostatně a připravoval se na zkoušky na vysokou školu, právníkem mu bylo doporučeno požádat o zaměstnaneckou kartu, našetřit peníze a studovat na soukromé vysoké škole. Jeho hlavním cílem je studovat automechaniku, začal proto aktivně hledat firmu, která by ho zaměstnala jako automechanika, bylo to skoro nemožné vzhledem k jeho občanství, proto se tento proces tak prodloužil, nakonec se zaměstnal na pozici skladníka, což dle jeho vyjádření není ideální. Žalobce též uvedl, že od správního orgánu I. stupně nedostal žádné vyrozumění a dlouhodobý pobyt byl v době podání žádosti o zaměstnaneckou kartu platný. Dodal, že se v nejbližší době hodlá oženit se svou partnerkou, paní A. P., nar. X, která má v ČR trvalý pobyt a s níž bydlí již dva roky, nejbližší termín na matričním úřadě mají však až za půl roku. Na závěr žalobce vyjádřil obavu, že pokud bude z ČR vyhoštěn, bude neprodleně odeslán do války, neboť ve vlasti spadá pod zákon o vojenské službě č. N-53 F3. Žalobce je však proti válce, neumí si představit život v daném totalitním a nacistickém režimu, nenávidí ruskou vládu a vše s ní spojené, chce žít normální život v ČR. 13. Dne 21. 1. 2025 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí čj. OAM-59603-17/ZM-2023, kterým žádost žalobce zamítl a současně nevydal zaměstnaneckou kartu podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území ČR, neboť žalobce neplnil v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu účel, pro který mu bylo vydáno. 14. Dne 12. 2. 2025 podal žalobce prostřednictvím svého zástupce proti rozhodnutí blanketní odvolání, které po výzvě ze dne 18.