1 Ad 3/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 3/2025- 62 - text  9 1 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobce: L. T., narozeného dne X, bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2024, č. j. RN-X X X-48091-SD, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce žádal o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, Česká správa sociálního zabezpečení jeho žádosti však nevyhověla, neboť dle posudků o invaliditě lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v I. stupni i v námitkovém řízení nedošlo k jeho změně. II. Obsah žaloby 2. Žalobce s postupem žalované nesouhlasil. Podnět k zahájení řízení učinil s ohledem na vývoj svého zdravotního stavu, který je dlouhodobě nepříznivý (od mládí) a v posledních letech se průběžně zhoršoval. Dále žádal o doplacení invalidního důchodu zpětně, jelikož datum vzniku invalidity (12. 7. 2021) bylo určeno neobjektivně, považuje za neodpovídající skutečnému stavu věci. Na jeho žádost o doplacení důchodu žalovaná nijak nereagovala. Tehdejší Pražská správa sociálního zabezpečení stanovila posudku z roku 2021 trvalou platnost. Postup, kdy byl znovu hodnocen zdravotní stav, považuje z toho důvodu za nesprávný. 3. Nesouhlasí dále s posouzením žalované, že pokles pracovní schopnosti je o deset procent nižší než původně vyhodnocených 45 %, a to jednak s ohledem na výše uvedenou trvalost posudku, jednak s ohledem na závěr o abstinenci od patologického hráčství. Druhý z uvedených problémů se znovu objevil v roce 2024 a vyústil až v osobní bankrot. Žalobce se i přes to snaží o zapojení do pracovního procesu a fungování v něm, byť s obtížemi. Má problémy s udržením pozornosti, bdělosti, eliminovat značnou podrážděnost, trpí rovněž nespavostí. Se závěrem posudkových lékařů, že došlo k poklesu pracovní schopnosti jen o 35 %, nesouhlasí. 4. K důkazu navrhl zdravotnickou dokumentaci odborných lékařů dostupnou žalované, možné doložení stavu ošetřující lékařkou, případně zhodnocení ústavní léčby a doklady týkající se osobního bankrotu. 5. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula dosavadní průběh správního řízení a žalobní argumentaci. Připomněla, že prvotní projevy onemocnění či kontakt s psychiatrickou pomocí neznamenají samy o sobě, že osoba bude invalidní v duchu zákona o důchodovém pojištění. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Ke stanovení dřívějšího data invalidity nesvědčí žádný podklad. 7. Ani zjevná názorová pluralita mezi jednotlivými posudky – navíc se zřetelným časovým odstupem – neznamená sama o sobě, že napadené rozhodnutí je vadné. Žalobce zahájil dané řízení ve smyslu § 81 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení dne 27. 5. 2024, Institut pro posuzování zdravotního stavu (IPZS) konal též ve smyslu uvedené zákonné úpravy (§ 8 odst. 1 a 7). Pokud by platil žalobcem předestřený princip, byla by každá žádost o změnu výše důchodu s ohledem na změnu zdravotního stavu již předem bezpředmětná. Rozhodnutí jsou vydávána s výhradou změny poměrů, což umožňuje pojištěnci eventuálně iniciovat řízení nové. 8. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 9. Z předloženého správního spisu vyplynuly následující pro věc samou podstatné skutečnosti. 10. Žalobci byl k jeho žádosti ze dne 23. 6. 2021 rozhodnutím ze dne 12. 11. 2021, čj. R-12.11.2021-424/x x x, přiznán důchod v I. stupni invalidity na základě posudku posudkové lékařky Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ) ze dne 20. 8. 2021, v němž konstatovala, že žalobcův zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, žalobce je invalidní v I. stupni s poklesem pracovní schopnosti o 45 % (horní hranice stanoveného procentního rozmezí), onemocnění, které posudková lékařka shledala jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na jeho pokles pracovní schopnosti, tj. schizoidní porucha osobnosti, které odpovídalo zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V. položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování zdravotního stavu. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Platnost posudku stanovila jako trvalou, za den vzniku invalidity určila den 12. 7. 2021 (dle data lékařské zprávy z psychiatrického vyšetření). 11. Dne 3. 6. 2024 žalobce podal žádost o změnu výše invalidního důchodu (související se změnou stupně invalidity) s tím, že se jeho zdravotní stav setrvale zhoršuje, a byl i v minulosti, před jeho prvním posuzováním v rámci řízení o přiznání invalidního důchodu, špatný. 12. Žalobce následně dne 28. 8. 2024 žalované zaslal přípis, v němž se domáhal reakce na jeho žádost o vyplacení invalidního důchodu zpětně a zopakoval, že jeho zdravotní stav je špatný od mládí a invalidní byl ještě před datem, které určila posudková lékařka. Invalidita vznikla jistě ještě před tímto datem. Odkázal v této souvislosti na činnost Veřejného ochránce práv, podle níž má být invalidita určována zásadně k datu, kdy skutečně vznikla. Přiznal nicméně, že tuto skutečnost v řízení o přiznání důchodu v roce 2021 neuplatnil. 13. Česká správa sociálního zabezpečení žádost žalobce o změnu výše invalidity zamítla rozhodnutím ze dne 11. 9. 2024, čj. 11.9.2024-427/x x x (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), neboť dle posudku lékařky IPZS ze dne 13. 8. 2024, čj. LPS/2024/12748-P2_CSSZ, poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 % (v rámci stanoveného procentního rozmezí 30-45 %), a je tedy nadále invalidní v I. stupni. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila lékařka IPZS zdravotní onemocnění uvedené v kapitole V., položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování zdravotního stavu. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Jako den vzniku invalidity označila 12. 7. 2021, platnost posudku trvalou. 14. Námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 22. 11. 2024, čj. RN-X X X-48091-SD, a prvostupňové rozhodnutí potvrdila podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a § 90 odst. 5 věty první správního řádu. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku o invaliditě ze dne 20. 11. 2024, čj. LPS/2024/1787-NR-PLZ_CSSZ, lékařky IPZS v námitkovém řízení, která posudek lékařky IPZS v I. stupni potvrdila s tím, že vycházela ze stejné dokumentace, neboť žádná nová doložena nebyla. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 15. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), a po provedeném ústním jednání dne 6. 10. 2025 dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Ústní jednání proběhlo v nepřítomnosti žalované v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s., podle kterého [n]eúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50, neboť žalovaná byla řádně předvolána k jednání dne 10. 9. 2025, svou účast na jednání řádně a včas neomluvila a soud neshledal ani důvody pro odročení jednání ve smyslu § 50 s. ř. s. K ústnímu jednání se dostavil pouze žalobce, který setrval (i po výslovném dotazu soudu) na dosavadním stanovisku a procesních návrzích, provedení dalších důkazů nenavrhoval, odkázal na obsah svých podání založených ve spisu. 17. Při posouzení dané věci soud vycházel z následujících ustanovení právních předpisů. 18. Podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 18. 12. 2024, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 19. Podle § 39 odst. 1 téhož zákona [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 20. Podle § 54 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění [n]árok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. 21. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění rozhodném pro věc žalobce, tj. ve znění účinném do 18. 12. 2024 (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpeč