10 Ads 99/2014 — Nejvyšší správní soud

11 A 109/2025- 35 - text  6 11 A 109/2025 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Antivirus s.r.o., IČO: 08872848 sídlem Inovační 122, 252 41 Zlatníky-Hodkovice zastoupené advokátem Mgr. Tomášem Pauchem sídlem Sokolovská 695/115b, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 16. 6. 2025, čj. MPO 63958/25/71400 o žalobkyniných návrzích na přiznání odkladného účinku žalobě a na vydání předběžného opatření takto: I. Zamítá se návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. II. Zamítá se návrh na vydání předběžného opatření, jímž by soud žalovanému uložil zdržet se uzavření smluv o poskytnutí účelové podpory s účastníky 1. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v programu TWIST, Podprogramu 1 „Aplikovaný výzkum ve strategických oblastech“ vyhlášené dne 3. 12. 2024, a to do rozhodnutí soudu o žalobě. III. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a za podání návrhu na vydání předběžného opatření v celkové výši 2 000 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný nepřijal návrh jejího projektu do 1. veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích v programu TWIST, Podprogramu 1 „Aplikovaný výzkum ve strategických oblastech“ (veřejná soutěž). Žalovaný měl za to, že spoluúčastník projektu, České vysoké určení technické (ČVUT), má splatný závazek vůči státu, což činí žalobkynin projekt nezpůsobilým podle § 18 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (zákon o podpoře výzkumu). 2. Žalobkyně do žaloby vtělila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Závažnou majetkovou újmu spatřuje 1) ve ztrátě možnosti získat finanční podporu na svůj projekt, která činí 20 718 042 Kč, 2) v odhadovaném ušlém zisku z projektu ve výši cca 100 milionů Kč, a 3) v již vynaložených prostředcích na přípravu projektu ve výši 60 000 Kč. 3. Žalobkyně popsala, v čem spočívá její projekt Patron GO 2.0: Inovativní AI platforma pro optimalizaci a efektivní správu financí s přesahem do edukace v oblasti finančního zdraví. Jedná se o aplikovaný výzkum v oblasti umělé inteligence se zaměřením na zpracovávání českých textů a vyhledávání, analýzu a predikci zákonů a judikatury. Žalobkyně uvedla, že nemůže čekat na výsledek soudního řízení, protože bez možnosti financovat projekt v této dynamické oblasti s ní přestanou spolupracovat vědci a odborníci. V tom spatřuje hrozbu závažné újmy nejen pro ni, ale též pro ČVUT. Obává se, že bude-li několik měsíců (po dobu trvání soudního sporu) pravomocně vyloučena z veřejné soutěže, zcela ztratí možnost ucházet se o podporu z podprogramu 1 Programu TWIST, neboť za tu dobu bude alokovaná částka rozdělena mezi jiné projekty, což pro ni bude likvidační. 4. Žalobkyně je přesvědčena, že odložením účinků napadeného rozhodnutí nevznikne třetím osobám (dalším účastníkům soutěže) významnější újma. Budou totiž přinejhorším jen delší dobu čekat na výsledky veřejné soutěže, případně na uzavření smluv, což je oproti úplné ztrátě možnosti získat podporu nesrovnatelné. Zároveň podle žalobkyně existuje veřejný zájem na zachování její účasti ve veřejné soutěži vzhledem k přínosu jejího projektu. Žalobkyně je toho názoru, že nepřiznáním odkladného účinku žalobě by soud porušil její právo na spravedlivý proces, protože by účinná soudní ochrana nepřišla včas. 5. Součástí žaloby je též návrh žalobkyně na vydání předběžného opatření, jehož obsah je patrný z druhého výroku tohoto usnesení. Budou-li totiž uzavřeny smlouvy s úspěšnými uchazeči, žalobkyně a další subjekty spolupracující s ČVUT nenávratně ztratí možnost ucházet se o finanční podporu z veřejné soutěže. 6. Žalovaný ani s jedním návrhem nesouhlasil. Sdělil, že výsledky veřejné soutěže vyhlásil 13. 8. 2025. Újma, která by vznikla jiným osobám (48 úspěšným žadatelům) a veřejnému zájmu přiznáním odkladného účinku žalobě, je dle mínění žalovaného nepoměrně větší než újma, kterou tvrdí žalobkyně. Úspěšní žadatelé rovněž přihlásili projekty dynamického aplikovaného výzkumu a faktické zmrazení výsledků veřejné soutěže by pro ně mohlo být fatální. Na finanční podporu z veřejné soutěže není právní nárok, proto neobstojí argument o hrozbě majetkové újmy v souvislosti se ztrátou možnosti se o ni ucházet. Žalovaný je přesvědčen, že přiznání odkladného účinku žalobě by odporovalo důležitému veřejnému zájmu, neboť by zabránilo realizaci velmi kvalitních projektů, které byly ve veřejné soutěži vybrány. 7. Nesouhlas s předběžným opatřením odůvodnil žalovaný především tím, že je povinen podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona o podpoře výzkumu uzavřít smlouvy s příjemci, kteří byli v soutěži vybráni, do 60 dnů od vyhlášení výsledků. Pokud by to v důsledku předběžného opatření neudělal, došlo by 1) k rozsáhlé škodě na straně úspěšných žadatelů, 2) pozastavily by se projekty, na jejichž realizaci je veřejný zájem, 3) žalovaný by nemohl splnit zákonnou povinnost uzavřít smlouvy a 4) došlo by k porušení principu legitimního očekávání ze strany vybraných žadatelů. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě 8. Soud se nejprve věnoval návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. 9. Podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 10. Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku žalobě nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro žalobkyni znamenat újmu, (2) újma musí být pro žalobkyni nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. 11. Zároveň platí, že přiznání odkladného účinku má povahu mimořádného opatření, neboť soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí. Odkladný účinek lze přiznat jen v případech ojedinělých, kdy nelze jinak dosáhnout toho, aby konečný úspěch žaloby nebyl jen formální, nýbrž i faktický [usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) z 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 22]. Přiznání odkladného účinku žalobě je tedy opatřením výjimečným, které má subsidiární povahu. Žalobkyně je povinna vylíčit újmu, která jí hrozí a svá tvrzení musí zároveň osvědčit (usnesení NSS z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50). Návrh musí být dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74). Tvrzená hrozící újma musí být vzhledem k poměrům žalobkyně závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20). Vznik takové újmy přitom musí být v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z napadeného rozhodnutí. 12. Soud proto nejprve zkoumal, zda žalobkyně tvrdila a osvědčila, že jí výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozí újma. 13. Žalobkyně v návrhu uvedla, že je pro ni vyřazení z veřejné soutěže likvidační. Toto tvrzení ale blíže nerozvedla, a především nikterak nespecifikovala svou aktuální majetkovou a finanční situaci (kterou též ničím nedoložila). Své tvrzení o likvidačních účincích napadeného rozhodnutí tím pádem neosvědčila. Řečeno jinými slovy, z listin předložených žalobkyní nelze dovodit, že se na ní napadené rozhodnutí zásadním způsobem negativně finančně podepíše. 14. Stěžejním argumentem žalobkyně je, že přijde o finanční podporu, o kterou se ucházela ve veřejné soutěži. Jak ale správně podotkl žalovaný, na tuto formu dotace neexistuje právní nárok. Sistace účinků napadeného rozhodnutí, k níž by došlo, pokud by soud přiznal žalobě odkladný účinek, by nevedla k obdržení finanční podpory, o kterou žalobkyně žádala. Není totiž vůbec jisté, zda by byl její projekt ve veřejné soutěži vybrán, tj. že by ve veřejné soutěži uspěla. Přiznání odkladného účinku je vázáno nikoli na obecnou možnost vzniku újmy, nýbrž na konkrétní újmu, která by jako následek výkonu či účinku napadeného rozhodnutí s velkou pravděpodobností nastala (usnesení NSS z 5. 1. 2005, čj. 1 Afs 106/200449, č. 982/2006 Sb. NSS). Ačkoliv možnost účasti ve veřejné soutěži nepochybně souvisí s možností úspěchu v ní, žalobkyní tvrzená újma je v tomto případě pouze hypotetická a ve smyslu výše shrnuté judikatury neexistuje příčinná souvislost mezi účinky napadeného rozhodnutí a tvrzenou hrozící újmou. Totéž platí i o žalobkyní tvrzené újmě