2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

15 A 77/2024- 45 - text 12 15 A 77/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jan Schneeweise v právní věci žalobce: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., IČO: 11850400 se sídlem Obrnice, Nová výstavba 218 zastoupený Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Krátký lán 138/8 proti žalované: Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem Praha 4, Kongresová 1666/2 o žalobě ze dne 20. 8. 2024 na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že dne 20. 6. 2024 v čase kolem 17:30 hodin příslušník Policie České republiky (dále též jen „policie“) vznesl při silniční kontrole vůči řidiči (zaměstnanci žalobce) požadavek na úhradu 8 600 Kč pod pohrůžkou zadržení či odejmutí tabulky státní poznávací značky motorového vozidla, nebo zabránění motorovému vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, a tím, že příslušník částku 8 600 Kč od řidiče žalobcem provozovaného vozidla vybral (dále jen „zásah“). Žalobce navrhl, aby soud rozsudkem konstatoval nezákonnost výše popsaného zásahu. 2. Nezákonnost žalobce spatřuje v tom, že žádný nedoplatek na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě v době zásahu neměl. Žalobce proto podal stížnost podle § 42d zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“). Policie však ve vyjádření ke stížnosti neuvedla ničeho konkrétního, zejména neuvedla, z jakého konkrétního pravomocného rozhodnutí má nedoplatek pocházet. Jelikož policie odkázala na celní úřad, obrátil se žalobce na tento správní orgán, který k věci uvedl pouze to, že se jednalo o neuhrazené pokuty, uložené ve správním řízení územně samosprávnými celky. Žádné konkrétní rozhodnutí však neoznačil. Za nepravdivé označil tvrzení celního úřadu, že vyrozumění o nedoplatku doručoval žalobci do datové schránky. Nebylo tedy identifikováno konkrétní pravomocné rozhodnutí, kterým by byla uložena pokuta, která by již byla splatná a nebyla uhrazena. 3. Žalobce má za to, že splnil zákonné podmínky ve smyslu § 82 s.ř.s. K přímému zkrácení na právech zdůraznil, že jakkoli částku 8 600 Kč zaplatil hotově řidič vozidla, krácen na právu byl samotný žalobce, neboť tvrzený nedoplatek byl evidován na jméno žalobce a finanční prostředky, které zaplatil řidič, byly zaplaceny na účet žalobce. O evidenci nedoplatku na jméno žalobce pak svědčí kolonka „ID subjektu v CEPAN“ v části formuláře nadepsané „Údaje k úhradě“. V této kolonce je uvedeno číslo odpovídající IČ žalobce. Nezákonnost zásahu vyplývá ze skutečnosti, že žalobce žádný nedoplatek na pokutách neměl, neboť neexistovala pravomocná splatná rozhodnutí, s jejichž úhradou by žalobce byl v prodlení. K povaze úkonu uvedl, že i když právní předpis připouští právo podání stížnosti, nejedná se opravný prostředek, z nějž by následně vzešlo rozhodnutí, které by bylo možno napadat žalobou podle § 65 s.ř.s. Žalobce neshledává rozdílu mezi úpravou výběru kauce, která je konstantně judikována jako nezákonný zásah, a úpravou výběru údajného nedoplatku. Následek, kterým policie v obou případech hrozí, je obdobný, jakož je i obdobná míra formalizace procesu a obdobná právní úprava. Dle žalobce tedy jde o zásah ve smyslu § 82 s.ř.s. Jelikož policie jedná při výkonu dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, jedná jako správní orgán. Výzva k zaplacení údajného nedoplatku není rozhodnutím, nýbrž faktickou výzvou, která nemá ani formální náležitosti rozhodnutí. Zásah byl zaměřen přímo proti žalobci. Finanční prostředky byly ze strany žalovaného vyžadovány z důvodu údajného dluhu žalobce a byly hrazeny ve prospěch žalobce. Nebyl-li by řidič přímo zaměstnancem žalobce, vzniklo by řidiči právo požadovat úhradu po žalobci, a tedy by byla naplněna druhá z podmínek, tj. že v důsledku zásahu bylo proti žalobci přímo zasaženo. Ostatně policisté hrozili odebráním registrační značky, která je vydávána provozovateli vozidla, přičemž tuto by si následně, po úhradě nedoplatku, mohl vyzvednout právě žalobce jako provozovatel vozidla. 4. Na závěr žalobce konstatoval, že žalovaný nepochybně finanční prostředky odvedl příslušnému celnímu úřadu. Proto by nebylo možné navrhovat vydání konstitutivního či negatorního petitu. Žalobce se tedy domáhá toliko deklarace nezákonnosti zásahu. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že postup policistů na místě kontroly je v případě zjištění nedoplatku v Centrální evidenci přeplatků a nedoplatků (dále jen „CEPAN“) striktně dán § 42a a § 42b zákona o policii. Policistovi vzniká povinnost v případě neuhrazení zjištěného nedoplatku zabránit řidiči v další jízdě, až do doby uhrazení dlužné částky. V tomto ohledu doplnil, že Generálním ředitelstvím cel je umožněn policii dálkový nepřetržitý přístup do databáze CEPAN pouze k získání informace nezbytné pro účely zjištění případného nedoplatku a jeho výše, aniž by měl policista možnost zasahovat do uvedené databáze. V případě, že došlo eventuálně k zaplacení nedoplatku již dříve, ale dosud nebyl tento nedoplatek připsán na účet správce, tento údaj policista na místě kontroly také nezjistí a je odkázán na údaj z databáze CEPAN. Policie nedisponuje přístupem k detailním informacím o podkladech ke vzniku nedoplatků, tyto informace poskytují výlučně celní úřady. Konstatoval, že policista též nedisponuje libovůlí k postupu v případě, že při kontrole motorového vozidla zjistí dle záznamů v databázi CEPAN daňový nedoplatek řidiče či provozovatele vozidla, ale jeho postup je zákonem o policii upraven zcela pregnantně a policista musí obligatorně aplikovat ze zákona vyplývající postup. Z předloženého potvrzení o zaplacení nedoplatku, které bylo policisty vystaveno na základě vygenerovaných údajů z databáze CEPAN, je zřejmé, že v době kontroly motorového vozidla nedoplatek provozovatele vozidla, tedy žalobce, existoval. 6. Pokud žalobce považuje za nepravdivé tvrzení Celního úřadu pro hlavní město Prahu, pak není v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními, aby se na základě této úvahy předmětného údaje domáhal žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podanou proti Policii ČR. Uvedené nápravy se musí domáhat u jiných orgánů. 7. Žalovaný poznamenal, že žalobce své tvrzení o neexistenci nedoplatku pravděpodobně opírá o skutečnost, že tentýž den v dopoledních hodinách došlo v cca 11:20 hodin ke kontrole dalšího, jiného motorového vozidla ve vlastnictví totožného provozovatele, tj. žalobce. Při této kontrole vyšlo najevo, že v databázi CEPAN je uveden nedoplatek ve výši 8 600 Kč, který byl řidičem vozidla uhrazen prostřednictvím platební karty. Dodal, že ani v případě, že policisté vybrali uvedenou částku dvakrát v jednom dni, nelze usuzovat, že se jedná o nezákonný postup a že dluh neexistoval. Je zjevné, že uvedená částka nebyla téhož dne ještě připsána na účet správce předmětné daně v důsledku platby kartou, a údaj se tak nemusí promítnout do údajů poskytnutých Generálním ředitelstvím cel ve smyslu § 42a zákona o policii a které mají k dispozici policisté při kontrole motorových vozidel. Pokud tedy policista uvedenou částku v databázi CEPAN náhledem registroval, je rovněž zjevné, že správce nedoplatku uvedenou částku ještě neměl připsánu na účet. V této souvislosti žalovaný poukázal na to, že lhůty pro převod finančních částek stanoví zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“). Žalovaný pak dotazem na Celní úřad pro hlavní město Prahu zjistil, že k zaúčtování uhrazených nedoplatků došlo nejdříve 21. 6. 2024. Zdůraznil, že Policii ČR je Generálním ředitelstvím cel umožněn dálkový nepřetržitý přístup do databáze CEPAN k získání informace o výši nedoplatku a detailním informacím o jeho původu pouze do okamžiku připsání dlužné částky na účet celního úřadu. Po připsání dlužné částky na účet celního úřadu je záznam o nedoplatku včetně jeho detailů z databáze CEPAN odstraněn. Policie ČR tedy v oblasti vybírání nedoplatků figuruje pouze jako orgán pověřený vybíráním případných nedoplatků od dlužníků, kdy veškerou agendu spojenou s nedoplatky vede příslušný správní orgán. Policie ČR není správcem databáze CEPAN a není ani povinna identifikovat žalobci jakkoli jeho pohledávky způsobem, kterého se dožaduje žalobce. Policie ČR rovněž nemá povinnost prověřovat pravomocnost konkrétního rozhodnutí o nedoplatku během silniční kontroly. Toto prověřování spadá do kompetence správních orgánů, které rozhodují o přestupcích. 8. Žalovaný dodal, že z přehledu pohledávek, který si žalovaný vyžádal u Celního úřadu pro hlavní město Prahu, je patrné, že v případě žalobce nedošlo úhradou částky 8 600 Kč k přeplatku, neboť dlužná částka pl