16 Ad 12/2024 – Městský soud v Praze

16 Ad 12/2024- 24 - text 11 16 Ad 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: Z. J., bytem , proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č. j. MPSV-2024/40971-911, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2024, č. j. MPSV-2024/40971-911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 10. 8. 2023, č. j. 10103/2023/AAK, kterým byl přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od srpna 2022. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je právní nástupkyní paní X, narozené dne X, zemřelé X. Poukázala na to, že v námitkách namítala nezvládání potřeby komunikace matky z důvodu silných bolestí levého ucha a také hlavy kvůli rozrůstajícího se tumoru, dále na pravém uchu měla středně těžkou nedoslýchavost. V námitkách bylo také uváděno, že se objevovaly pseudohalucinace, kvůli kterým nebylo možné používat naslouchadlo. V posudku posudkové komise nebylo na námitku reagováno. Nebylo uvedeno, jestli je onemocnění posuzované spojeno s bolestmi a jestli tyto brání používání pomůcek – sluchadel. Námitka nebyla adekvátně vypořádána ani žalovaným. Žalobkyně poukázala rovněž na druhou námitku, kdy bylo uváděno, že matka neudržela v rukou pevně předměty z důvodu syndromu karpálního tunelu, k čemuž byl doložen výsledek vyšetření EMG. Matka mohla zvedat předměty max do 0,5 kg. Nebyla schopná si přenášet jídlo ke stolu z důvodu nutnosti opory při chůzi, častých pádů, třesu a nestability. Při chůzi musela žalobkyně matku jistit, nekontrolovaně padala dozadu. Dvakrát denně matce podávala nutridrinky, neboť matka často zvracela a bylo velmi obtížné jí zajistit potřebnou výživu. Jídlo bylo nutné mixovat, neboť přítomnost nádoru způsobovala potíže při polykání. Žalobkyně podávala matce bylinné čaje, matka je nebyla schopna sama servírovat z termosky, kterou nebyla schopná otevřít (slabost, neuropatie rukou). V lékařských zprávách je uvedena diagnóza periferní neuropatie a periferní nystagmus, který způsobuje závratě. Na toto opět nebylo v posudku reagováno. Bylo sice zmíněno, že matka žalobkyně měla závratě, ale nebyla řešena otázka, nakolik je v této spojitosti schopna bezpečně servírovat pokrmy a nápoje s tím, že závratě byly doprovázeny pády. Nebylo uvedeno, co bylo zjištěno o syndromu karpálního tunelu, zda bylo EMG vyšetření v rozporu s jinými lékařskými zprávami a jak byl rozpor řešen. Pro následky tohoto syndromu bylo namítáno nezvládání potřeby oblékání a obouvání (tkaničky, knoflíky). Dále bylo také namítáno, že z důvodu bolesti zad si matka žalobkyně nedokázala obléci oblečení s rukávy. Tato námitka také nebyla vypořádána. V posudku nebylo uvedeno, jak to bylo s citlivostí v prstech, zda lékařské zprávy, které se touto otázku zabývaly, nebyly v rozporu a co z toho vyplývá pro schopnost zapínat zip a zavazovat tkaničky. V posudku rovněž absentovalo vypořádání otázky omezenosti pohybu kvůli problémům a bolestem zad a ramene. Dále bylo namítáno nezvládání potřeby péče o zdraví z důvodu nutnosti používání opiátových náplastí, které se musely pravidelně měnit. Schopnost vyměnit náplast nebyla komisí vůbec řešena, bylo pouze uvedeno, že matka žalobkyně mohla používat dávkovač léků. K tomu byla ignorována námitka, že zmíněné náplasti měly tlumící účinek, kdy matka žalobkyně po nich usínala a nebylo tak zaručeno, že si zvládne vzít jiné léky. Žalobkyně musela matce, jak též namítala, pomáhat i s dalšími činnostmi ohledně péče o zdraví (rehabilitace, aplikace antibiotických kapek, pomoc s používáním inhalátoru, aplikace injekcí B 12 – cca měsíc trvající denní aplikace). Matka žalobkyně také trpěla depresemi. Kvůli celé řadě zdravotních obtíží se léky často měnily, což též nebylo v posudku patřičně reflektováno. Bylo namítáno nezvládání potřeby orientace pro nedoslýchavost, nebyla rovněž posouzena schopnost zvládání této potřeby ve vztahu k užívání opiátů a morfia. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zdravotní stav matky žalobkyně byl v odvolacím řízení posouzen komisí jako dlouhodobě nepříznivý pro diagnózu s dominancí námahové dušnosti, snížené výkonnosti a povšechné slabosti při interní polymorbiditě, onkologickém onemocnění a celkové dekondici ve stáří. Jako nezvládaná byla uznána potřeba mobility pro nestabilitu chůze při recidivujících závratích, dále potřeba tělesné hygieny, osobní aktivity a péče o domácnost. Nebylo zjištěno duševní ani smyslové postižení, které by bránilo zvládání komunikace a orientace v přijatelném standardu. Postižení sluchu bylo kompenzovatelné sluchadly, nebylo zmíněno, že by nebylo možno je používat, v četných lékařských nálezech nebyla uvedena porucha komunikace ani orientace. Dále nebyl jištěn důvod pro nezvládání stravování, duševní kompetence byly zachovány, zrakové funkce byly dobré, matka žalobkyně byla schopna chůze s opěrnými pomůckami, horní končetiny byly normálně pohyblivé bez ochrnutí. Stravu bylo možné přesouvat pomocí facilitačních pomůcek. Matka žalobkyně byla dále schopna zvládat potřebu oblékání a obouvání, pohybové, smyslové i duševní funkce k tomu měla dostatečné. Oblékání vsedě se považuje za přijatelný standard, při obouvání bylo možné použít obouvací lžíci. Bylo možné používat oblečení a boty bez tkaniček a knoflíků. Duševní a zrakové funkce a funkce horních končetin byly dostatečné pro samostatnou přípravu a užívání předepsaných léků, včetně aplikace kapek do ucha, rozpoznání zdravotního problému, přivolání pomoci, případně provedení ošetření kůže a cvičení doma po zácviku fyzioterapeutem. Aplikace injekcí jednou za měsíc nebyla posudkově významná, nejednalo se o každodenní činnost. Zjištěný syndrom karpálního tunelu a z něj vyplývající funkční postižení nebránilo zvládání potřeb. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. Dne 9. 12. 2022 proběhlo sociální šetření, kde bylo k potřebě mobility zjištěno, že matka žalobkyně má potíže s mobilitou, mívá závratě. Používá vycházkovou hůl, ujde pouze pár kroků s chodítkem, mimo byt se pohybuje s holí. K potřebě orientace bylo uvedeno, že zapomíná. Ke komunikaci zmíněno, že neudrží myšlenku, podepíše se. Má horší sluch na levé ucho, naslouchadlo má, ale nepoužívá ho. Telefon neslyší, vše vyřizuje dcera. Co se týče stravování, jí matka žalobkyně lžící a vidličkou. Vaří dcera, která jídlo i porcuje a přináší ke stolu. Dietu má šetřící. Žalobkyně podává nutridrinky, matka nemá sílu v rukou, neudrží předměty. Při oblékání matka sedí. Má bolest pravého ramene, žalobkyně ji obléká. Dělá jí problém zavázat tkaničky a zapnout zipy. S výběrem oblečení pomáhá dcera. Matka si řekne, co si chce obléci, ale ze skříně musí oblečení podat žalobkyně. Ohledně hygieny uvedeno, že do a z vany pomáhá matce žalobkyně. Vana je bez sedátka, matka sedí ve vaně a dcera ji umyje a osuší včetně péče o vlasy. Manikúru a pedikúru provádí žalobkyně. Ranní hygienu zvládá matka pomocí žalobkyně, která ji dovede do koupelny. Alternativně se matka omývá žínkou nebo ubrousky. K výkonu fyziologické potřeby uvedeno, že na noc má gramofon. Přes den dojde na WC s holí. Únikem moči netrpí a inkontinenční pomůcky nepoužívá. K péči o zdraví uvedeno, že žalobkyně musí dávkovat léky a hlídat jejich užívání. Žalobkyně měří tlak a teplotu, jako zdravotní sestra aplikuje injekce B 12. Žalobkyně také objednává termíny k lékaři, vyzvedává lékařské zprávy a výsledky, vyzvedává recepty a je v kontaktu s lékaři. 6. Rozhodnutím správního orgánu I. st. ze dne 10. 8. 2023 byl přiznán příspěvek na péči 880 Kč měsíčně od srpna 2022, rozhodnuto bylo na podkladě posudku ze dne 29. 5. 2023, který shledal nezvládání 4 potřeb – mobilita, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost. 7. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. Žalovaný si obstaral posudek posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 18. 1. 2024, ve kterém bylo konstatováno nezvládání shodných potřeb. Na podkladě tohoto posudkového závěru žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 8. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 9. Co se týče námitek ohledně nezvládání jednotlivých potřeb, soud uvádí, že při posuzování stupně závislosti je hodnocena schopnost zvládat zákonem předem vymezené základní životní potřeby v oblasti mobility, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Schopnost zvládnutí těchto jednotlivých životních