17 A 72/2024 – Městský soud v Praze

17 A 72/2024- 74 - text 8 17 A 72/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera a soudců Vadima Hlavatého a Marka Zimy ve věci žalobce: V. P. bytem XXX proti žalované: Česká advokátní komora sídlem Národní 118/16, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2024, č. j. 10.01-235/24, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí České advokátní komory ze dne 12. 6. 2024, č. j. 10.01235/24, kterým byla zamítnuta jeho žádost o určení advokáta k zastupování v řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 4 C 231/2023 ze dne 15. 2. 2024. 2. Žalovaná především dospěla k závěru, že žalobcem zamýšlená ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 2. 2024, č. j. 4 C 231/2023, jímž bylo rozhodnuto o částce 1 524 Kč s příslušenstvím, představuje zjevně bezdůvodné uplatňování práva ve smyslu § 18c odst. 5 věty třetí zákona o advokacii. V této souvislosti odkázala na konstantní judikaturu Ústavního soudu, podle níž jsou ústavní stížnosti v tzv. bagatelních věcech zásadně nepřípustné, s výjimkou extrémních excesů, které však v dané věci neshledala. 3. Dále žalovaná konstatovala, že žalobce řádně neprokázal své příjmové a majetkové poměry za rozhodné období šesti kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jak vyžaduje § 18c odst. 4 zákona o advokacii. Zejména příjem z pracovního poměru doložil pouze za měsíc březen 2024, což žalovaná považovala za nedostatečné. 4. Závěrem žalovaná posoudila za měsíc březen 2024 celkové příjmy domácnosti žalobce, tvořené žalobcem a jeho matkou, jako společně posuzovaných osob. Celkový měsíční příjem domácnosti za březen 2024 činil 35 786 Kč, což podle žalované představuje více než čtyřnásobek životního minima pro dvě osoby. Žalovaná proto uzavřela, že žalobce neprokázal, že by si nemohl právní služby zajistit jinak. 5. Na základě těchto skutečností žalovaná uzavřela, že žalobce nesplnil podmínky stanovené v § 18c odst. 5 zákona o advokacii, a žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně nevyhověla. II. Obsah žaloby a související vyjádření 6. Žalobce v podané žalobě namítá, že rozhodnutí žalované je nezákonné, neboť zamítnutí žádosti odůvodněné zjevnou bezdůvodností uplatňovaného práva a nedoložením majetkových poměrů je nepřezkoumatelné a věcně nesprávné. Uvádí, že v přiložené ústavní stížnosti konkrétně rozvedl důvody, pro které považuje napadený rozsudek za excesivní zásah do svých práv, zejména s ohledem na absenci vypořádání svých námitek, spotřebitelský charakter sporu a skutečnost, že Dopravní podnik hl. m. Prahy nebyl nijak poškozen. Odkazuje přitom na judikaturu Ústavního soudu, která podle něj naopak připouští přezkum i v bagatelních věcech, pokud jde o případy svévole nebo extrémního pochybení. 7. Dále žalobce namítá, že žalovaná nesprávně posoudila jeho majetkové poměry. Uvádí, že doložil výměr invalidního důchodu a výplatní pásku od společnosti Benevita a.s., z níž je patrný pravidelný příjem, a že žalované je z předchozích řízení známo, že se jedná o opakující se pracovní poměr. Ze strany žalované je to přepjatý formalismus. 8. Žalovaná podle něj nesprávně zahrnula do posouzení i příjmy jeho matky, ačkoliv ta není povinna přispívat na jeho právní zastoupení. Dále namítá, že žalovaná při hodnocení příjmů opomněla odečíst náklady na bydlení, čímž došlo k nesprávnému výpočtu disponibilního příjmu. Po odečtení nákladů na bydlení činí podle žalobce čistý příjem domácnosti pouze 1,8násobek částky životního minima, přičemž poukazuje i na své zdravotní omezení (osteoporóza, migrény, dechová nedostatečnost) a péči o matku ve věku 89 let. 9. Žalobce rovněž namítá, že žalovaná nesprávně aplikovala § 18c zákona o advokacii, jehož část týkající se nepříznivých majetkových poměrů byla zrušena zákonem č. 349/2023 Sb. na základě nálezu Ústavního soudu č. 38/2023 Sb. Podle žalobce tak žalovaná neměla oprávnění žádost zamítnout z důvodu nepříznivých majetkových poměrů, ale mohla pouze stanovit přiměřenou spoluúčast. 10. V závěru žaloby žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadami dobré správy a porušuje jeho základní práva, zejména právo na přístup k soudu a právo na nezávislý způsob života podle čl. 13 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil. 11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí jako nedůvodné. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a na základě řádného správního uvážení. 12. K námitce žalobce, že jeho žádost o určení advokáta nepředstavovala zjevně bezdůvodné uplatňování práva, žalovaná uvedla, že žalobce žádal o určení advokáta pro podání ústavní stížnosti ve věci, v níž bylo rozhodováno o částce 1 524 Kč. Podle žalované se jednalo o tzv. bagatelní věc, u níž je podle konstantní judikatury Ústavního soudu ústavní stížnost zásadně nepřípustná. Žalovaná odkázala na řadu rozhodnutí Ústavního soudu a na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Ads 324/2018, přičemž uzavřela, že žalobce žádal o určení advokáta k právnímu úkonu, který byl zjevně bezdůvodný. 13. K námitce žalobce, že řádně doložil své majetkové poměry, žalovaná uvedla, že žalobce nedoložil příjmy za celé rozhodné období šesti měsíců, jak vyžaduje § 18c odst. 4 zákona o advokacii. Doložil pouze výplatní pásku za měsíc březen 2024, což žalovaná považovala za nedostatečné. Dále žalovaná uvedla, že celkový měsíční příjem žalobce a jeho matky činil 35 786 Kč, což představuje 4,21násobek životního minima pro dvě osoby. Podle žalované tak žalobce nesplnil podmínku, že si nemůže právní služby zajistit jinak (§ 18 odst. 2 zákona o advokacii). 14. Žalovaná rovněž odmítla názor žalobce, že žalovaná nemůže žádost zamítnout a může pouze stanovit přiměřenou spoluúčast. Uvedla, že zákon o advokacii nestanoví nárok na určení advokáta, ale pouze možnost, která je podmíněna splněním zákonných podmínek. Pokud tyto podmínky splněny nejsou, je žalovaná povinna žádosti nevyhovět. 15. Konečně žalovaná upozornila, že žalobce v řízení netvrdil, zda ústavní stížnost skutečně podal, a pokud nikoli, pak i v případě úspěchu v tomto řízení by již nebylo možné ústavní stížnost podat z důvodu uplynutí zákonné lhůty. Pokud by naopak ústavní stížnost podána byla a bylo o ní rozhodnuto, pak by předmět žádosti o určení advokáta odpadl. III. Posouzení žaloby 16. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 17. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem souhlasili, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Veškeré podklady a listiny, z nichž soud vycházel a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy v žalobkyní i žalovaným doložených písemnostech, které byly oběma stranám předem známy, a nebylo navrženo provedení dalších důkazních prostředků. 18. Žaloba není důvodná. 19. Podle § 18c odst. 4 zákona o advokacii k žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně musí žadatel přiložit doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. 20. Podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují. Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. 21. Soud zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí žalovaná založila na třech důvodech, pro které nebyl žalobci k jeho žádosti určen advokát [(i) zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva pro nepřípustnost ústavní stížnosti v bagatelních věcech, (ii) řádně neprokázání příjmových a majetkových poměrů za rozhodné období předcházejících 6 kalendářních měsíců, (iii) neprokázání, že by si s ohledem na příjmy společně posuzovaných osob žalobce nemohl právní služby zajistit jinak]. Skutečnost, že žalovaná neurčila žalobci advokáta ze třech odlišných důvodů, způsobuje, že soud by mohl zruši