17 A 91/2024 – Městský soud v Praze

17 A 91/2024- 111 - text  15 17 A 91/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalovanému: za účasti: MgA. E. J. bytem X zastoupená advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. se sídlem Panská 895/6, Praha 1 Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1 DOMUM DOT s.r.o., IČO 07181906 se sídlem Václavská 418, Roztoky o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2024, č. j. MHMP 1746860/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo změněno odvoláním napadené rozhodnutí Úřadu městské části Praha 21 ze dne 3. 3. 2023, č. j. UMCP21/04669/2023/SU/Hra, tak, že byla vypuštěna podmínka č. 13 (vyplývající ze závazného stanoviska prvostupňového vodoprávního úřadu, vypuštěna nadřízeným orgánem) a byly doplněny nové podmínky č. 14–18 (vyplývající ze závazného stanoviska nadřízeného silničního správního úřadu). Ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl na žádost zúčastněné osoby (dále jen „stavebník“), ve společném územním a stavebním řízení dle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „stavební zákon“), schválen stavební záměr označený jako „Rodinné domy Koloděje na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, vše v k. ú. X, při ul. S., X“. 3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je spoluvlastníkem pozemků a staveb na adrese X, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti záměru. Napadeným rozhodnutím byla přímo zkrácena na svém právu na příznivé životní prostředí, vlastnickém právu, právu na ochranu života a zdraví a právu na soukromí, a to v důsledku porušení procesních práv ve správním řízení, případně pozdějším odstraněním stavby a s tím spojenými negativními vlivy. 4. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítala nesoulad záměru s požadavky kladenými na stabilizované území dle § 4 písm. a) nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen „PSP“). Stabilizované území připouští pouze výstavbu nepřekračující stanovené limity, bez možnosti rozsáhlé stavební činnosti a zásadních změn stávajícího charakteru, významu a způsobu využití území. Ulice S. je typická malou hustotou osídlení, domy o zastavěné ploše 50–80 m2 s velkými zahradami ve výměře od 800 do 1 900 m2. Záměr obsahuje domy se zastavěnou plochou 121 m2 se dvěma obytnými podlažími a garáží s HPP (hrubou podlažní plochou) kolem 274 m2, přičemž výměra největšího z pozemků nepřesahuje 540 m2. 5. Napadené rozhodnutí ani závazná stanoviska nevymezují rozhodné území a lokalitu, k němuž byl soulad záměru posuzován. Při odvozování stabilizovaného území je odkazováno i na stavby mimo historické jádro obce v okrajových částech obsahujících novou zástavbu, rovinaté pozemky, dostatečně široké přístupové komunikace atd. Závazné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 29. 11. 2023, č. j. MMR-80113/2023-81 (dále jen „MMR“ a „závazné stanovisko MMR“), uvádí, že charakter území je nezbytné dovozovat ze širší lokality, ačkoli následně velikost pozemků porovnávalo pouze s pozemky na jedné straně ulice S. Závazné stanovisko MMR uvádí, že rozvojové plochy OB-B považuje za značně vzdálené od záměru, avšak argumentuje pozemky, které s rozvojovou oblastí bezprostředně sousedí a které jsou od záměru vzdálenější než jiné rozvojové plochy. Žalobkyně považovala tuto část napadeného rozhodnutí za nepřezkoumatelnou. 6. Dle územního plánu je nutné respektovat stávající historický charakter zástavby v dochovaných historických jádrech bývalých samostatných obcí, zejména strukturu veřejných prostranství, výškovou hladinu, podlažnost a střešní krytinu. 7. Závazné stanovisko MMR uvádí, že oba dvojdomy obsažené v záměru mají výšku okapní hrany v uliční části cca 7 m a výšku hřebene šikmé střechy cca 10,2 m od úrovně podlah svých 1. PP (podzemní podlaží). S ohledem na nerovnost terénu v některých částech připouští závazné stanovisko MMR výšku až 7,5 m. Žalobkyně rozporovala výčet porovnávaných staveb a následné závěry, neboť byly analyzovány desítky staveb v okolí záměru, přičemž byly zjištěny pouze 2–3 stavby o obdobné výšce, u kterých se taková výška uplatní v celé délce obvodové zdi pohledově do ulice. Takové výjimečné stavby nemohou tvořit urbanistickou strukturu a charakter území. 8. Žalobkyně zdůraznila, že každá polovina dvojdomu má navrženou podlažnost 1 PP a 2 NP (nadzemní podlaží), přičemž 2. NP má charakter podkroví, a zastavěnou plochu 120,76 m2. Každý z dvojdomů má tedy zastavěnou plochu cca 242 m2. Desítky posuzovaných staveb uvedených v závazném stanovisku MMR mají menší plochu než jeden z dvojdomů, s výjimkou 2 staveb, které se nenacházejí ve slepé a úzké S. ulici, proto nejsou způsobilé tvořit urbanistickou strukturu ani charakter území. 9. Nejmenší pozemek záměru má velikost 418 m2. Závazné stanovisko MMR z desítek různých pozemků uvedlo pouze 4, které jsou obdobně velké nebo menší. Závazné stanovisko MMR zohlednilo pouze pozemky na jedné straně ulice S., aniž by byl takový postup odůvodněn. Ačkoli ve vztahu k dalším parametrům závazné stanovisko MMR zohlednilo pouze velikost pozemků v ploše OB, u tohoto parametru tak neučinilo. 10. Žalobkyně uvedla přehledovou tabulku okolních pozemků se zástavbou, u kterých uvedla procento zastavěnosti v rozsahu od 6 % do 66 %, přičemž souhrnná procentuální zastavěnost činila 18 % bez započítání volných parcel a zahrad, 15,2 % se započítáním volných parcel a zahrad. Pozemky, na nichž má být umístěn záměr, mají celkovou výměru cca 1 375 m2, tudíž záměr má procento zastavěnosti cca 35 %. Závazné stanovisko MMR uvádí celou řadu nemovitostí s nižším procentem zastavěnosti. Uvedeny jsou taktéž nemovitosti s obdobnou nebo vyšší procentuální zastavěností, které se nenacházejí v ulici S., což je dle žalobkyně chyba. 11. Podle souhrnné technické zprávy má záměr HPP 1 104 m2. Pozemky záměru mají plochu 1 944 m2. V plochách se způsobem využití ZP je 569 m2, v plochách OB mají pozemky výměru 1 375 m2, která tvoří vymezenou plochu záměru. Dle žalobkyně lze jako kontrolní nástroj míry zastavěnosti porovnat zastavěnost v nejbližší rozvojové ploše vycházeje z předpokladu, že rozvojové plochy mají dle územního plánu vyšší míru zastavěnosti nežli plochy stabilizované. Nejvyšší přípustný koeficient podlažních ploch v plochách se způsobem využití OB-B je 0,3. Ačkoli závazné stanovisko MMR uvedlo, že plocha OB-B je od záměru značně vzdálená, současně obsahuje argumentaci pozemkem parc. č. 194, který s rozvojovým územím bezprostředně sousedí. Závazné stanovisko MMR neuvádí žádnou stavbu, která by měla stejný nebo obdobný koeficient podlažních ploch. 12. Žalobkyně namítala, že záměr nerespektuje charakter zástavby v ulici S., když zavádí nový druh stavby – dvojdům, který je umístěn velmi blízko uliční čáry a zvedá se do výše podkroví s půdní nadezdívkou. Propojením se sousedním domem vznikne 14 m dlouhá souvislá stěna, přičemž závazné stanovisko MMR ve výčtu desítek staveb našlo pouze 2 se stěnou stejně dlouhou jako záměr a 2 se stěnou delší. 13. Dalšími charakteristikami představuje záměr cizorodý prvek v ulici S. a vymyká se charakteru vesnické struktury ve všech aspektech. Stavby na pozemcích parc. č. XJ, XK, XL a XM neodpovídají umisťovanému záměru, jsou drobné a vzájemně odlišné. Za obdobné lze považovat stavby na pozemcích parc. č. XN, XO a XP, XQ, avšak ani v jednom z těchto případů nejsou dvojdomy umístěny bezprostředně vedle sebe. Závazné stanovisko MMR dovozuje přípustnost na základě existence dvou obdobných staveb. 14. Záměr má protilehlou stěnu převýšenou o více než 3 m ve srovnání se sousední stavbou na pozemku parc. č. XR. Tyto stavby budou protilehlé přes ulici a rozdíl nebude odstíněn žádnou zelení. Žalobkyně uvedla, že v případě staveb porovnávaných v závazném stanovisku MMR, které převyšují okolní stavby, je rozdíl buď odstíněn vzrostlou zelení, nebo je rozdíl protilehlých stěn nižší, nebo jde o převýšení pouze v krátkém úseku, nebo se neuplatní při pohledu z ulice. Závazné stanovisko MMR z desítek posuzovaných staveb poukazuje pouze na 2 obdobné případy, ve kterých se jedná o protilehlé stěny, které nejsou odděleny vzrostlou zelení a skutečně se uplatní při pohledu z veřejného prostranství. 15. Žalobkyně dále poukázala na celkové rozměry jednotlivých staveb záměru a jejich nízký odstup od hranice pozemku. Závazné stanovisko MMR odkazuje na stavby rozměrově menší. Obdobné nebo větší objekty s menší nebo shodnou vzdáleností od hranice pozemku jsou stavby na pozemku parc. č. XS, XT, XU. 16. Podle žalobkyně má záměr poten