8 Afs 21/2009 — Nejvyšší správní soud

17 Ad 2/2025- 49 - text  9 17 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalované: T. M.T. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Naďou Smetanovou se sídlem Praha 1, Masarykovo nábřeží 246/12 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020 o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 31. 10. 2024, sp.zn. S-SP-VZP-24-04371455-A962, ag. č. RO/2042+2043/24/Va, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým rozhodčí orgán žalované zamítl jeho odvolání a potvrdil platební výměry ze dne 11. 9. 2024, č. 4940070283 a č. 2840099910. Prvním z uvedených platebních výměrů byla žalobci podle § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), a podle § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši 9 239 Kč. Druhým platebním výměrem byla žalobci podle § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. a podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. uložena povinnost zaplatit penále ve výši 1 471 Kč. II. Obsah žaloby 2. Žalobce úvodem žaloby zopakoval svoji odvolací námitku, podle které získání povolení k přechodnému pobytu od 1. 2. 2024 nebylo způsobilé založit jeho účast na veřejném zdravotním pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., a tudíž se žalobce nemohl stát pojištěncem ve smyslu § 2 odst. 1 tohoto zákona. Namítal, že se o své účasti na veřejném zdravotním pojištění na základě nařízení č. 883/2004 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. poprvé dozvěděl z napadeného rozhodnutí. Žalovaná si vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění žalobce nebyla až do vydání dotčených platebních výměrů vědoma, což vyplývá z vyúčtování ze dne 6. 6. 2024 a ze dne 26. 7. 2024, ve kterých nejsou pohledávky za období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024 uvedeny. V předmětném období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024 tak žalobce nevěděl o své účasti na veřejném zdravotním pojištění, neplatil pojistné, nemohl zdravotní pojištění využívat a nevyužíval je. Žalobce v době od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024 potřeboval zdravotní služby a tyto si hradil jako samoplátce. 3. Dále žalobce uvedl, že mu není zřejmé, z jakého důvodu mu byl průkaz pojištěnce ze strany žalované doručen až dne 26. 9. 2024, tedy po více než 7 měsících od okamžiku, kdy mu měla účast na veřejném zdravotním pojištění vzniknout. Rovněž mu nebylo zřejmé, proč informace o dluhu na pojistném nevyplývala z vyúčtování doručených žalobci v měsících červnu 2024 a srpnu 2024. 4. Žalobce poukázal na to, že smyslem nařízení č. 883/2004 je mimo jiné zvyšování životní úrovně a poskytování ochrany pojištěným osobám a jejich rodinným příslušníkům, nikoli ukládání povinností adresátům, aniž by tito recipročně získali nárok na nařízením zmiňované dávky, jako tomu je v případě žalobce. 5. Žalobce namítal nesprávnost postupu prvostupňového orgánu, který byl jako správný potvrzen žalovanou v napadeném rozhodnutí. Tvrdil, že platební výměry neobsahují žádné odůvodnění účasti žalobce na veřejném zdravotním pojištění. Ve vztahu k období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024 je v něm uvedena toliko jediná věta: „Od 16.06.2023 do 30.01.2024 ukončen trvalý pobyt v ČR, od 01.02.2024 přiznání přechodného pobytu, plátce veden jako osoba bez zdanitelných příjmů.“. Prvostupňový orgán neuvedl, dle kterého ustanovení právního předpisu vznikla žalobci v tomto období účast na veřejném zdravotním pojištění. Rovněž pak platební výměr neobsahuje zmínku o vzniku účasti na základě nařízení č. 883/2004. O tom, že účast na veřejném zdravotním pojištění měla žalobci vzniknout na základě nařízení č. 883/2004, se žalobce dozvěděl až z napadeného rozhodnutí. V této souvislosti poukázal na to, že informace o dluhu za období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024 nejsou uvedeny ani v oznámení o zahájení správního řízení, ani ve dvou vyúčtováních zaslaných žalobci. 6. Rovněž tvrdil, že mu nebylo umožněno se před vydáním dotčených platebních výměrů seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. 7. Dále žalobce rozporoval vypořádání své odvolací námitky, pokud jde o náležitosti platebních výměrů. Tvrdil, že platební výměr týkající se dlužného pojistného žádná podrobná skutková zjištění neobsahuje, a to ani zmínku o tom, že žalobce byl kdysi v minulosti ekonomicky činný v Německu, což je dle žalované klíčové, a zejména neobsahuje uvedení právní normy zakládající účast žalobce na veřejném zdravotním pojištění. Jelikož je předmětem tohoto platebního výměru zcela nová povinnost, která nevyplývala ani z jediné písemnosti doručené prvostupňovým orgánem žalobci, je žalobce přesvědčen o tom, že měl být vyrozuměn o tom, že prvostupňový orgán shromáždil podklady pro vydání rozhodnutí, aby na nová skutková zjištění mohl reagovat. Prvostupňový orgán nadto před vydáním tohoto platebního výměru nezaslal žalobci ani vyúčtování, ze kterého by vyplývalo, že žalobci vznikl na veřejném zdravotním pojištění dluh za období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2024. Přitom ve věci pohledávky za období od 1. 12. 2022 do 30. 4. 2023, v návaznosti na vypořádání námitky žalobce, že byl v tomto období zaměstnán, zaslal prvostupňový orgán žalobci aktuální vyúčtování reflektující změnu skutkových zjištění. 8. Uzavřel, že postup prvostupňového orgánu je v jeho věci netransparentní a nepředvídatelný. Existence dluhu na veřejném zdravotním pojištění za období od 1. 2. 2024 do 31. 5. 2025 nevyplývala ani z oznámení o zahájení správního řízení, ani z vyúčtování ze dne 6. 6. 2024 a ze dne 26. 7. 2024. Poprvé je existence dluhu uvedena až v platebním výměru o dlužném pojistném, jehož vydání nepředcházelo vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce tak nemohl reagovat na nová skutková zjištění, namítat smysl a účel nařízení č. 883/2004, ani poukázat na zcela zjevnou nespravedlnost a tvrdost vydaných platebních výměrů. Byť jsou tyto vady řízení patrné ze spisového materiálu, shledala žalovaná postup prvostupňového orgánu jako souladný se zákonem. S tímto závěrem a postupem žalované se žalobce neztotožnil. 9. Za zcela tristní považoval žalobce, že mu bylo v pořadí druhým platebním výměrem vyměřeno penále, a to aniž by měl jakoukoliv možnost uhradit pojistné včas, neboť ani prvostupňový orgán si do měsíce září 2024 nebyl vědom účasti žalobce na veřejném zdravotním pojištění. Prvostupňový orgán tedy nepostupoval v souladu s povinností předcházet škodám, naopak postupovala liknavě, přičemž následky této liknavosti má nést žalobce. III. Vyjádření žalované k podané žalobě a související vyjádření 10. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 11. Uvedla, že při zahájení řízení vycházel prvostupňový orgán z podkladů, které měl k dispozici. V oznámení o zahájení správního řízení byl žalobce poučen o možnosti podat námitky, kterou využil. O získání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU nebyla žalovaná žalobcem informována. Tuto skutečnost zjistil prvostupňový orgán až z informace poskytnuté Ministerstvem vnitra ze dne 1. 8. 2024, č. j. MV-115619-2/OAM-2024. Dále žalovaná odkázala na čl. 1 nařízení č. 1231/2010 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. s tím, že změna v průběhu pojištění žalobce byla provedena zpětně dne 10. 9. 2024. Žalobce se stal od 1. 2. 2024 pojištěncem podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb. K tomu žalovaná odkázala na § 3 odst. 1 písm. d) bod 7 zákona č. 48/1997 Sb. Dle žalované žalobce podléhá českým předpisům o veřejném zdravotním pojištění, včetně povinnosti platit pojistné, i když nemá na území ČR trvalý pobyt. 12. Zařazení žalobce do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů mohl prvostupňový orgán uskutečnit až po zjištění potřebných náležitostí. Cizinec musí na území ČR pobývat oprávněně a musí splnit přeshraniční prvek, tj. doložit doklady o účasti v sociálním systému některé ze zemí Evropské unie. U žalobce došlo ke splnění obou podmínek. Žalobci byl povolen přechodný pobyt na území České republiky od 31. 1. 2024 a zároveň splnil i přeshraniční prvek, neboť byl v roce 2016 výdělečně činný v Německu. Vzhledem k tomu, že žalobce není zaměstnán, není osobou výdělečně činnou a není ani osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, byl navázán na rodinného příslušníka občana Evropské unie jako nezaopatřený rodinný příslušník s povinnost