8 As 244/2018 — Nejvyšší správní soud

18 A 11/2025- 45 - text 17 18 A 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobce: Mgr. J. B. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ing. Petrem Kociánem sídlem Revoluční 1047/14, 741 01 Nový Jičín proti žalovanému: Úřad městské části Praha 12 sídlem Generála Šišky 2375/6, 143 00 Praha 4 o žalobě proti vyrozumění žalovaného ze dne 16. 1. 2025, čj. P12 141117/2025 OVY, sp. zn. P12 95899/2024 OVY, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. V této věci soud řešil odložení žádosti o poskytnutí informací podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (zákon o svobodném přístupu k informacím), jelikož žalobce k výzvě žalovaného neuhradil náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. 2. Dne 25. 9. 2024 žalobce požádal žalovaného (povinný subjekt) o „sdělení všech spisových značek a kopií výzev stavebního úřadu k bezodkladnému zastavení stavebních prací, a to při výkonu pravomoci Úřadu městské části Praha 12, odboru výstavby, jako správního orgánu na úseku výstavby, a to za dobu od roku 2020“ do dne podání žádosti (část I žádosti). Žádal i o další informace (část II a III žádosti), ve vztahu k nimž žalovaný žádost částečně odmítl a ve zbytku žádosti vyhověl. Vyřízení části II a III žádosti žalobce v tomto soudním řízení nezpochybňuje ani k těmto okolnostem podané žalobě nic netvrdí. 3. Žalovaný přípisem ze dne 10. 10. 2024 vyzval žalobce k úhradě za rozsáhlé vyhledávání informací ve výši 750 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů. Rozsáhlost vyhledávání odůvodnil tím, že žalobce nepožadoval vydání konkrétních a přesně označených dokumentů, nýbrž dokumentů obecně vymezených, které bude muset povinný subjekt identifikovat, shromáždit a utřídit. Data nejsou zpracována v žádné statistice. V systému žalovaného nelze zadáním jednoho hesla či kódu vyhledat požadované informace. Žalovaný bude muset zadat více parametrů a rozdělit vyhledávané výsledky do jednotlivých let. Poté bude muset hledat i v řízeních o odstranění staveb, v nichž také mohl vydat požadované výzvy. Dále bude muset vyčlenit dokumenty předpřipravené, dosud neodeslané a nevypravené. Pověřený pracovník žalovaného po dobu vyřizování žalobcova dotazu přeruší své obvyklé pracovní úkoly. Vyhledávací činnost nespadá do jeho běžné agendy. Výši úhrady žalovaný zdůvodnil tím, že podle jeho sazebníku úhrad za poskytování informací činí hodinová sazba za mimořádně rozsáhlé vyhledávání 250 Kč. Počet hodin potřebných k vyhledávání dovodil z toho, že by musel projít přes 72 jednotlivých záznamů v možných řízeních. Pověřený pracovník při zkušebním vzorku za hodinu práce vyhledal, identifikoval a roztřídil 24 spisů. Vyhledávání tak zabere celkem 3 hodiny. Výše úhrady činí 3 x 250 Kč = 750 Kč. Žalobce podal dne 10. 10. 2024 proti stanovení úhrady stížnost. Magistrát hlavního města Prahy (stížnostní orgán) rozhodnutím ze dne 4. 11. 2024 potvrdil výši úhrady, kterou stanovil žalovaný. Ztotožnil se s tím, že jde o mimořádně rozsáhlé vyhledávání. 4. Žalobce neuhradil částku 750 Kč. Dne 16. 1. 2025 žalovaný žádost o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím částečně odložil. Způsob vyřízení žádosti poznamenal téhož dne do spisu přípisem a vyrozumění o částečném odložení žádosti žalobci doručil 17. 1. 2025. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 5. Proti rozhodnutí o částečném odložení žádosti (napadené rozhodnutí) se žalobce brání nyní podanou žalobou. V ní žalovanému vytýkal, že napadené rozhodnutí zpracoval nestandardně, neoznačil ho číslem jednacím. Rozhodnutí trpí vadou nezákonnosti a je protiústavní. Rovněž tvrdil, že postupem žalovaného došlo k omezení práva žalobce na informace skrze požadování úhrady. 6. Dále žalobce namítal, že by neměl platit za neschopnost správního orgánu, jenž nemá ponětí o tom, jak v minulosti rozhodoval, ačkoli by to vědět měl. Za lichý považoval argument žalovaného, že svoji žádost vymezil pouze obecně jako množinu dokumentů za určité období. Žalobce požadoval konkrétní výzvy k bezodkladnému zastavení prací, které stavební úřad vydal podle § 134 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. O těchto výzvách by měl žalovaný vést digitální záznamy v informačních systémech, aby byly snadno dohledatelné. Agendu v podobě výzev k zastavení prací má žalovaný v popisu své práce a svá rozhodnutí musí znát. Pokud takové záznamy správní orgán nevedl, nemohlo to jít k tíži žalobce. Mimořádně rozsáhlým vyhledáváním není podle žalobce zjišťování toho, zda povinný subjekt informací vůbec disponuje anebo zda má ve svých databázích správné dokumenty. Žalobce zdůraznil, že žalovaný nemohl požadovat úhradu k vyloučení dosud neodeslaných, nevypravených či předpřipravených dokumentů. Jde o nemístný a nezákonný požadavek. Rovněž je toho názoru, že ve 21. století v době digitálních nástrojů a AI (umělá inteligence) jde o jednoduché vyhledávání. Občan nemá platit za to, že informační systém povinného subjektu je zastaralý, nekoncepční či nefunkčně vedený. 7. Tři hodiny času žalobce nepovažoval za mimořádně rozsáhlé vyhledávání, a to opět s odkazem na digitalizaci a s tím spojenou jednoduchost, se kterou lze vyhledávat informace. Odůvodnění mimořádně rozsáhlého vyhledávání ze strany žalovaného označil jako obstrukční, nepodložené a nezákonné. Dále tvrdil, že takové vyhledávání ho nezatěžuje nad obvyklou míru. Ze sdělení žalovaného nevyplývá, že by jeho zaměstnanec nemohl vyhledávání vykonat v běžné pracovní době a musel by být zaplacen za přesčas, tedy že by vznikaly jakékoli náklady navíc. 8. Žalovaný ve vyjádření ze dne 29. 4. 2025 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Úhrada za mimořádné vyhledávání není protiústavní, neboť jde o zákonem předvídaný postup, který posvětil i Ústavní soud (srov. nálezy ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1083/16, a ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. III. ÚS 3339/20). Pochybnosti nevyvolává ani forma rozhodnutí o odložení věci. Žalovaný tuto skutečnost poznamenal do spisu, svůj postup přiměřeným způsobem odůvodnil a žalobce o něm vyrozuměl [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 17. 4. 2013, čj. 6 Ans 16/2012-68, č. 2959/2014 Sb. NSS]. 9. Před výzvou k úhradě nákladů žalovaný zjistil, že by požadované informace mohly být obsaženy v 72 různých řízeních (spisech). Není pravda, že by nevěděl, zda a jaké výzvy k bezodkladnému zastavení prací vydal. Specifické seznamy těchto výzev žalovaný nevede a nemusí vést. Žalovaný především řeší povolování záměrů, kontrolu a vymáhání dodržování pravidel pro výstavbu stavebních záměrů a užívání staveb. Potřebám této činnosti pak vyhovují vnitřní systémy, jež žalovaný nekoncipoval ke generování odpovědí na statistické otázky žadatelů o informace či složité vyhledávání. Funkcionalitami, které se míjí s hlavní působností stavebních úřadů, tyto úřady nedisponují. Vzhledem k rizikům a základním zásadám správního řízení nepřipadá do úvahy využití AI. Současný systém žalovaného neumožňuje automatické, jednoduché a okamžité vyhledání výzev k bezodkladnému zastavení prací. Pro řádné vyřízení žádosti by musel manuálně vyhledávat žádané informace zadáním více atributů a vyfiltrováním výsledků. Proto mohl toto mimořádně rozsáhlé vyhledávání zpoplatnit (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2019, čj. 8 As 244/2018-82, č. 3958/2020 Sb. NSS). Rozhodně nejde o finanční obstrukci anebo neschopnost státní správy. Žalobce pouze obecně vymezil typ požadovaného dokumentu. Neuvedl konkrétní identifikátor, podle kterého by žalovaný mohl dokument v systému lehce vyhledat (např. spisovou značku, jméno/název účastníka řízení, pozemek, podací číslo, osobu referenta, ulici, stavbu, číslo popisného apod.). III. Posouzení žaloby 10. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, jímž žalovaný jako povinný subjekt částečně odložil žalobcovu žádost o informace podle § 17 odst. 5 uvedeného zákona z důvodu nezaplacení požadované úhrady za vyhledání informací, nikoliv vyrozumění o odložení z téhož dne (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2013, čj. 6 Ans 16/2012-62, č. 2959/2014 Sb. NSS, a tam cit. judikatura). Soud má za nepochybné, že žalobce zamýšlel žalovat právě vlastní odložení jeho žádosti, a ne vyrozumění o jejím odložení (tj. písemnost o takřka stejném obsahu jak v záhlaví specifikované odložení). Dle judikatury nelze proti odložení žádosti o informace podat stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon neupravuje ani jiné opravné prostředky proti rozhodnutí o odložení žádosti o informace. V rámci přezkumu rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím soud přezkoumává také oprávněnost a přiměřenost výše úhrady za poskytnutí informace vzhledem k povaze informace a tomu odpovídajícímu rozsahu vyhledání informace, neboť samo oznámení povinného subjektu o výši úhrady podle § 17 odst. 3 tohoto zákona a rozhodnutí na