18 A 33/2024 – Městský soud v Praze

18 A 33/2024- 84 - text 23 pokračování 18 A 33/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci žalobkyně: Elektrizace železnic Praha a.s., IČO: 47115921 sídlem náměstí Hrdinů 1693/4a, 140 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M. sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 31, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 11. 4. 2024, č. j. MPO 31936/24/11200/01000 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Soud v této věci řeší problematiku odnětí dotace dle § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Konkrétně se zabývá přezkoumatelností závěrů správních orgánů, prokázáním vlastního rozporu s dotačními podmínkami a možným zásahem do dobré víry žalobkyně. I. Vymezení věci 2. Žalobkyně je společností dlouhodobě se zabývající vývojem, projektováním, výrobou a montáží prvků trakčního vedení pro železnici, tramvajovou a trolejbusovou dopravu. Požádala o dotaci z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020, v rámci výzvy „Inovace – Inovační projekt – Výzva IX“ (výzva) na projekt s názvem „Inovace trakčního vedení pro rychlost 200 km/h a více“ (projekt). Dle žádosti o dotaci mělo být předmětem projektu „pořízení víceúčelového speciálního hnacího drážního vozidla pro zhotovení/montáž trakčního vedení, které svou technologickou úrovní a inovovaným procesem zhotoví inovativní trakční vedení pro rychlost 200 km/h“ (zvýraznění doplněno). Pokud jde o podstatu projektu, mělo jít o změnu užitných vlastností trakčního vedení, aby drážní vozidlo mohlo po trati dosahovat požadované vysoké rychlosti. Ve smyslu bodu 3.1 výzvy (podporované aktivity) měla produktová inovace spočívat v inovovaném trakčním vedení pro rychlost 200 km/h a vyšší se změněnými technickými a užitnými vlastnosti oproti „běžnému“ trakčnímu vedení (vyšší tahy v nosném laně a trolejovém drátu, vyšší nároky na elasticitu, změna tahů v trolejovém vodiči, zesílení lan a použití svazků více lan, zvýšení rychlosti šíření mechanické vlny, navýšení konstrukční rychlosti trakčního vedení). Drážní vozidlo (zařízení) mělo napnout trolejový drát a nosné lano pro zajištění bezpečné jízdy. Procesní inovace měla spočívat v realizaci popsaného trakčního vedení inovovanou metodou zhotovení/montáže tažení trolejového drátu a nosného lana pod tahem. Výhoda této metody měla spočívat v tom, že umožní zjednodušení inovativního procesu, když je celý kotevní úsek vytažen kontinuální rychlostí. 3. Pro věc je klíčové, že žalobkyně v žádosti popsaný projekt zařadila pod třídu CZ-NACE 25.11, která je podle přílohy b. výzvy označena jako „Třída 25.11 Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů“. Výzva totiž vymezovala oddíly CZ-NACE, v nichž se musely výstupu projektu projevit, mj. právě i oddíl CZ-NACE 25, jehož je uvedená třída „podmnožinou“. Žalovaný tak rozhodnutím z 15. 12. 2021, č. j. MPO 636810/21/61200/1239 (rozhodnutí o poskytnutí dotace) žalobkyni poskytl dotaci ve výši 82 788 216,25 Kč. 4. Následně však bylo v rámci auditu zjištěno, že žalobkyně v žádosti uvedla nepravdivé údaje (podporovaný oddíl CZ-NACE 25, ačkoli její projekt měl spadat do výzvou nepodporovaného oddílu CZ-NACE 42). Žalovaný proto následně rozhodnutím z 14. 12. 2023, č. j. MPO 119787/23/61400 (prvostupňové rozhodnutí) rozhodl o odnětí dotace v plné výši. 5. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí bránila podáním rozkladu, který ministr průmyslu a obchodu (společně též jako žalovaný, samostatně jako ministr) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba 6. Žalobkyně se závěry žalovaného nesouhlasila a svou žalobou se domáhala zrušení rozhodnutí obou stupňů. 7. Obecně popsala podstatu výzvy a jejího projektu. Výzvou podporovaná produktová a procesní inovace dle ní spočívala ve změně způsobu umisťování trolejového drátu (a dalších komponent) na těleso železnice a současně obstarání speciálního drážního vozidla (zařízení), které prostřednictvím inovované technologie (procesní inovace) vyrábí v místě instalace výsledný inovovaný produkt, kterým je specifickým způsobem natažený a přikotvený trolejový drát a nosné lano, nacházející se nad kolejovým vedením železnice (produktová inovace). Výstup projektu ve smyslu produktové inovace je výsledkem změny užitných vlastností trakčního, resp. trolejového vedení, skládajícího se z kovových komponent. Jeho výroba metodou tažení v tahu v místě kolejového tělesa se projevuje v oboru činnosti pod oddílem CZ-NACE 25.11. 8. Další (rozsáhlou) žalobní argumentaci lze shrnout následujícím způsobem. 9. Žalobkyně zaprvé namítala, že žalovaný nedostatečně a nepřezkoumatelně zjistil skutkový stav a posoudil podmínky, pokud jde o zatřídění činnosti žalobkyně pod odpovídající oddíl CZ-NACE. V obou stupních se nedostatečně zabýval tím, zda se výstupy projektu nemohou projevit v oboru činností třídy 25.11. Z podnikatelského záměru totiž vyplývá, že kromě procesní inovace postupů osazování trolejového drátu a nosného lana, docházelo k vytvoření komplexního výrobku (osazení trolejového drátu a nosného lana o požadovaných fyzikálních vlastnostech získaných inovativním procesem vytvořeným žalobkyní) na konkrétní místo realizace. Zařízení díky svým novým vlastnostem napne trolejový drát a nosné lano způsobem, kterého nelze docílit ve statické továrně. Platí tak, že výsledný produkt (patřičně napnutý a přikotvený trolejový drát a nosné lano) žalobkyně v místě realizace vyrobí (produktová inovace). Žalovaný se navíc náležitě nezabýval ani významem procesní inovace, byť je nesporné, že nový způsob osazování trolejového drátu a kotvících prvků je minimálně zvýšením efektivity procesů výroby trakčního vedení ve smyslu bodu 3.1 písm. b) výzvy a projeví se tak u činností pod třídou 25.11. 10. Žalovaným pořízené expertní (tj. nikoli znalecké) posudky označila za nepoužitelné. Experti (prof. Ing. J. D., CSc., doc. Ing. Bc. O. S., Ph.D. a Ing. P. D., Ph.D.) odpovídali na obecně a nesprávně položené dotazy týkající se jen okrajově povahy projektu. Ani jedna z otázek nevedla k přímému zjištění, zda se výstupy z projektu projevují v oboru činnosti oddílu 25.11. Odborné posudky se nadto pohybují mimo náležitý právní rámec na rozdíl od znaleckého posudku. Z tohoto důvodu žalobkyně avizovala zadání znaleckého posudku. 11. Zadruhé poukázala též na další důvod nepřezkoumatelnosti rozhodnutí obou stupňů, spočívající v tom, že žalovaný nedostatečně vymezil nedostatky žádosti z hlediska splnění kritérií procesní inovace a/nebo produktové inovace. Žalovaný se při hodnocení přijatelnosti zaměřil pouze na konečný efekt („co zařízení dělá“), tj. na produktovou inovaci. Měl přitom hodnotit i předmět produktové inovace, tedy to, jak efektivněji nebo inovativněji danou činnost zařízení vykonává, a jak se její výstupy projevují v rámci podporovaných oddílů CZ-NACE. Nezohlednil, že pod třídu 25.11 lze optikou výzvy zahrnout i inovaci procesu výroby kovových výrobků (např. trolejový drát či kotvící prvky zařízením inovativně osazené). Právě i způsob výroby komplexního celku trakčního vedení se v něm podle žalobkyně projevit musí (vylepšeným procesem dochází ke vzniku nových kovových prvků, resp. jejich inovativních vlastností). 12. Zatřetí žalobkyně vznesla námitky týkající se procesu posouzení žádosti. Žalovaný na ni přenesl odpovědnost za (údajně) nesprávné posouzení zatřídění výstupů projektu pod třídu CZ-NACE 25.11. Byl to přitom on, kdo zanedbal proces kontroly přijatelnosti žádosti žalobkyně, jeho postupem bylo naopak zasaženo do legitimního očekávání žalobkyně a její dobré víry ve správnost postupu žalovaného. Ochrana dobré víry by zde měla mít přednost před zásadou legality. 13. Ačkoli žalovaný pro hodnocení projektu pověřil externí hodnotitele, stále byl povinen postupovat dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), a rozpočtových pravidel a dodržet principy dobré správy. V rámci fáze kontroly přijatelnosti projektu měl proto náležitě posoudit obsah žádosti a případně žalobkyni vyzvat k odstranění vad ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Žalobkyně měla po celou dobu řízení o přiznání dotace za to, že její žádost je správná a úplná. Nelze klást k její tíži, že odborník v určitém oboru nepoznal již v rámci kontroly žádosti, že určitá problematika do něj nespadá. Žalovaný vůbec nerespektoval tříkrokový test ve smyslu přílohy d. výzvy upravující kontrolu 1. formálních náležitosti žádosti, 2. podmínek přijatelnosti žádosti a 3. věcné zhodnocení přijatelnosti. Není pravda, že otázka zatřídění činnosti projektu spadala do formálních náležitostí žádosti, a že se tak žalovaný tím nemusel blíže z