19 Az 12/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 12/2025- 31 - text 17 19 Az 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce D. M., narozený dne X státní příslušnost Ruská federace zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2025, č. j. OAM-451/ZA-ZA11-P06-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2025, č. j. OAM-451/ZA-ZA11-P06-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2025, č. j. OAM-451/ZA-ZA11-P06-2024, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. II. Žalobní body 2. Žalobce se domnívá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, protože se neadekvátně vypořádává s uplatněnou argumentací. Žalobce se v minulosti účastnil demonstrací v Ruské federaci (dále jen „Rusko“) konaných v souvislosti s machinacemi stran volebních výsledků. Obává se předvolání k výkonu základní vojenské služby. 3. Žalobce shledává napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným a nezákonným. Není podstatné, jakou protirežimní činnost vykazoval ve vlasti, když podstatná část jeho výhrad vůči režimu je odvozena od invaze na Ukrajinu. Žalobce se ještě v Rusku účastnil demonstrací konaných v souvislosti s machinacemi stran volebních výsledků. Žalobce má za to, že pro tyto postoje může být v Rusku postižen, neboť znevažovat pozici armády či invazi na Ukrajinu je trestné. Žalobce již přejal český hodnotový systém, který je v rozporu s politikou uplatňovanou Ruskem. Žalobce sleduje situaci na frontě, chování ruských občanů v zahraničí. Obává se, že by jako branec byl vyslán do války a musel by bojovat za hodnoty, které se mu příčí, a riskoval by svůj život. Odmítnutí vojenské služby by bylo vnímáno jako protiprávní jednání. Česká republika (dále jen „ČR“) označuje postup Ruska jako teroristický a neměla by nepřímo podporovat návrat osob, na které dopadá branná povinnost. Podle názoru žalobce je nepochybné, že mu hrozí pronásledování za uplatňování politických práv a svobod. 4. Podklady rozhodnutí se nijak nevěnují právní úpravě postihu za protiválečnou činnost ani smýšlení v domovském státě žalobce. Není tedy jasné, jakými tresty je žalobce za své jednání (a to jak minulé, tak i budoucí) ohrožen. V dané souvislosti odkazuje na skutkově identickou věc sp. zn. 19 Az 16/2023 řešenou Městským soudem v Praze. 5. Žalovaný chybně vypořádal žalobcovu příslušnost k sexuální menšině. Žalobce upozorňuje, že z provedeného dokazování vyplývá, že jsou příslušníci LGBT+ komunity na území Ruska diskriminováni. K tomu žalobce uvádí, že homosexualita byla v Rusku trestná do roku 1993, do roku 1999 byla klasifikována jako duševní nemoc a od roku 2013 byla zakázána „propaganda netradičních způsobů života mezi nezletilci“, k čemuž cituje zprávu Amnesty International, podle které bylo zakázáno pořádání moskevského Pride festivalu na sto let. Žalobce je praktikujícím homosexuálem a v ČR svou orientaci neskrývá. Tak by se v Rusku chovat nemohl, což vyplývá i ze zajištěných podkladů. Homosexualita v Rusku není trestná, ale její projevy jsou nezákonné, a to v rámci pojmu „propagace homosexuality“. Vyvozuje, že je homosexualita postavena mimo zákon. Žalobce se domnívá, že je nezbytné objektivně zhodnotit postavení homosexuálů na území Ruska, posoudit, zda je žalobce skutečně homosexuál a vyhodnotit relevantnost jeho obav. Napadené rozhodnutí přesvědčivě nehodnotí postavení členů LGBT+ komunity v Rusku a neposuzuje žalobcovu sexuální orientaci, přičemž žalobce před žalovaným netajil existenci svého partnera. Žalovaný nevyslechl žalobcova partnera jako svědka. Po žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby se styděl za svoji orientaci a aktivně ji maskoval. Považuje ji za přirozenou součást každého jedince a není jeho cílem pobuřovat veřejnost. 6. V souvislosti s povinnou účastí v ruské armádě se žalobce v případě návratu též obává značné diskriminace pro svou sexuální orientaci. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný nejprve v souvislosti s žalobcovou účastí na demonstracích poukazuje na fakt, že žalobce bez problémů v roce X z vlasti vycestoval a ruské státní orgány jej nikdy nekontaktovaly. Nelze se tedy domnívat, že by měl po návratu do vlasti z těchto důvodů čelit obtížím. Shodný názor pak žalovaný zastává i ohledně žalobcových aktivit na sociálních sítích, když na nich žalobce vystupuje pod smyšleným jménem. Dále pak ohledně otázky homosexuální orientace žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí. Žalobní námitky jsou v tomto ohledu zcestné. Na závěr žalovaný uvádí, že se nelze ani domnívat, že by byl žalobce nasazen do bojů na Ukrajině. Nakonec není ani jisté, zda by na základní vojenskou službu musel nastoupit. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Obsah správního spisu 8. Žalobce podal dne 29. 3. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Dne 4. 4. 2024 poskytl údaje k podané žádosti o mezinárodní ochranu, v nichž uvedl, že je ruské státní příslušnosti a národnosti. Žalobce je X. Domluví se X. Je bez náboženského vyznání. Nikdy nebyl členem politické strany nebo hnutí. V Rusku se politicky neangažoval. Pouze v roce X nebo X byl v Rusku na demonstraci proti výsledkům prezidentských voleb. V ČR byl na jedné demonstraci v roce X. Žalobce je X. Naposledy žil ve městě X, kde bydlí X. Z vlasti naposledy vycestoval letecky. Do ČR přicestoval asi dne X. Dříve v ČR pobýval na X. Toto je jeho první žádost o mezinárodní ochranu. Nikdy nebyl trestně stíhán. Do Ruska se nechce vrátit. Za prvé se obává problémů kvůli své homosexuální orientaci. A za druhé má obavy z povolání do armády, protože je proti vojně, má obavy v souvislosti se situací na Ukrajině. 9. Téhož dne žalovaný s žalobcem provedl pohovor, v němž žalobce uvedl, že do ČR vycestoval, když mu bylo X let, za účelem studia. Nejprve se účastnil jazykového kurzu a v roce X nastoupil na X, kterou v druhém ročníku nedokončil. Pro studium v ČR se rozhodl sám. Žalobci byl udělen výjezdní příkaz na přelomu roku X, protože nedodal všechny potřebné doklady. Výjezdní příkaz byl několikrát prodloužen, naposledy do X. Žalobce si jel v roce X na ruskou ambasádu do X vyzvednout nový cestovní doklad. Cesta však neměla úspěch, protože jej v X kontrolovala X policie a on už v té době neměl v Evropě legální pobyt, ani platný pas. Cestovní doklad je tedy stále na ruské ambasádě v X. Ve věci svého pobytového oprávnění již nemůže podniknout další kroky. Požádal tedy o azyl. Žalobce potvrdil, že byl naposledy ve vlasti v roce X. V Rusku žijí X. Žalobce je s nimi v telefonickém kontaktu. X. S vyřízením víza do ČR v roce X neměl potíže. Mimo zmíněné demonstrace proti výsledku voleb sdílel na X příspěvky týkající se těchto voleb. S ruskými státními orgány nikdy neměl problém. Žalobce byl řadovým účastníkem jedné demonstrace v Praze proti válce na Ukrajině. Když začala válka na Ukrajině, sdílel na sociálních sítích pozvánky na protesty v Rusku. Žalobce byl aktivní na sociálních sítích v roce X. V současnosti na sociálních sítích nevyvíjí protirežimní aktivity. Jednalo se o aktivity na X, kde má veřejný účet, ale jméno smyšlené. Některé jeho příspěvky byly administrátorem smazány, neboť funguje cenzura. Žalobce v tomto ohledu žádné problémy neměl, ale zná případy, kdy byli lidé za komentáře na sociálních sítích stíháni. Kvůli své homosexuální orientaci čelil žalobce ve škole posměškům, neboť o něm někdo rozšířil, že je homosexuál. Začalo to asi v letech. Žalobce se to snažil ignorovat a s žádostí o pomoc se na nikoho neobrátil. O jeho homosexuální orientaci věděla jen žalobcova matka. Problémy měl pouze se svými vrstevníky v rámci ústních ataků. Ze strany ruských státních orgánů nepocítil nenávist. Žalobce si je vědom zákona o sexuální propagandě, podle jehož ustanovení by mohl být potrestán za držení se za ruku s přítelem na veřejnosti. V Rusku dochází k raziím v gay barech a při různých setkáních. Ruská společnost se s LGBT+ nechce smířit, nepodporuje to a je agresivní. Žalobcova situace by byla stejná jako situace všech ostatních LGBT+ osob v Rusku a necítil by se tam bezpečně. Žalobce aktuálně vztah nemá. Žalobci přišla dvě předvolání z vojenské správy, aby se dostavil k lékařské prohlídce. První předvolání přišlo v dubnu roku X a druhé někdy koncem roku X či v první třetině roku X. Matka žalobce se pokaždé dostavila na vojenskou správu, kde byl žalobci udělen odklad s tím, že pošlou nové předvolání. Od té doby jej však nikdo nekontaktoval. Žalobce byl u odvodu v X