19 Az 17/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 17/2025- 31 - text 6 19 Az 17/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce: B. I., narozený dne X státní příslušnost Republika Uzbekistán zastoupený advokátem JUDr. Petrem Novotným sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2025, č. j. OAM-340/ZA-ZA11-ZA05-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), z důvodu nepřípustnosti podle ust. § 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona. II. Žalobní body 2. Žalobce uvádí, že se obává návratu do Uzbekistánu, který není demokratickým státem, jde naopak o tvrdou diktaturu. Nelze vyloučit, že by mu tam hrozilo uvěznění, mučení nebo jiné ponižující zacházení. V současné době v zemi původu panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a není tam bezpečno. Má za to, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem. Podle žalobcova názoru jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, případně doplňkové ochrany podle § 14a téhož zákona. 3. Dále má za to, že žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu nezbytném s ohledem na konkrétní okolnosti případu, a § 50 odst. 2 správního řádu, když si neopatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí. Je přesvědčen, že ve své vlasti by byl ohrožen na životě. S přihlédnutím k politickému vývoji není v Uzbekistánu bezpečno pro civilní obyvatelstvo a nelze jej považovat za bezpečnou zemi původu. Navrhuje, aby bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení. Zdůraznil, že žalobce podal již svou druhou žádost. V řízení o první žádosti neuspěl, jelikož jím prezentované důvody byly ryze ekonomické. V nynější žádosti žalobce tvrdil odlišné skutečnosti, konkrétně vypnutí přívodu vody, plynu a elektřiny a agresivní jednání ze strany úředníků. Námitky neprokazují porušení zákonných ustanovení. Žalovaný odkázal na obsah správního spisu, zejména podané žádosti a na vydané rozhodnutí, ve kterém zhodnotil výpovědi žalobce provedené během obou žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž dospěl k závěru, že v zemi původu nemá žalobce takové problémy, které by šlo zařadit do azylově relevantních. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 5. Žalobce podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 21. 3. 2025. Údaje k této žádosti poskytl dne 31. 3. 2025. Uvedl, že se narodil v regionu X., je státním příslušníkem Republiky Uzbekistán, národnosti X. Dorozumí se X. Vyznává X. Politické přesvědčení nemá. Je X, X žije ve vlasti s X. V České republice (dále jen „ČR“) již pobýval od X. Na konci roku X opustil ČR a žil v domovské vlasti až do listopadu roku X. Následně vycestoval na pracovní vízum do X a zhruba o měsíc později přijel autobusem znovu do ČR. Dle svých slov uvedl v minulé žádosti, že X. Nyní má však nové důvody. Když byl naposledy v X, zjistil, že doma neteče voda, nefunguje elektřina ani plyn. Šel si proto stěžovat starostovi města. Náměstek starosty si jej nechal pozvat na úřad a mluvil na něj agresivně za účasti ostatních úředníků. Žalobce dále zmiňuje, že X. Žalobce byl rovněž poptáván příslušníkem městské policie. Poté, co žalobce vyhrožoval zveřejněním své situace v rádiu Svobodná Evropa, se podařilo obnovit dodávky vody a energií do jeho domácnosti. Úředníci žalobce od té doby nemají rádi. 6. Žalovaný mezi podklady pro rozhodnutí zahrnul i své rozhodnutí ze dne 24. 6. 2021, č. j. OAM-268/ZA-ZA12-P15-2021, jímž byla první žádost žalobce o mezinárodní ochranu podaná dne 22. 4. 2021 zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Žalobce jako motiv uvedl, že chce v ČR pracovat, aby zajistil lepší život pro X, jelikož ve vlasti je velice špatná ekonomická situace a možnosti práce jsou omezené. Lidé jsou povinni účastnit se sběru bavlny, přestože mají zdravotní komplikace, jako tomu bylo v případě X. Jakékoliv politické problémy ve vlasti neměl. Žalovaný tyto důvody posoudil jako čistě ekonomické. Správní orgán v řízení o první žádosti vyšel z těchto informací o zemi původu: Informace MZV ČR ze dne 20. 4. 2021 a Informace OAMP – Uzbekistán – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 25. 2. 2021. 7. Za účelem posouzení opakované žádosti žalobce si žalovaný opatřil i písemný materiál obsahující informace o zemi původu: Informace OAMP – Uzbekistán – Bezpečnostní a politická situace v zemi – Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv – stav k březnu roku 2025. 8. Dne 16. 6. 2025 se mělo konat seznámení s podklady, k němuž byl právní zástupce žalobce předvolán dne 2. 6. 2025. Dne 13. 6. 2025 doručil právní zástupce žalovanému vyjádření, podle kterého v Uzbekistánu panuje diktátorský režim a nelze vyloučit, že v případě návratu by žalobci hrozilo uvěznění, mučení či nelidské a ponižující zacházení. Bezpečné vycestování do vlasti je nemožné. Žalobce se do domovské země vrátit nemůže a je přesvědčen, že splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Poukázal na fakt, že překážky vycestování i nadále trvají. K seznámení s podklady se ani právní zástupce, ani žalobce nedostavili. 9. Následně žalovaný vydal dne 24. 6. 2025 napadené rozhodnutí. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že jde o druhou žádost v pořadí. S ohledem na to byly posouzeny a porovnány důvody uvedené v obou řízeních. První žádost žalobce byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná pro výhradně namítané ekonomické důvody. V nyní posuzované druhé žádosti dovodil žalovaný, že žalobce uvádí odlišné důvody, které nastaly s časovým odstupem od zamítnutí předchozí žádosti. Žalovaný proto tyto nové důvody posoudil z hlediska azylové relevance ve smyslu § 12 a § 14a zákona o azylu, načež dospěl k závěru, že zmíněné nové skutečnosti nenaplňují požadavky těchto ustanovení. Tento úsudek rovněž opírá o judikaturu Nejvyššího správního soudu. Žalovaný proto uzavřel, že nejsou splněny podmínky, aby ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu mohla být opakovaná žádost posouzena meritorně. V takovém případě se podle § 10a odst. 2 zákona o azylu naplnění důvodů pro udělení mezinárodní ochrany nezkoumá. Žalovaný proto řízení zastavil podle § 25 písm. i) zákona o azylu ve spojení s § 10a odst. 1 písm. e) téhož předpisu pro nepřípustnost žádosti. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“) a § 32 odst. 9 zákona o azylu. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Podle § 10a odst. 1 zákona o azylu „žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, (…) e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.“ 12. Podle § 10a odst. 2 zákona o azylu „je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.“ 13. Podle § 11a odst. 1 zákona o azylu „podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 14. Podle § 11a odst. 2 zákona o azylu „není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup.“ 15. Podle § 25 zákona o azylu „řízení se dále zastaví, jestliže (…) i) je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.“ 16. V projednávané věci je přezkoumáváno rozhodnutí o opakované žádosti. V takovém příp