2 A 47/2024 – Městský soud v Praze

2 A 47/2024- 37 - text  8 2 A 47/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce: X, narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Císařem sídlem Vyšehradská 415/9, 120 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 9. 2024, č. j.: MV-119851-5/SO-2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 25. 9. 2024, č. j.: MV-119851-5/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 19. 6. 2024, č. j.: OAM-43622-14/DP-2023, kterým byla podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě nejprve obecně namítal porušení § 2, § 3, § 68 odst. 3 správního řádu. Řízení o žádosti bylo ukončeno až žalovanou vzhledem k nedoložení vyúčtování OSSZ, ovšem takto lze postupovat jen u nutných podkladů pro ověření údajů žádosti, což není tento případ. V napadeném rozhodnutí figurují dvě výzvy s odlišnými daty, kdy není jasné, kterou má správní orgán na mysli. Z doložených podkladů za roky 2023 a 2024 mohl správní orgán jednoduchým výpočtem zjistit zálohu na sociální a důchodové pojištění, dostatečnost příjmů se dala ověřit. 3. Prvostupňové rozhodnutí bylo učiněno pouze formou usnesení o zastavení řízení, aniž by žalobce byl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí. V odvolacím řízení žalobce doložil požadované aktuální vyúčtování OSSZ. Prolomení zásady koncentrace je přípustné, pokud je chybějící podklad doložen a nic nesvědčí o tom, že by jinak nemělo být žádosti vyhověno. Správnímu orgánu nic nebránilo v procesní aktivitě, tj. ve výzvě, že stále požaduje doložení vyúčtování. Žádný právní předpis neumožňuje správnímu orgánu zamítnout procesně doposud aktivnímu účastníku řízení jeho žádost pouze z titulu nedoložení formálního dokladu tím spíše, že v rámci odvolání byl doklad o příjmu doložen. Postup správních orgánů ve věci byl nezákonný a neodpovídal požadavkům na výkon dobré správy, přičemž žalobce v této souvislosti citoval k otázce přepjatého formalismu nálezy Ústavního soudu a usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56. 4. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné z hlediska dopadů do soukromého a rodinného života žalobce. Správní orgán ignoroval vazby žalobce, které má vybudovány na území, a válku v zemi jeho původu. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu namítá-li cizinec nepřiměřenost zásahu do soukromého a rodinného života, je správní orgán povinen se s námitkou vypořádat, ač zákon o pobytu cizinců v konkrétním řízení nevyžaduje posouzení přiměřenosti. Již v důsledku rozhodnutí o neprodloužení pobytového oprávnění může být cizinec fakticky nucen opustit území České republiky, a tak mu může na jeho soukromém a rodinném životě vzniknout kvalifikovaná újma. Nepřiměřenost nebyla na první pohled nemyslitelná či zdánlivá ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 Azs 321/2020-41, když ve věci figuruji čtyři nezletilé děti. 5. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když se ztotožnila se závěrem prvostupňového orgánu ohledně důvodů zamítnutí žádosti a plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobní námitky se částečně shodují s námitkami uvedenými v odvolání, jež byly vypořádány v napadeném rozhodnutí. Žádost byla zamítnuta s odkazem na § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, nedošlo k zastavení řízení, kdy by žalobce nebyl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalovaná setrvala rovněž na svých závěrech týkajících se přiměřenosti napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 174a zákona o pobytu cizinců i ve vztahu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 4. 10. 2023 podal žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Dne 11. 3. 2024 žalobce převzal výzvu k odstranění vad žádosti vydanou prvostupňovým orgánem dne 1. 3. 2024 pod č. j.: OAM-43622-10/DP-2023, podle níž byl žalobce povinen doložit doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob odpovídá podmínkám v § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Žalobce byl mj. vyrozuměn, že k platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za uplynulé zdaňovací období nebyl doložen doklad vydaný příslušnou správou sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za uvedené období včetně výše případných nedoplatků a penále. Bez tohoto dokladu nelze přesně stanovit výši měsíčního čistého příjmu, když tento nedostatek mohl žalobce odstranit doložením dokladu o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období 2022. 8. Žalobce se dne 3. 6. 2024 seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí, jak soud zjistil z protokolu, č. j.: OAM-43622/DP-2023. K podkladům se nijak nevyjádřil a toliko doložil pojistnou smlouvu ke sjednanému zdravotnímu pojištění cizinců. 9. Dne 19. 6. 2024 prvostupňový orgán vydal rozhodnutí, č. j.: OAM-43622-14/DP-2023, kterým byla žádost zamítnuta. Žalobce nepředložil ve lhůtě 30 dnů stanovené výzvou, č. j.: OAM-43622-10/DP-2023, vyúčtování plateb vydané příslušnou správou sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za stanovené období včetně výše případných nedoplatků a penále. Žalobce neprokázal, že má zajištěné finanční prostředky k pobytu na území ve smyslu § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců, nepředložil-li vyúčtování plateb od Pražské správy sociálního zabezpečení, čímž správní orgán nebyl schopen určit jeho úhrnný měsíční příjem. Podle spisového materiálu a Cizineckého informačního systému bylo zjištěno, že na území České republiky nepobývá žádný rodinný příslušník žalobce, pročež je vyloučen zásah do jeho rodinného života. 10. Žalobce podal dne 15. 7. 2024 blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, doručenému dne 1. 7. 2024. V následném doplnění odvolání ze dne 5. 8. 2024 žalobce namítal porušení základních ustanovení správního řádu, odkaz na výzvu ze dne 26. 2. 2018 a ze dne 1. 3. 2024, jakož i možnost správního orgánu z doložených podkladů z let 2023 a 2024 jednoduchým výpočtem zjistit zálohu na sociální a důchodové pojištění. Prvostupňové rozhodnutí žalobce označil za zjevně nepřiměřené, mající negativní dopad do jeho rodinného a soukromého profesního života. Žalobce připojil vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění za rok 2023 vypracované dne 1. 7. 2024 Pražskou správou sociálního zabezpečení. 11. Dne 25. 9. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítla. Žalovaná uvedla, že žalobci bylo výzvou, č. j.: OAM-43622-10/DP-2023, specifikováno, že k platebnímu výměru nebyl doložen doklad OSSZ, bez něhož nelze stanovit výši čistého měsíčního příjmu. Podle žalované byla žalobci poskytnuta dostatečně dlouhá doba k předložení požadovaného dokladu, přičemž se dokonce jednalo o druhou výzvu k odstranění vad žádosti. Údaj o výzvě ze dne 26. 2. 2018 je jen písařskou chybou, která nemá vliv na zákonnost prvostupňového rozhodnutí a nezpůsobuje jeho nicotnost. Žalovaná se ztotožnila se závěry správního orgánu I. stupně ohledně posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Uvedla, že z cizineckého informačního systému vyplývá, že spolu s účastníkem řízení na území ČR nepobývají žádní rodinní příslušníci, tudíž nepřiměřený zásah do rodinného života je v tomto ohledu vyloučen. Rovněž nebylo v průběhu řízení zjištěno, resp. účastníkem řízení prokázáno, že má na území ČR významné majetkové vazby, stejně tak nebyly ze strany účastníka tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti ohledně jeho zdravotního stavu, které by bylo nutné brát v potaz při posuzování přiměřenosti rozhodnutí. Ani v rámci odvolacího řízení žalobce netvrdil a neprokázal žádn