2 Ad 30/2024 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2025:2.Ad.30.2024.93
Datum: 2025-07-24
Z rozhodnutí:  10 č. j. 2 Ad 30/2024…
2 Ad 30/2024- 93 - text  10 č. j. 2 Ad 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce: X bytem X zastoupen JUDr. Barborou Steinlauf, advokátkou sídlem Fetrovská 893/29, 160 00 Praha 6 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2024, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 3. 2024, č. j. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla žalobci podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 20. 4. 2024 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 5. 2. 2024 žalobce již není invalidní podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění pro invaliditu III. stupně. Podle tohoto posudku byl žalobce podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění od 5. 2. 2024 uznán invalidním pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 45 %, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 2. V rámci námitkového řízení byl lékařem IPZS dne 15. 7. 2024 vypracován posudek, ze kterého plynou shodné závěry jako z posudku lékaře IPZS v prvostupňovém řízení ohledně stupně invalidity i ohledně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti. 3. Žalobce v podané žalobě namítal, že jeho neurologické potíže, které se projevují v kombinaci s organickou psychickou poruchou během výkonu práce, způsobují zásadně větší pokles jeho pracovní schopnosti, než je stanovená horní hranice invalidity I. stupně. Z doložených lékařských zpráv i z rozhodnutí žalované vyplývá, že žalobce trpí svalovou dysbalancí s atrofiemi a poruchou stability, což mu způsobuje bolesti nohou, hemiparézou pravé ruky a také problémy s bolestmi zad. V lékařské zprávě ze dne 26. 4. 2024 je také uvedeno, že bolest žalobce se stupňuje při pracovním nasazení. Necitlivost pravé ruky žalobce při práci výrazně omezuje; žalobce se nepodepíše, nemůže vyplňovat formuláře, psát cokoliv ručně, pravou nohu a ruku si u počítače musí podkládat. Žalobce také při práci u počítače výrazně omezuje bolest zad. Hemiparéza a atrofie hraničí s I. stupněm invalidity a žalobcův zdravotní stav by mohl být posuzován podle kapitoly VI., položky 1b (Postižení nervové soustavy – cévní poškození mozku) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobce se rovněž neztotožňoval s tvrzením žalované, že je adaptován na pracovní proces a pracovní podmínky. V současné době je žalobce přes bolesti a psychický stav schopen pracovat maximálně 20 hodin týdně, a to pouze na home office. Práce výhradně na home office byla žalobci doporučena i lékařem na základě ortopedického vyšetření. Žalobce byl již jednou ze zaměstnání kvůli svému zdravotnímu stavu vyhozen a vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, který se mj. projevuje i častými záněty a následnou absencí v práci, se o své pracovní místo obává. Posudkový závěr o předpokládaném zlepšení žalobcových kognitivních funkcí, není podle žalobce ničím podložený, neboť ošetřující lékaři žalobce zlepšení jeho psychického stavu nikde nekonstatovali. Z psychiatrických zpráv vyplývá, že žalobce se stále léčí pro organickou poruchu nálady a i přes opakované úpravy medikace je stav žalobce jen částečně ovlivnitelný. Dále žalobce nesouhlasil se závěrem, že jeho stav po operaci srdečních chlopní s nasazením bioprotézy se rovná téměř úplné korekci vady. Vzhledem k době životnosti bioprotézy a projevům kalcifikace je pravděpodobné, že žalobce bude muset operaci srdce v řádu několika měsíců podstoupit znovu. Žalobce uvedl, že vnímá postup žalované jako závažné porušení jeho práv ve správním řízení. Žalovaná se musí v lékařském posudku, resp. ve svém rozhodnutí o námitkách vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a to především s těmi, které žalobce v řízení namítá. Své závěry pak musí náležitě odůvodnit a popsat, jaký vliv má zdravotní stav žalobce na pokles jeho pracovní schopnosti. Žalovaná tyto požadavky nenaplnila. Žalobce i nadále vnímá pokles své pracovní schopnosti minimálně v intenzitě invalidity II. stupně. (50–69 %). Žalobce odkázal na závěry Nejvyššího správního soudu prezentované v jeho rozsudku ze dne 23. 7. 2017, č. j. 2 Ads 17/2017-15. Na pokles žalobcovy pracovní schopnosti působí více zdravotních postižení. V důsledku této kombinace je pokles pracovní schopnosti žalobce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a je tedy třeba ji v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšit. V neposlední řadě žalovaná v rozporu se zákonnými požadavky i judikaturou Nejvyššího správního soudu nedostatečně vyhodnotila faktický vliv dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce na pokles jeho pracovní schopnosti. Tím žalovaná podle žalobce postupovala v rozporu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). 4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení i žalobní námitky, ke kterým uvedla, že postupovala v souladu s § 3 správního řádu. Žalobce nevyhověl stanoveným kritériím pro invaliditu II. stupně. Namítané komorbidity byly posudkovou lékařkou zohledněny volbou horní hranice rozpětí určené položky. Žalovaná nezjistila posudkově významné okolnosti, které by odůvodňovaly aplikaci § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Zodpovězení stupně invalidity náleží Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Z pohledu žalované je však podaná žaloba neopodstatněná. 5. Žalobce ve svém podání ze dne 24. 11. 2024 doplnil aktuální zdravotnickou dokumentaci k doložení dalších skutečností k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a vlivu tohoto stavu na jeho pracovní schopnost. Žalobce uvedl, že v nedávné době prodělal další závažný zánět a musel být hospitalizován. Ke dni podání přípisu se žalobce stále léčil se zánětem, měl málo bílých krvinek, které mu musely být navyšovány, a byl v pracovní neschopnosti. 6. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze (dále jen „Posudková komise“). Z posudku této komise ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo i invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale, změna stupně invalidity byla stanovena k datu 5. 2. 2024. 7. Posudková komise shrnula, že žalobce pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ode dne 5. 4. 2016 pro zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 1d) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tj. pro organické a symptomatické duševní poruchy, těžké postižení se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 60 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu navýšeným podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkových 70 %. S ohledem na výsledek psychologického vyšetření ze dne 5. 4. 2016, při kterém bylo zjištěno středně těžké poškození kognitivních funkcí organického typu, organická depresivní porucha, a s ohledem na lehkou pravostrannou hemiparézu popisovanou při neurologickém vyšetření s mírně oslabenou silou pravé horní končetiny a pouze diskrétní oslabení pravé dolní končetiny, kde byla hybnost i svalová síla normální, poruchu čití levostranných končetin a přítomnost mírnějších mozečkových příznaků (lehká nestabilita chůze, stoje, mírná porucha koordinace pohybu) považovala Posudková komise toto posouzení za

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 41 (155/1995 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)