2 Ad 38/2024- 49 - text
5 č. j. 2 Ad 38/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci
žalobce: X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2024, č. j. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze a postoupenou Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2024, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 8. 2024, č. j. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 24. 7. 2024 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %.
2. V námitkovém řízení byl dne 9. 10. 2024 vypracován posudek Institutem posuzování zdravotního stavu, podle kterého se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 3b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 15 %.
3. Žalobce v podané žalobě namítal, že došlo k opomenutí jeho relevantních zdravotních obtíží a posudek nezohledňuje dostatečně zdravotní problémy, které prokazatelně ovlivňují jeho zdravotní schopnost. Mezi tyto zdravotní problémy žalobce řadí středně těžké astma bronchiale, alergie a artrózu kolenního kloubu a kotníku. Každá z těchto zdravotních obtíží přitom výrazně omezuje žalobce v jeho fyzické aktivitě a má negativní vliv na jeho pracovní schopnost. Posudkový lékař nezohlednil všechny podklady. Z předložených lékařských zpráv a žalobcova skutečného zdravotního stavu plyne, že pokles jeho pracovní schopnosti je vyšší, než jak byl posudkovým lékařem uznán. Žalobce opětovně upozornil na gonartrózu II.–III. stupně, omezení hybnosti pravého ramene a přetrvávající bolest a opakující se bolesti kotníku po zátěži. Skutečný žalobcův stav odpovídá minimálně vyššímu procentuálnímu ohodnocení poklesu žalobcovy pracovní schopnosti.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení a uvedla, že po zhodnocení veškeré zdravotnické dokumentace byl lékařem IPZS plně zjištěn a posouzen žalobcův zdravotní stav. Žalovaná dále odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Za současného stavu není podaná žaloba důvodná.
5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze (dále jen „Posudková komise“). Z posudku této komise ze dne 8. 4. 2025 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
6. Posudková komise shrnula, že žalobce nebyl v červenci 2024 posouzen jako invalidní pro stav po abrupci úponu musculus supraspinatus pravého ramenního kloubu. V řízení o námitkách v říjnu 2024 nebyl posouzen invalidním pro stav po artroskopickém operačním zákroku na pravém ramenním kloubu. K datu vydání napadeného rozhodnutí (17. 10. 2024) byl žalobce i nadále sledován pro artrotické postižení pravého kolenního kloubu II.–III. stupně dle rentgenologického nálezu a stav po parciální ruptuře zkříženého vazu. Dle nálezu z ortopedie ze září 2024 byl pravý kolenní kloub v mírné varozitě, palpačně citlivý mediálně. Hybnost byla zachována, kdy extenze (natažení) byla plná a flexe (ohnutí) byla do 100 stupňů, rotace byly negativní. Naznačena byla nestabilita (přední zásuvka, Lachman +). Posuzovaný byl dlouhodobě sledován pro artrózu I.–II. stupně horního mezičlánkového kloubu II. prstu levé ruky. Tento kloub měl omezenou pohyblivost, kdy flexe byla minus 2 cm, extenze byla plná. Vazy byly pevné a inervace správná. Nově v prosinci 2023 žalobce při manipulaci se skříňkou utrpěl píchnutí v pravém ramenním kloubu. Pro přetrvávající bolesti při nezměněné bolestivosti byl vyšetřen. Stav byl uzavřen jako stav po distenzi RM pravého ramenního kloubu. Ultrazvukovým vyšetřením byla zjištěna subtotální penetrující abrubce šlachy musculus supraspinatus. Stav byl indikován k artroskopické operaci – sutuře musculu supraspinatu. Ta byla provedena dne 3. 6. 2024. Již jeden měsíc od operace v červenci 2024 byla ortopedickým nálezem popsána klidná kůže a rána, kloub in situ a periferie v normě. Pohyb byl pasivně do 70 stupňů, flexe = 130 stupňů, rotace vnitřní a zevní = 70 stupňů. Od operačního zákroku k datu vydání napadeného rozhodnutí uplynuly pouze 4 měsíce. Existoval předpoklad dalšího zlepšení a dlouhodobé stabilizace po ukončení rehabilitace v horizontu jednoho roku. Stav po úrazu pravého ramenního kloubu s operačním řešením nebylo možné k datu vydání napadeného rozhodnutí vyhodnotit za zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý. Ortopedické vyšetření při jednání Posudkové komise prokázalo možné vzpažení paží, pravé (po operaci) s dopomocí. Na pravém ramenním kloubu byla popsána specifická palpační citlivost, odporové testy byly negativní. Karpální tunely byly bez příznaků. Ruce a prsty normální konfigurace, PIP kloub II. prstu levé ruky volně pohyblivý, lehce zduřelý. Hlezna byla symetrická, volně pohyblivá. Pravý kolenní kloub byl volně pohyblivý bez artrotických drásotů, rozsah flexe byl 0–120 stupňů, mediální štěrbina byla palpačně citlivá, stabilita byla zachována ve všech rovinách. Arteriální hypertenze byla kontrolována medikací. Těžší sekundární komplikace zjištěny nebyly. Astma plicní bylo středně těžkého stupně, ventilační funkce byly dle spirometrického vyšetření v normě (FVC = 100, FEV1 = 108, MMEF = 108, TIFF = 89). Přítomna byla alergie na pyly, prach, plíseň a potravinová alergie na smetanu. Stav po bakteriální meningitidě byl upraven bez funkčních následků. Nově zjištěná (4 měsíce po datu vydání napadeného rozhodnutí) diastáza přímých břišních svalů byla bez posudkového dopadu k datu vydání napadeného rozhodnutí. Doporučeno bylo speciální cvičení a přiměřená zátěž břišní stěny.
7. V době rozhodně pro posouzení byl zjištěn dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla artróza pravého kolenního kloubu II.–III. stupně, bez těžšího omezení funkce. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1a) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a činila 10 %. Nebyl shledán posudkově-medicínský důvod pro uplatnění § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise nehodnotila podle položky 1b), neboť u žalobce se nejednalo o středně těžké postižení s funkčně významným postižením dvou a více velkých – nosných kloubů ani o funkčně významné omezení většiny malých kloubů rukou či nohou. Žalobce nebyl invalidní.
8. Posudková komise oproti oběma posudkům IPZS určila jinou rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a hodnotila podle jiné kapitoly a položky, neboť po úrazu ramenního kloubu a následném artroskopickém zákroku žalobcův stav nesplňoval k datu vydání napadeného rozhodnutí kritéria dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu. Žalobce byl v procesu hojení a rehabilitace s perspektivou zlepšení v horizontu jednoho roku.
9. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 25. 9. 2025 žalobce argumentoval shodně jako v podané žalobě a navrhnul zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
10. Zástupkyně žalované s odkazem na závěry posudku Posudkové komise navrhla zamítnutí žaloby.
11. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuj