2 Az 1/2025 – Městský soud v Praze

2 Az 1/2025- 98 - text  22 2 Az 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobkyně X, nar. X státní příslušnost: X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2024, č. j. OAM-981/ZA-ZA10-P09-R2-2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2024, č. j. OAM-981/ZA-ZA10-P09-R2-2018 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobkyně v podané žalobě uvádí, že žalovaný řádně nezjistil skutkový stav, především nezohlednil aktuální situaci ve Venezuele, ve které panuje politická a ekonomická krize, a proto i nebezpečí v případě návratu žalobkyně. Nezabýval se současnými změnami souvisejícími s prezidentskými volbami, kvůli kterým došlo k protestům, které si vyžádaly ztráty na životech. Od prvního řízení ve věci se situace v zemi ještě zhoršila. Žalobkyně není členkou žádné politické strany ani uskupení, nesouhlasí však s výsledky voleb a se zvoleným prezidentem. Jejímu otci je nyní kvůli tomu vyhrožováno ze strany venezuelské vlády. Ačkoli žalovaný tvrdí, že na žalobkyni nemají problémy jejího otce vliv, jedná se o důkaz represe ze strany státu a při návratu by jí mohlo být také vyhrožováno. Existence odůvodněného strachu nemusí být nezbytně založena výlučně na vlastní zkušenosti. 3. Ve Venezuele pokračuje humanitární krize spočívající především v nedostatku jídla a léků, nedostatečné zdravotní péči a výpadcích dodávek vody a energií. Žalobkyně se aktuálně s ničím neléčí, stav zdravotní péče je však závažným systematickým nedostatkem Venezuely, který může do budoucna způsobovat problémy i občanům, kteří pomoc aktuálně nepotřebují. 4. Žalobkyně má také obavy z bezpečnostní situace ve vlasti. Byla několikrát okradena během cest na nákupy již v době, kdy v zemi nebyla vlna protestů proti nové vládě, proto by nyní její šance na pomoc byla ještě menší. Žalobkyně nepovažuje za možné obrátit se na policii, protože často porušuje lidská práva. Venezuela využívá policejní sbor k tomu, aby si udržela kontrolu nad populací, a proto od něj nelze čekat žádnou pomoc. 5. Dále žalobkyně vyjádřila obavu, že by po návratu mohla být uvězněna, mohla by mít problémy s tamní vládou, či by mohlo být ublíženo jejím rodičům. Žalovaný na tento argument pouze reagoval tím, že se jedná o tvrzení, kterému nelze dát žádnou důkazní hodnotu. Navíc odkazuje na program návratů z podkladu pocházejícího z roku 2018, který nyní není relevantní. Žalobkyně však upozorňuje, že pokud nelze tvrzení žadatele o mezinárodní ochranu doložit, ale ani vyvrátit listinnými či jinými důkazy, správní orgán je povinen z takového tvrzení vycházet. 6. V napadeném rozhodnutí chybí jasné a srozumitelné odůvodnění, proč nebyl udělen humanitární azyl. Žalovaný sice uvedl, že se zabýval rodinnou, sociální a ekonomickou situací, kromě obecných formulací, majících základ v nesprávném výkladu zpráv o zemi původu, však nezmínil žádné detaily. Tento druh odůvodnění se dlouhodobě nachází ve všech negativních rozhodnutích žalovaného. 7. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s argumentací žalovaného, že se pouze snaží zlegalizovat si pobyt na území České republiky. Žádosti o mezinárodní ochranu mají kromě ochranné funkce i funkci umožnit cizinci legální pobyt. 8. Žalobkyně považuje zprávy o zemi původu za neaktuální. Zpráva Vysokého komisaře OSN ze dne 17. 11. 2023 popisuje situaci v zemi do roku 2023 a Informace Norského centra informací o zemi původu (LANDINFO) ze dne 30. 5. 2023 obsahuje informace z května 2022. Ve Venezuele však dochází k zásadním společenským změnám, které je nutné reflektovat. Žalovaný rovněž v určitých částech vycházel ze své vlastní zprávy, a to z Informace OAMP, Venezuela, Bezpečnostní a politická situace v zemi, které však nevypovídají o faktickém stavu v zemi. 9. Žalobkyně se domnívá, že má nárok na udělení azylu podle § 12 zákona o azylu. Žalovaný také porušil § 3, § 50 odst. 3 a 4, § 52 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a § 14 a § 14a zákona o azylu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. Žalovaný ve svém vyjádření popřel oprávněnost žalobních námitek, odkázal na obsah správního spisu a napadené rozhodnutí nepovažuje za vadné, nesprávné či nezákonné. Zjistil skutečný stav věci, posoudil případ ve všech souvislostech a zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobkyně uvedla v průběhu správního řízení. 11. Žalovaný posuzoval, zda žalobkyně naplnila podmínky pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu. Je dospělá, samostatná a plně svéprávná. Zodpovídá pouze za sebe, ve vlasti žila s rodiči, kteří také pracují, a společně se sociální pomocí a podporou od bratra žijícího v České republice byla celá rodina schopna zajistit si dostatečné prostředky na živobytí. Její zdravotní stav je dobrý. Zakoupila si letenky do Evropy díky penězům od bratra, které by jinak vynaložila na základní životní potřeby. Žalobkyně i její rodina se mají v případě zásadních finančních obtíží na koho obrátit. Žalovaný uvedl, že si je vědom, že ve Venezuele i nadále probíhá humanitární krize, poukázal však na to, že žalobkyně a její rodina se nenacházela v nijak kritické situaci a není důvod se domnívat, že by se na tom mělo něco změnit v případě jejího návratu. Z aktuálních informací o zemi původu jednoznačně vyplývá, že v zemi dochází k ekonomickému růstu a zlepšení situace. Ze Zprávy Vysokého komisaře OSN pro lidská práva vychází, že byly zaznamenány pozitivní známky ekonomického oživení a venezuelská vláda pokračuje v programech pro zlepšení životních podmínek Venezuelanů, například místní výbory pro zásobování potravinami a produkci potravin podporovaly dostupnost základních potravin pro více než 6 milionů lidí. Pro Venezuelany je však nadále obtížné získat potraviny potřebné pro vyváženou stravu. Podle Informace Mixed Migration Centre má zlepšení hospodářské situace vliv na rozhodnutí k návratu. 45 % všech respondentů zmínilo, že motivací k jejich návratu do Venezuely je zlepšení ekonomických příležitostí v této zemi. Z Informace norského Centra informací o zemích původu (LANDINFO) vyplývá, že se situace v zemi mírně zlepšila, ekonomika vzrostla cca o 5 %, země se odrazila o samého dna a dochází k mírnému zlepšení. Venezuelské úřady zavedly Plan de la vuelta a la Patria (Plán návratu do vlasti). Žalovaný rovněž odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2023, č. j. 34 Az 12/2022-38, podle kterého obecně neútěšná humanitární situace ve Venezuele není sama o sobě důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. 12. Ačkoli se žalobkyně obává, že by po jejím návratu mohla být jejím rodičům odňata sociální podpora, jedná se o účelové tvrzení, protože nic nenasvědčuje tomu, že venezuelská vláda činí kroky odrazující od návratu do vlasti a tím méně postihuje rodinné příslušníky navrátilců. 13. Žalobkyně měla možnost seznámit se s obsahem shromážděných podkladů rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Její obecné námitky vůči nim nejsou způsobilé zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí a znějí účelově. K obsahu, formě a ani původu podkladů nevznesla jakoukoli připomínku. 14. K námitce, že nebyla dostatečně zhodnocena možnost udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu, žalovaný uvádí, že žalobkyně nesdělila žádnou okolnost, kterou by bylo možné pokládat za vážnou újmu. Její vycestování není ani v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Žalobkyně pouze domýšlí krajní scénáře v případě svého návratu do země původu a snaží se žalovanému i soudu podsunout své domněnky jako skutečnost. Žalovaný neporušil správní řád ani zákon o azylu, dostatečně se vypořádal se všemi tvrzeními žalobkyně a v podrobnostech odkazuje na napadené rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 15. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: 16. Dne 15. 11. 2018 žalobkyně podala žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 20. 11. 2018 poskytla údaje ke své žádosti a byl s ní proveden pohovor. Je státní příslušnicí Bolívarovské republiky Venezuely, X národnosti a dorozumí se španělsky. Jejím náboženským přesvědčením je X. Není politicky aktivní. Přešla pěšky hranice do X a cestovala letecky z města X přes X a X do Prahy. Na území České republiky vstoupila dne X. Dříve ve státech Evropské unie nepobývala, nebyla jí udělena žádná víza a dříve o mezinárodní ochranu nežádala. Ke svému zdravotnímu stavu uvedla, že občas mívá migrénu. K důvo