2 Az 6/2025 – Městský soud v Praze

2 Az 6/2025- 21 - text  10 2 Az 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobkyně X, nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025, č. j. OAM-996/ZA-ZA11-K12-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025, č. j. OAM-996/ZA-ZA11-K12-2024 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobkyně rekapituluje důvody žádosti a označuje X policii za zkorumpovanou a stranící movitým občanům. Dále doplňuje, že jí je známo, že věřitel spolupracuje s tamní policií, která tak nevystupuje nestranně a nemůže se u ní dovolávat ochrany. 3. Žalovaný nezjistil skutečný stav věci v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, když se nezaobíral pozicí X policie, případně existencí orgánu vnitřní kontroly. Rovněž se nezabýval existencí úřadu ombudsmana. Žalovaný zhodnotil pouze obecně úroveň dodržování lidských práv v X republice (dále jen „X“), aniž by se blíže zaměřil na individuální situaci žalobkyně. Obavy žalobkyně z neobjektivního a nespravedlivého postupu policie tak žalovaný nerozptýlil. 4. Žalobkyni je známo, že tamní policie nevystupuje nestranně, tudíž se s úspěchem nemůže dovolat ochrany. Za protiprávní jednání věřitele nehrozí fakticky žádný postih. Policisté jsou solidární s věřitelem. Žalobkyně má za to, že původně soukromoprávní spor tak přerůstá v pravděpodobné pronásledování státem. Přitom právě stát je garantem právní ochrany. Žalobkyně se domnívá, že by se situace v případě jejího návratu neuklidnila. Považuje svou situaci za azylově relevantní, nikoliv účelovou, jak dovodil žalovaný. 5. Žalovaný nedostatečně posoudil naplnění důvodů pro udělení humanitárního azylu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně není schopná si prací v X vydělat natolik, aby mohla splatit dluh. Nucený návrat do vlasti by pro ni mohl být likvidační. 6. Žalovaný neobstaral relevantní nestranné důkazy, na jejichž základě by bylo možné hodnotit X jako bezpečný stát, který by byl schopný garantovat žalobkyni ochranu před protiprávním jednáním jejího věřitele. Napadené rozhodnutí nereflektuje závěry rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 4. 10. 2024 ve věci C-406/22, CV, na jehož základě nelze považovat X za bezpečnou zemi. 7. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě vyjádřil nesouhlas s žalobními námitkami. S odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že při rozhodování vzal v úvahu žalobkyní uváděné skutečnosti a shromáždil k nim relevantní a aktuální informace o zemi původu. Tyto posuzoval jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a má za to, že rozhodnutí odpovídá okolnostem daného případu a je dostatečně odůvodněno. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 9. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 10. Dne 29. 7. 2024 podala žalobkyně žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice (dále jen „ČR“). Dne 1. 8. 2024 poskytla žalobkyně údaje k podané žádosti, v nichž uvedla, že je státní příslušnosti X, národnosti X, hovoří X a Y. Bydlela ve městě C. Vyznává pravoslavné křesťanství. Politické přesvědčení nemá, politika ji nezajímá. Je vdaná. Manžel je též žadatelem o mezinárodní ochranu. Má dceru a syna, kteří se nacházejí v X. Vlast opustila dne 9. 1. 2024 a dne 10. 1. 2024 mikrobusem přicestovala do ČR. Nikdy neměla udělené vízum a nežádala o mezinárodní ochranu. Je zdravá a trestní rejstřík má čistý. Žalobkyně si s manželem vypůjčila 8.000 EUR od soukromého věřitele na koupi domu. Půjčku s manželem nebyli schopní splatit. Věřitel jim začal vyhrožovat a manžela fyzicky napadl. Obává se, že by jim v případě jejich návratu ublížil. V ČR si chce vydělat na splacení dluhu. 11. Téhož dne žalovaný s žalobkyní provedl pohovor, v němž nad rámec výše uvedeného žalobkyně sdělila, že jim s manželem byla slíbená pracovní pozice v Praze, kde pracovali měsíc. Chtěli si vyřídit pracovní dokumenty přes Rusa jménem Andrii, kterému za tím účelem každý předal 300 EUR. Ten však tyto dokumenty nevyřídil. Následně pracovali jen brigádně tři nebo čtyři hodiny denně. V ČR manželé pobývali nelegálně, neboť nevěděli, jak situaci řešit. Poté, co žalobkyně s manželem obdrželi výjezdní příkaz, podala žalobkyně žádost o mezinárodní ochranu, jak jí poradil advokát. V případě návratu má strach z věřitele. Pohledávka věřitele vznikla v dubnu roku 2022 ku příležitosti koupi nemovitosti k bytovým potřebám manželů. Věřitel je zároveň zprostředkovatelem koupě nemovitosti. V katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitosti zapsán věřitel. Doklady o půjčce již nemá žalobkyně k dispozici. Nejprve se manželé s věřitelem dohodli na splátkách ve výši 500 EUR měsíčně. Věřitel však následně požadoval splátky ve výši 700 EUR, jinak jim fyzicky ublíží. Tyto však manželé nebyli schopni splácet. Ke dni pohovoru splatili 2.000 EUR. Výhrůžky mají počátek asi v červnu 2023. Věřitel manželům vyhrožoval mnohokrát u nich doma. Věřitel někdy v období června až července 2023 manžela žalobkyně fyzicky napadl a žalobkyni sdělil, že ji čeká totéž. Žalobkyně situaci nahlásila policii v C. Přesné datum si nepamatuje, nicméně popsala policii od počátku celou situaci. Policie jí sdělila, že věc prošetří. Na nadřízený orgán se neobrátila, protože nevěřila, že by jí byla poskytnuta pomoc, neboť v zemi panuje korupce. Nakonec se s manželem rozhodli situaci vyřešit tak, že z vlasti odešli, neboť čelili neustálým výhrůžkám. Dále žalobkyně sdělila, že neví, kdo v domě nyní žije. Ve vlasti nikdy neměla problém z důvodu národnosti, náboženství, pohlaví nebo pro zastávání politických názorů. Do ČR by chtěla žalobkyně přivést i své děti, o které nyní pečuje sestra. Obzvláště se obává v případě návratu toho, že věřitel své výhrůžky splní. 12. V rámci správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany je obava žalobkyně z věřitele v X a legalizace pobytu v ČR za účelem práce. 13. Žalovaný při svém rozhodování vycházel zejména z výpovědi žalobkyně, výpisu z elektronické evidence CIS, ze dne 19. 8. 2024, protokolu o výslechu účastníka správního řízení, sepsaného Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, Odborem cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 21. 4. 2024, č. j. KRPA-133732-10/ČJ-2024-000022-SV (dále jen „protokol o výslechu ze dne 21. 4. 2024) a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v X. Konkrétně vycházel z Informace OAMP – X: Základní přehled o zemi, ze dne 8. 10. 2024; Informace OAMP – X: Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 14. 11. 2024; Informace OAMP – X: Situace X občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí. Přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce, ze dne 16. 11. 2023; Tiskové zprávy ČTK, Referendum v X bylo klidné, kampaň tichá, míní česká šéfka pozorovatelů ze dne 21. 10. 2024; Tiskové zprávy ČTK, Gazprom od ledna zastaví vývoz plynu do X kvůli nezaplacenému dluhu, ze dne 28. 12. 2024. Žalobkyně nevyužila svého práva na seznámení se s podklady rozhodnutí. 14. V napadeném rozhodnutí žalovaný podrobně rekapituloval všechna tvrzení žalobkyně. Dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu. Žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné vyvodit závěr o uskutečňování činnosti směřující k uplatňování politických práv a svobod. Naopak sdělila žalovanému, že se o politiku nezajímá. Žalovaný neudělil azyl ani podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný shledal tvrzení žalobkyně o existenci dluhu ve vlasti, vyhrožování a fyzickém napadení manžela soukromým věřitelem, nečinnosti policie ve městě C. jako účelová a nezakládající se na skutečném stavu. Pro úplnost podotkl, že existence dluhu sama o sobě není azylově relevantním důvodem a pokud by měla žalobkyně po svém návratu podezření na jakékoliv protiprávní jednání, má k dispozici veškeré právní nástroj