20 A 35/2025 – Městský soud v Praze

20 A 35/2025- 23 - text 6 20 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci žalobce: J. E. U. E., narozený dne X státní příslušnost X zastoupen Mgr. Pavlem Štanglem, advokátem sídlem Zárubova 506/4, 142 00 Praha, č. ev. ČAK 19041 proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, odbor cizinecké policie, sídlem Kaplanova 2055/4, 148 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2025, č. j. KRPA-249788-18/ČJ-2025-000022-ZSV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 11. 8. 2025, se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 8. 2025, č. j. KRPA-249788-18/ČJ-2025-000022-ZSV (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím byl podle ustanovení § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zajištěn za účelem správního vyhoštění na dobu 30 dnů ode dne omezení osobní svobody. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná v něm nijak neodůvodnila, proč dospěla k závěru, že by žalobce z území České republiky nevycestoval v době jemu stanovené, resp. že by na území dále pobýval. 3. Dále žalobce namítal, že se žalovaná nezabývala skutečností, že má na území České republiky družku, se kterou sdílí společnou domácnost. Vytkl v té souvislosti žalované, že mohla tuto skutečnost zjistit a dále s ní v daném řízení pracovat. 4. Podle žalobce je jeho zajištění zcela neúčelným a nadbytečným opatřením s tím, že obava z toho, že by žalobce měl mařit samotný výkon správního vyhoštění je zcela lichá a nezakládá se na objektivně zjištěném stavu věci. Má navíc za to, že nakonec k jeho správnímu vyhoštění nedojde, když správní orgán v řízení ve věci správního vyhoštění hodlá vyslechnout jeho družku. 5. Žalovaná se dále podle žalobce nezabývala možností užití zvláštních opatření, když odůvodnění nemožnosti takových opatření v případě žalobce je zcela nedostatečné až zmatené. Zvlášť přitom zdůraznil, že žalobce nebyl vůbec poučen o možnosti složení finanční záruky. Žalovaná automaticky odmítal užití této možnosti pro jednání žalobce v minulosti, což je zjevně nesprávný postup a rozhodnutí je v tomto směru nepřezkoumatelné. 6. Žalobce rovněž s odkazem na judikaturu Nejvyšší správního soudu, Ústavního soudu a Evropského soudního dvora zdůraznil, že zajištění představuje mimořádný institut, který má být užit pouze v případě, že jeho účelu nelze dosáhnout mírnějšími a hospodárnějšími prostředky. 7. Závěrem pak žalobce shrnul, že žalovaná v napadeném rozhodnutí řádně neodůvodnila nutnost uložení tak drastického opatření, jakým zajištění je, ani nutnost jiného opatření, nezabývala se ani otázkou přiměřenosti a proporcionality při užití zajištění. Proto je napadené rozhodnutí podle žalobce nepřezkoumatelné. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření předně poznamenala, že při rozhodování shledala naplnění kumulativních podmínek ustanovení § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Podotkla, že v případě žalobce bylo dne 7. 8. 2025 zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění. 9. Dále uvedla, že na str. 3 až 6 napadeného rozhodnutí jasně a dostatečně definovala, proč v případě žalobce nepřistoupila k možnosti užití mírnějších opatření. Dodala k tomu, že po zhodnocení dosavadního chování žalobce existuje v jeho případě důvodná obava, že výkon správního vyhoštění bude z jeho strany zmařen. Proto přistoupila k jeho zajištění, aniž by předtím uložila mírnější prostředky ve formě zvláštních opatření. Měla za to, že z pobytové historie žalobce a jeho chování, kdy pobýval na území České republiky v rozporu se zákonem a svůj nelegální pobyt nijak neřešil, vyplývá důvodná obava, že se bude vyhýbat výkonu správního vyhoštění. Žalobce se podle žalované svým přístupem v podobě nerespektování právních předpisů natolik znevěrohodnil, že žalované nezbylo než možnost uložení zvláštních opatření vyloučit a přímo přistoupit k zajištění žalobce. U žalobce tak absentovala především objektivní složka možnosti uložit zvláštní opatření v podobě účelnosti. 10. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 12. Žalobce byl dne 7. 8. 2025 kontrolován hlídkou žalované a vyzván k prokázání totožnosti. Hlídce předložil cestovní doklad vydaný X č. X, v němž nebylo vyznačeno žádné platné pobytové oprávnění. Lustrací v dostupných evidencích Policie České republiky bylo zjištěno podezření, že pobývá na území České republiky neoprávněně. Z tohoto důvodu byl podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů zajištěn. 13. Následně dne 7. 8. 2025 žalovaná oznámila žalobci zahájení správního řízení ve věci správního vyhoštění. Do protokolu o výslechu účastníka řízení za přítomnosti tlumočnice ruského jazyka žalobce mimo jiné uvedl, že se jmenuje J. E. U. E., a narodil se dne X v X. Přiletěl dne 25. 8. 2022 na základě biometrického pasu a polského víza do Německa a poté cestoval do Polska, kde pracoval na stavbách. Do České republiky přicestoval začátkem června 2023 za účelem práce a bydlení a od té doby zde pobývá nepřetržitě. Dále uvedl, že žádné povolení k pobytu nyní nemá ani o ně nežádal. Je si vědom toho, že od 1. 3. 2024 pobývá na území České republiky neoprávněně, poté co nevycestoval na základě dvou vydaných výjezdních příkazů. Pracuje na stavbách. V České republice ani Polsku nevlastní žádný majetek. V X taky ne s tím, že bydlel u rodičů v rodinném domě. Nemá zdravotní pojištění ani pracovní povolení. Popřel také zdravotní problémy. Momentálně nemá žádné finanční prostředky. Výslovně uvedl, že nevycestuje, protože zde má přítelkyni, se kterou bydlí a která má na území České republiky povolen trvalý pobyt. Je svobodný, bezdětný. Celá rodina je v X, takže se má kam vrátit, ale nevrátí se, protože nechce. Nic mu v zemi původu nehrozí, je to pro něj bezpečná země a nemá překážku ve vycestování. Několikrát zopakoval, že nevycestuje, protože má na území České republiky přítelkyni pocházející z X. 14. Ze závazného stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 8. 8. 2025, ev. č. ZS58927, se podává, vycestování žalobce do X je možné. 15. Posléze žalovaná vydala napadené rozhodnutí. Po vydání napadeného rozhodnutí žalovaná vyslechla přítelkyni žalobce, která mimo jiné uvedla, že se s žalobcem stýká, ale nebydlí spolu. Rovněž není na žalobci ekonomicky závislá. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 16. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž vycházel ze skutkového a právní stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Zároveň zdejší soud neopomněl, že ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č. j. 5 Azs 96/202139, ve spojení s rozsudkem velkého senátu Soudního dvora ze dne 8. 11. 2022 ve spojených věcech C-704/20 a C-39/21, musí z úřední povinnosti přihlížet i k těm nezákonnostem rozhodnutí o zajištění, které nejsou součástí uplatněných žalobních bodů. 17. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání, neboť žalobce ve lhůtě 5 dní ode dne podání žaloby nenavrhl nařízení jednání a žalovaná ve svém vyjádření k žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud pak tedy za této situace a s ohledem na obsah správního spisu nepovažoval nařízení jednání za nezbytné. 18. Podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců [p]olicie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. 19. Podle § 124 odst. 3 zákona o pobytu cizinců [p]olicie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie