Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím žalovaná zčásti změnila své rozhodnutí ze dne 2. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že žalobkyni se od 3. 4. 2023 přiznává starobní důchod podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve zně…
20 Ad 8/2024- 24 - text
7 20 Ad 8/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: E. V., narozená dne X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2024, č. j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tím žalovaná zčásti změnila své rozhodnutí ze dne 2. 10. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že žalobkyni se od 3. 4. 2023 přiznává starobní důchod podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) ve výši 11 470 Kč měsíčně s tím, že od červnové dávky 2023 náleží žalobkyni celkem 12 041 Kč měsíčně. Ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnila své rozhodnutí ze dne 1. 9. 2023, č. j. X, tak, že přiznala žalobkyni podle ustanovení § 31 zákona o důchodovém pojištění starobní důchod od 1. 7. 2023 ve výši 12 175 Kč měsíčně.
II. Podstatný obsah žaloby
3. Žalobkyně v podané žalobě konstatovala, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a požaduje přiznání starobního důchodu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, a to od data splnění podmínky doby pojištění 35 let. Za datum uplatnění nároku považovala 8. 2. 2022, kdy se s žádostí o přiznání starobního důchodu obrátila na Pražskou správu sociálního zabezpečení.
4. K tomu dále uvedla, že se dne 8. 2. 2022 dostavila na Pražkou správu sociálního zabezpečení a požadovala sepsání žádosti o starobní důchod. Pracovnice ji však informovala, že nemá dostatečnou dobu pojištění a že žádost nemá smysl sepisovat. Podotkla, že se nechala odbýt a pracovnice ji přesvědčila, že žádat o důchod nemá a že má přijít za rok. Trvala však na tom, že osobně požadovala přiznání starobního důchodu. K sepsání žádosti o starobní důchod se pak dostavila 3. 4. 2023 a bylo jí doporučeno datum přiznání 1. 7. 2023. Na osobním listu důchodového pojištění žalobkyně zjistila, že jí byla nesprávně započtena doba péče o děti. Naopak jí byla započtena doba samostatné výdělečné činnosti, o které ji pracovnice přesvědčovala, že v evidenci není. Zcela jistě tedy měla nárok na starobní důchod a mohla ho pobírat již od dřívějšího data, podle jejího názoru od 4. 8. 2022, kdyby s ní byla žádost sepsána.
5. Následně žalobkyně poznamenala, že prvostupňovým rozhodnutím jí byl přiznán starobní důchod od 1. 7. 2023. Toto rozhodnutí bylo změněno napadeným rozhodnutím na základě podaných námitek, ve kterých požadovala, aby byl za den uplatnění nároku považován 8. 2. 2022. Napadeným rozhodnutím jí pak byl přiznán starobní důchod od data podání písemné žádosti dne 3. 4. 2023 a nikoliv od data splnění podmínky potřebné doby pojištění, přestože již 8. 2. 2022 svůj nárok uplatnila. Žalobkyně taktéž podotkla, že nikdy netvrdila, že získala dobu pojištění k datu 8. 2. 2022. Pouze požadovala tento den uznat za datum uplatnění nároku na starobní důchod. Rovněž podotkla, že na vyřízení námitek čekala přes 3 měsíce. Závěrem dodala, že se po vydání napadeného rozhodnutí dostavila opět za pracovnicí Pražské správy sociálního zabezpečení za účelem získání potvrzení, že u ní dne 8. 2. 2022 byla a požadovala sepsání žádosti o starobní důchod. Chtěla jí také sdělit, jaké komplikace jí nesprávně podanou informací a přesvědčováním způsobila. Setkala se ovšem s velmi odmítavým přístupem.
III. Vyjádření žalované
6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zrekapitulovala obsah podané žaloby a zmínila některé okolnosti týkající se řízení o žádosti o starobní důchod před dosažením důchodového věku. Mimo jiné podotkla, že žalobkyně uplatnila dne 3. 4. 2023 na územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku s datem přiznání a výplatou tohoto důchodu od 1. 7. 2023. Žádost s podpisem je pak uložena u Pražské správy sociálního zabezpečení.
7. Dále žalovaná poukázala na ustanovení § 54 odst. 1 a 2, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1 písm. k), § 31 odst. 1 a § 32 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Uvedla, že předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod a za den vzniku nároku se považuje den, od něhož je přiznán. Podle žalované se pak v evidenci nachází pouze jediná žádost žalobkyně o starobní důchod, a to ze dne 3. 4. 2023 s datem přiznání a výplaty starobního důchodu před dosažením důchodového věku od 1. 7. 2023. Za použití ustanovení § 86 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) bylo možné dle požadavku žalobkyně posunout datum přiznání předčasného starobního důchodu na den 3. 4. 2023. Ustanovení § 31 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění totiž zakazuje přiznat starobní důchod ode dne předcházejícího dni podání žádosti.
8. K případnému pochybení pracovnice Pražské správy sociálního zabezpečení žalovaná podotkla, že se k němu nemůže vyjádřit, neboť nemá k dispozici protokol o jednání. Zákonnost napadeného rozhodnutí podle jejího názoru nelze hodnotit z pohledu případné individuální chyby konkrétní pracovnice. Pokud byla žalobkyni konkrétním jednáním způsobena škoda, je třeba odkázat ji na instituty soukromého práva. Žalovaná tedy uzavřela, že pokud byla žádost sepsána dne 3. 4. 2023, což žalobkyně nepopírá, byl jí starobní důchod zcela správně přiznán nejdříve od tohoto dne. Navrhla proto soudu, aby podanou žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
IV. Obsah správního spisu
9. Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti.
10. Ve správním spisu je kromě dalších podkladů založen formulář žádosti žalobkyně o starobní důchod bez jejího podpisu. Jako druh důchodu je v něm uveden starobní důchod před dosažením důchodového věku, datum uplatnění nároku a sepsání žádosti 3. 4. 2023 a datum přiznání 1. 7. 2023.
11. Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2023, č. j. X, pak byla žádost žalobkyně o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 31 zákona o důchodovém pojištění zamítnuta. Konkrétně žalobkyně nesplnila podmínku potřebné doby pojištění. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. V nich namítala, že podmínku potřebné doby pojištění splnila s tím, že nebyla správně započtena doba péče o děti. Dále žádala o změnu data přiznání předčasného starobního důchodu na datum splnění podmínky doby pojištění 35 let. K tomu uvedla, že se v letech 2021 a 2022 opakovaně dotazovala na Pražské správě sociálního zabezpečení, zda již může žádat o předčasný starobní důchod. Naposledy 8. 2. 2022 jí bylo sděleno, že podávat žádost zatím nemá smysl.
12. Následně žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, v němž rozhodla, jak je uvedeno v bodě 2 tohoto rozsudku. V jeho odůvodnění pak uvedla, že námitkám žalobkyně lze plně vyhovět a vysvětlila výpočet výše starobního důchodu žalobkyně. I proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně námitky. V nich nesouhlasila s datem přiznání starobního důchodu a požadovala změnu data jeho přiznání na datum splnění podmínky doby pojištění 35 let. Zopakovala, že se na Pražské správě sociálního zabezpečení opakovaně dotazovala na možnost požádat o předčasný starobní důchod. Znovu také uvedla, že dne 8. 2. 2022 chtěla požádat o předčasný starobní důchod, avšak obdržela informaci, že nemá smysl žádat a pracovnice jí podání žádosti rozmluvila. Žádost o předčasný starobní důchod tedy nesepsala. Pracovnice jí však podala nesprávnou informaci, která ovlivnila nesepsání žádosti v únoru 2022. Datum 8. 2. 2022 měl být podle ní považován za den uplatnění nároku na starobní důchod. Namítala také nesprávné započtení doby péče o první dítě.
13. O podaných námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, jak je uvedeno v bodu 1 tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedla, že předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu, přičemž za den vzniku nároku na starobní důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. Žádost byla podána 3. 4. 2023, pročež provedla výpočet k tomuto dni. Žádosti žalobkyně o změnu data přiznání starobního důchodu tak mohla vyhovět jen zčásti. Dále pak provedla nový výpočet výše starobního důchodu, ve kterém zohlednila i dobu péče žalobkyně o první dítě.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu dotčeném žalobou, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán podle ustanovení § 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., sou