20 Az 14/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 14/2025- 40 - text 15 20 Az 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce: X. X., narozený dne X státní příslušnost X bytem v ČR: X doručovací adresa: X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. OAM-489/ZA-ZA12-K03-R3-2022 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2025, č. j. OAM-489/ZA-ZA12-K03-R3-2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě nejprve stručně shrnul průběh správního řízení. Uvedl, že důvodem jeho odchodu z Nigerijské federativní republiky (dále jen „Nigérie“) byla obava z pronásledování skupinou Boko Haram (dále jen „skupina BH“), která v letech X a X opakovaně vnikla do jeho rodné vesnice X ve státě X. Při druhém útoku byl žalobce napaden a označen říznutím do čela. Rozhodl se proto z vesnice utéct, což se mu podařilo, a následně se usadil ve městě X. Jeho bratr, který se pokusil taktéž o útěk, byl skupinou BH zabit. Po útěku do X mu bylo opakovaně vyhrožováno smrtí. 3. Žalobce namítá, že žalovaný i přes výslovné pokyny soudů opakovaně neprovedl řádné hodnocení věrohodnosti jeho výpovědi dle čl. 4 odst. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011, o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (dále jen „kvalifikační směrnice“), posouzení odmítnutí podílet se na činnosti skupiny BH jako projevu určitého politického názoru a opomenutí posouzení prospektivních obav z pronásledování. Žalovaný podle žalobce nesprávně interpretuje informace o zemi původu, zejména pokud jde o schopnost skupiny BH dopadnout své odpůrce i mimo severovýchod Nigérie. Zprávy, které žalovaný použil, podle žalobce nesplňují požadavky dostatečně adresné informace o zemi původu, jak požadují předchozí rozsudky. Nijak z nich neplyne, zda je možné se výhružkám od skupiny BH v případě odmítnutí spolupráce reálně bránit. Navíc potvrzují jeho výpověď, zejména pokud jde o nucený nábor, cílení na odpůrce a únosy v regionech, odkud žalobce pochází. 4. Je toho názoru, že žalovaný nesprávně posoudil otázku jeho možného pronásledování, kdy jej je nutné posuzovat nejen jako odpůrce skupiny BH, ale i jako osobu, která od skupiny uprchla, tedy jedince, který by dle informací o zemi původu mohl být pronásledován. K posouzení skupiny BH za nezpůsobilého původce pronásledování žalobce uvádí, že tento závěr neodpovídá zprávám o zemi původu, jelikož z nich vyplývá, že skupina BH ovládá velkou část Nigérie a centrální vláda není schopna před ní zajistit účinnou ochranu. 5. Ve světle závěrů obsažených v předchozích rozsudcích lze chápat odmítnutí se podílet na činnosti skupiny BH jako projevení určité politického názoru. Žalovaný se však s tímto právním názorem neztotožnil a označil jej pouze za poznámku s tím, že jej žalobce jako politický názor nezamýšlel. Žalobce s touto úvahou nesouhlasí a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 10. 2020 č. j. 3 Azs 15/2020-84. 6. Dále žalobce namítá, že žalovaný nesprávně posoudil otázku dostupnosti vnitřní ochrany. Pokud žalovaný tvrdí, že v některých částech Nigérie je riziko dopadení minimální, nepřímo tím uznává, že žalobci pronásledování hrozí. Žalovaný však nezkoumal, zda by státní orgány byly schopny poskytnout dostupnou a účinnou ochranu, jak vyžaduje čl. 7 odst. 2 kvalifikační směrnice. V této souvislosti připomíná rozsudek NSS ze dne 19. 9. 2007 č. j. 1 Azs 40/2007-129. 7. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení. Popírá oprávněnost námitek a současně s nimi nesouhlasí, neboť vycházel z řádně zjištěného stavu věci, který nesvědčí o tom, že by měla být žalobci udělena mezinárodní ochrana. 9. Žalovaný uvádí, že spolupráci se skupinou BH nelze samu o sobě považovat za projev politického názoru ve smyslu zákona o azylu, neboť žalobce sám uvedl, že se o politiku nezajímal a jeho rozhodnutí bylo motivováno odmítnutím násilí. Žalovaný dále konstatuje, že žalobce nevyužil možnost doplnit své tvrzení v rámci správního řízení, neboť nereagoval na výzvu k doplňujícímu pohovoru. Získané informace o situaci v Nigérii ukazují, že skupina BH operuje převážně v severovýchodních státech Borno, Yobe a Adamawa, zatímco v jiných oblastech, zejména v Abuji a Lagosu, je jejich přítomnost minimální. Žalobce přitom dlouhodobě pobýval v X bez zjevných problémů. 10. K otázce doplňkové ochrany žalovaný konstatoval, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, které by bylo možné podřadit pod vážnou újmu. Výhrůžky prostřednictvím SMS zpráv nepovažuje za natolik závažné, aby dosahovaly úrovně vážné újmy. Má za to, že schopnost a ochota skupiny BH dohledat běžného občana, který v roce X odmítl spolupráci, na území X, je minimální, což dokládají i jím nově zjištěné informace. Žalobce se rovněž neobrátil na státní orgány své země s žádostí o ochranu, ačkoliv tak učinit mohl. Žalovaný se dále zabýval otázkou vnitřního přesídlení a s odkazem na judikaturu NSS konstatuje, že vnitřní přesídlení je v Nigérii možné a reálné, zejména do oblastí mimo působnost skupiny BH. V tomto směru žalobce neprokázal, že by takové přesídlení nebylo možné nebo bezpečné. 11. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 12. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 13. Žalobce podal dne 2. 5. 2022 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů dne 10. 5. 2022 sdělil, že se narodil v X ve městě X v X, naposledy bydlel ve vlasti na předměstí X, ale hlášenou adresu měl ve vesnici X v X. Je občanem X, národnosti X, dorozumí se anglicky. Vyznává X. Jeho zdravotní stav je bez omezení. Politické přesvědčení nemá, nikdy nebyl členem politické strany či hnutí. Je svobodný a bezdětný. Nigérii opustil koncem X, letecky cestoval do Řecka, ale hned ho převaděč přepravil letecky do ČR. Vše mu zařizoval člověk, se kterým cestoval a který mu obstaral vše potřebné pro vstup na území ČR. Cestovní doklad u sebe již nemá, jelikož ten zůstal u převaděče. O mezinárodní ochranu žádá poprvé, a to z důvodu, že v zemi původu mu usiluje o život skupina BH, které ho verbovala, aby se k zapojil do hnutí, což odmítl, proto se nyní bojí o život. 14. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 10. 5. 2022 žalobce uvedl, že Nigérii opustil na základě pasu, který mu obstaral převaděč, ale neví, kdy ani jak si ho obstaral. Pamatuje si pouze, že společně s nějakým mužem někam šli, kde ho fotili a něco podepsal, ale ambasádu si nepamatuje. Žádné vízum si nevyřizoval, vše dělal převaděč. O cestě do Evropy přemýšlel již dlouhou dobu, ale minulý měsíc mu byla nabídnuta cesta za úplatu. Domluvil se však s převaděčem, že mu nic platit nebude, ale bude pro něj v Evropě pracovat a odvádět mu peníze. Při své cestě nevěděl, že cestuje do ČR, nic o ČR netušil, myslel si, že Evropa je jeden stát. Osobu, která mu zařídila cestu do ČR, nezná. Tato osoba pouze přebírala pokyny od muže z Nigérie jménem X. Pro X pracoval ve vlasti, ale kontakt na něj nemá. Skupina BH se snažila naverbovat lidi ve vesnici, kde žil, včetně jeho bratra. Věděli, že jsou nebezpeční a zabíjejí lidi, proto se k nim s bratrem nepřidali. Oslovili je celkem dvakrát, poprvé v roce X, podruhé na začátku roku X. Poprvé přišli na jiné místo ve vesnici, než se zrovna nacházeli, a dozvěděli se o tom pouze z doslechu. Podruhé přišli, když byli na farmě, nějací lidé oblečení jako vojáci v maskách a se zbraněmi a řekli jim, že hledají mladé chlapce, kteří by se k nim přidali. Dali jim do konce týdne čas, aby se nahlásili jako dobrovolníci, jinak je potom zabijí. Řekli jim, že je vesnice obklíčena a nikdo nemůže utéct, pokud by se o to pokusili, tak budou zabiti. Následně mu ještě udělali nožem jizvu na levé časti čela jako znamení, aby jej mohli podle toho najít. Rozhodli se přesto s bratrem utéct. Jeho bratra chytili a zabili. Jemu se podařilo utéct. Cestoval přes různé vesnice, až se dostal koncem roku X do města X. V X žil ve vesnici na předměstí s dalšími lidmi, kteří neměl