20 Az 21/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 21/2025- 24 - text 11 20 Az 21/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobce X. X., narozený dne X státní příslušnost X bytem X zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem sídlem Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2025, č. j. OAM-338/ZA-ZA11-ZA03-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo jeho žádosti rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Skutkový stav dle žalobce nebyl správně zjištěn. Žalovaný nepostupoval v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), a nevedl řízení ke zjištění skutečného stavu věci, jelikož zcela pominul situaci v zemi původu, kde je problematické dodržování zákona včetně garance lidských práv. Ze zpráv lidskoprávních organizací jasně vyplynulo, že Moldavsko má vážné problémy s vnitřní bezpečností, korupcí ve státní správě a dodržováním lidských práv. Korupce se týká zejména justice a policie, která je dle průzkumů veřejného mínění nejzkorumpovanější institucí v zemi a nemá důvěru veřejnosti v zajištění spravedlnosti. Žalobce věděl, že mu policie nemusí zaručit bezpečnost a může se na vyžádání podílet na jeho perzekuci. 3. Žalobce se dále cítil zkrácen na svých právech v důsledku porušení ustanovení § 14 zákona o azylu. Usoudil, že mu hrozí riziko vážné újmy, a obával se o své bezpečí a život z důvodu konfliktu s X, které jej v minulosti identifikovaly, vyhrožovaly mu a dokonce jej hledaly i v jeho bydlišti. Jednalo se o osoby z okruhu X. Jelikož žalovaný azylový příběh nepovažoval za nevěrohodný, lze mít za to, že nevyloučil hrozbu pronásledování a vzniku vážné újmy v případě návratu žalobce. 4. Žalobce rovněž nesouhlasil s konstatováním žalovaného, že pro svá tvrzení neposkytl dostatečnou podporu. Namítl, že neměl jak svá tvrzení prokázat. Žalovanému vytkl, že odmítl přispět svou aktivní činností ke zjištění skutkového stavu věci, přičemž opomenul pravidlo, dle něhož se v pochybnostech vždy straní účastníku řízení a jeho žádosti se vyhoví. Žalobce upozornil na znění metodické příručky OSN, v níž akcentoval zejména problematiku prokazování faktů. 5. V závěru žalobce shrnul, že považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, jelikož nebylo dostatečně odůvodněné ve smyslu § 68 odst. 3 s. ř. Výrok napadeného rozhodnutí zároveň shledal nepřesným a neurčitým. Dále uzavřel, že správní orgán nevycházel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit mu náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve své replice zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a obsah žaloby. S žalobou nesouhlasil, neboť nedokládala namítaná porušení zákonných ustanovení. Žalovaný vycházel z řádně zjištěného stavu věci, který svým rozsahem odpovídal předpokladům pro vydání rozhodnutí, a měl za to, že přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu a bylo patřičným způsobem odůvodněno. 7. K obavám žalobce z výhrůžek žalovaný konstatoval, že se jedná o hrozbu ze strany soukromých osob. Připomněl, že na otázku, proč se žalobce neobrátil na policii kvůli vyhrožování, žalobce uvedl, že se obával korupce a jiných problémů. Žalobci v této souvislosti vytkl, že se neobrátil o pomoc na příslušné moldavské instituce, přičemž pokud by i ty odmítaly zasáhnout, mohlo by se jednat o azylově relevantní skutečnost. Žalovaný poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), která setrvale judikuje, že pouhá nedůvěra stěžovatelů ve státní instituce v zemi původu nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany. 8. Žalovaný zároveň odkázal na skutečnost, že žalobce opustil zemi legálně a bez jakýchkoli problémů, přičemž vyloučil problémy s policií nebo jinými orgány Moldavska. 9. Žalovaný rovněž žalobci vyčetl pozdní podání žádosti, odkázal na řešení pobytu prostřednictvím zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a současně naznačil účelovost podané žádosti k řešení pobytové situace. 10. Žalovaný z těchto důvodů navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 12. Žalobce dne 20. 3. 2025 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany. Při poskytnutí údajů dne 2. 4. 2025 uvedl, že je občanem X, národnosti X, dorozumí se rusky, rumunsky a ukrajinsky. Politické přesvědčení nemá, nikdy nebyl členem politické strany či hnutí, nebyl trestně stíhán ani odsouzen. Tvrdí, že mu ve vlasti hrozí nebezpečí v souvislosti s konfliktem s osobami dříve spojenými s X. Na radu rodinných příslušníků zemi opustil. 13. Z protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 2. 4. 2025 vyplývá, že žalobce se v Moldavsku živil opravou automobilů. Uvedl, že dne X nebo X došlo v X k incidentu, při němž se X u X. V důsledku potyčky byl muž žalobcem udeřen a ten jej následně vyfotografoval. Téhož dne byl žalobce telefonicky kontaktován neznámými osobami, které mu sdělily jeho totožnost a místo zaměstnání. Poté jej opakovaně telefonicky kontaktovaly a vyhrožovaly mu. Navštívily také jeho babičku a vyptávaly se na něj. Žalobce opustil Moldavsko na radu prarodičů, kteří mu sdělili, že jde o osoby napojené na X. Při odjezdu nečelil žádným problémům. K otázce, proč se žalobce před odjezdem z vlasti neobrátil na policii v souvislosti s výhrůžkami, uvedl, že tak neučinil z důvodu, že dotčené osoby mohou mít na policii své kontakty a že v zemi panuje rozsáhlá korupce. Podle jeho tvrzení by policie mohla vůči němu postupovat nezákonně, například jej fyzicky napadnout nebo mu zabavit majetek. V případě návratu by mu mohlo hrozit zmrzačení, pronásledování nebo utiskování. K dotazu, proč nepožádal o mezinárodní ochranu již v X, kdy do ČR přicestoval, sdělil, že se radil s advokátem. Ten mu řekl, že zatím může zůstat v ČR, že má čas. Také mu řekl, že může požádat o mezinárodní ochranu. Žalobce si pronajal ubytování a ptal se v pražských autoservisech na možnosti zaměstnání. Teprve nyní požádal o mezinárodní ochranu. V současné době žije z úspor. 14. Do správního spisu byly jako podklad založeny zprávy o zemi původu: Moldavsko, Základní přehled o zemi, stav k 7. 5. 2025 a Informace MZV ČR ze dne 19. 5. 2025 – Moldavsko, Činnost policie. První ze zpráv uvádí, že Moldavsko je parlamentní demokracií, kde probíhají pluralitní volby se svobodnou soutěží politických sil. Parlamentní volby v roce 2021 byly podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dobře organizované a široce respektovaly politickou soutěž a základní svobody. Ústava země s odkazem na Všeobecnou deklaraci lidských práv garantuje základní práva a svobody včetně svobody volného pohybu a zákazu mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. V souvislosti s podáním žádosti země o vstup do EU posílilo Moldavsko právní stát, včetně reformy policie a kroků směřující k reformě soudnictví. Opravně prostředky proti porušování práv ze strany státních složek či skupin obyvatel existují, i když reálná možnost bránit se proti porušení uvedených práv je omezená. Vláda vkládá velké úsilí do posilování boje proti korupci. Fungování policejní ochrany se liší podle regionu. Zprávy popisují, že v zemi existují tři orgány pro ochranu lidských práv. Úřad veřejného ochrance práv (Úřad lidového ombudsmana), Agentura pro mezietnické vztahy a Rada pro prevenci diskriminace a zajištění rovnosti (Rada pro rovnost). Zákon zaručuje nezávislost veřejného ochránce práv na politických vlivech. Úřad lidového ombudsmana se zabývá podáními v případech porušení lidských práv, může zahájit vyšetřování na základě stížnosti nebo z vlastního podnětu. Rada pro rovnost je odpovědná za přezkoumání stížností na diskriminaci a vydávání doporučení. Druhá ze zpráv uvádí, že v případě podání stížnosti na policii lze využít cestu podnětu Službě vnitřní ochrany a boje s korupcí při Ministerstvu vnitra, která má dedikovanou linku pro telefonická oznámení. Lze také podat podnět Generální inspekci policie. V případě závažných případů lze podnět adresovat prokurátorovi z Úřadu prokurátora pro boj proti organizovanému zločinu a zvláštním případům. Korupční jednání a zneužívání pravomocí v policejních složkách je v Moldavsku jevem vlekoucím se z minulosti, který silně ovlivňovaly platové poměry v bezpečnostních složkách. Odráží se i v indexu důvěry veřejnosti. V souvislosti s