20 Az 3/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 3/2025- 27 - text 9 20 Az 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. ve věci žalobce A. B., narozený dne X. státní příslušnost Gruzie bytem v ČR X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2024, č. j. OAM-1409/ZA-ZA12-ZA20-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě nejprve stručně shrnul průběh správního řízení. Uvedl, že žalovaný v řízení porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, dále § 50 odst. 2 a 3 s. ř., jelikož si neopatřil dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí a nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci, a konečně § 14a zákona o azylu, jelikož jsou tu splněny podmínky pro udělení doplňkové ochrany. Žalovaný své rozhodnutí založil zejména na skutečnosti, že žalobce nevyčerpal všechny prostředky vnitrostátní ochrany. Spíše než na reálnou práci gruzínské policie se však zaměřil na její formální nastavení, a citoval k tomu jedinou zprávu, která navíc obsahuje pouze obecné informace o Gruzii. Tu zpracoval žalovaný, tedy shodný orgán, jaký rozhodoval i ve věci, a je tedy systémově podjatý, neboť informace mohou být účelově vyjímány a použity v neprospěch cizinců. Takový podklad je v rozporu s čl. 10 odst. 3 písm. b) tzv. procedurální směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/32/EU) a nedosahuje požadavků na ni kladených tímto předpisem co do objektivity, aktuálnosti a přiléhavosti k individuálnímu případu. 3. Podklady jsou dále podle žalobce nedostatečné, neboť žalovaný si neopatřil informace o reálném fungování gruzínské policie a možnosti domoci se ochrany před pronásledováním soukromých osob. Žalobce se na policii neobrátil kvůli své skepsi, že by mu mohla účinně pomoci. Ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) přitom platí, že ochrany státních orgánů netřeba využít tehdy, je-li nedůvěra vůči těmto institucím opodstatněná. K tomu si žalovaný dostatek podkladů nezajistil. Je třeba zkoumat nejen nastavení prostředků ochrany, ale i jejich reálnou funkčnost, jakož i subjektivní složku takové skepse. Žalobce byl čtyři roky nespravedlivě vězněn za zabití, které nespáchal, a tato zkušenost dostatečně odůvodňuje to, že nemá důvěru v orgány domovské země. Poukázal i na to, že zpráva obsahuje informace o možné korupci v rámci policie. Žalovaný tak měl informace o tom, že tato složka nefunguje v domovské zemi zcela standardně, nicméně to v řízení nijak nezohlednil. Žalobce má dále za to, že naplňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu, neboť mu hrozí vážná újma, jejímž původcem může být ve smyslu zákona o azylu i soukromá osoba, není-li veřejná moc schopná nebo ochotná zajistit odpovídajícím způsobem ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. 4. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve své replice zrekapituloval dosavadní průběh řízení a žalobní argumentaci. S žalobou nesouhlasí, odkázal přitom na obsah správního spisu a napadené rozhodnutí. Vycházel z tvrzení žalobce uvedených při pohovoru a z informací o zemi původu. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti je obava z jednání kriminálních osob, které jej vydírají a vyhrožují mu. Žalobce neuvedl ani nedoložil žádné skutečnosti, z nichž by vyplynulo, že by mu po návratu do vlasti hrozilo bezprostřední nebezpečí. Ve využití prostředků ochrany daných domovskou zemí mu nic objektivně nebránilo a tyto jsou občanům tohoto státu dostupné. Za celou dobu, kdy mělo k vydírání docházet, se však žalobce na žádný příslušný orgán neobrátil. Skepse vůči účinnosti této ochrany je pouze hypotetická. To, že prostředek ochrany žalobce za neúčinný považuje, jej ještě neúčinným nečiní. 6. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 8. Žalobce podal dne 17. 10. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů dne 22. 10. 2024 sdělil, že se narodil v X. v X., je gruzínským státním příslušníkem, národnosti X., dohovoří se X. Vyznává X., politické přesvědčení nemá, členem žádné strany taktéž není a nikdy nebyl. Je X. a X. Jeho zdravotní stav je X. Ve vlasti naposledy bydlel v X., X., měl tam registrován i trvalý pobyt, žil tam s X. a X., nyní na této adrese žijí pouze X. Z vlasti vycestoval naposledy v červenci, přímou leteckou linkou X. – X., na území ČR vstoupil dne 18. 7. 2024. Do různých států EU (X., X., X., X.) jezdil jako turista bezvízově. V roce 2015 byl odsouzen ke 4 letům vězení za konflikt s následkem smrti, uvězněn byl od X. do X. O mezinárodní ochranu žádá, jelikož po něm mafiánské skupiny žádaly peníze v době, kdy pracoval jako manažer ve společnosti zabývající se distribucí potravin. Tito lidé jej vydírali a vyhrožovali mu. Důvod si vždy našli, věděli, že žalobcova rodina má peníze. Z Gruzie odjel, protože chce mít klid, v ČR byl několikrát jako turista a líbilo se mu zde, rozhodl se tu zůstat. 9. Pohovor k žádosti byl s žalobcem proveden dne 22. 10. 2024. Při tomto úkonu žalobce uvedl, že zvažoval na trvalo odjet už v roce 2020, ale myslel si, že se situace ještě zlepší. Ta se nicméně v roce 2024 ve vztahu ke zmíněným mafiánským skupinám zhoršila. K odsouzení ve vlasti došlo tak, že šel dne 23. 6. 2015 v noci domů, vedle jeho domu se hádalo několik kluků, které znal od vidění. Byli to takoví kriminálníci. Do této rozepře se zapojil, došlo na národnostní otázky, konflikt vygradoval až do vzájemného fyzického napadení těchto osob. Žalobce se snažil situaci zklidnit, nakonec tito muži zaútočili na něj. Jeden z agresorů vytáhl nůž a bodl dalšího, ten následně na následky tohoto zranění zemřel. Žalobce neví přesně, kdo touto zbraní útočil. Potom začali všichni utíkat, jeden člověk mu nůž dal, aby jej schoval, on zbraň ukryl vedle domu. V tu chvíli přijela policie, všechny je zadržela, jednalo se celkem o 20 osob. U soudu ostatní zadržení chtěli, aby vzal vinu na sebe, protože nebude ve vazbě dlouho, má totiž bohaté rodiče. Policie jej následně zbila a donutila jej se přiznat k útoku nožem. Žalobce měl zlomenou pánev, musel být operován. Byl tak uvězněn za něco, co neudělal (pozn. soudu – toto vyplývá z kontextu, v protokolu je uvedeno „udělal“, nicméně se jedná zcela zjevně o písařskou chybu). V průběhu řízení před soudem se snažil očistit, jinak by mu hrozilo dlouhé vězení. Nakonec dostal 4 roky, na noži byly jeho otisky prstů. Zmínění kriminálníci a jejich kamarádi začali žalobci vyhrožovat, když nechtěl vzít vinu na sebe, X. jim museli zaplatit. Vyhrožovali, že ublíží jeho X. a X. Když byl z vězení propuštěn, začal pracovat a musel platit sám, záleželo, jakou měli tito lidé náladu. Důvodem těchto plateb bylo, že nevzal všechnu vinu na sebe a podrazil je. Zaplatil jim mnoho peněz. Nechtěl zůstat v X., často jezdil do X. a jiných X. zemí, chtěl i do X., ale jeho X. vyjádřila přání, aby zůstal v X. a mohli se vídat. Myslel si, že když odjede, tak na něj vyděrači zapomenou, ale to se nestalo. Jiné potíže s nimi neměl, žádali jen peníze, nikomu z rodiny také neublížili. Zkusil požádat dalšího místního mafiána, aby mu s touto záležitostí pomohl, ale taky chtěl jen peníze na ochranu. Policii to neoznámil a oznámit nechtěl, protože tato bezpečnostní složka nic nevyřeší, pouze zadrží dva tři lidi, ale zbývající se mohou pomstít. Od doby, co je pryč z Gruzie, jeho rodina problémy nemá. Jiné potíže se státními orgány ve vlasti neuvedl, udal všechny důvody žádosti, rád by doplnil, že chce zůstat v ČR a spokojeně žít. Po hostitelském státu ničeho nežádá, všechno má. Regulérní vízum by si vyřídil, kdyby měl čistý trestní rejstřík. Na závěr přiložil kopii odsuzujícího rozsudku z Gruzie. Práva pohovor zpětně přetlumočit nevyužil. 10. Ve spise jsou dále založeny fotokopie žalobcova cestovního pasu č. X., vystaveného orgány Gruzie, platného od X. do X. V něm jsou otištěna vstupní a výstupní razítka různých států (X., X., X., X. a X.). Ve vztahu k probíhajícímu řízení je podstatné, že žalobce v ČR pobýval před podáním žádosti o mezinárodní ochranu naposledy dne 14. 4. 2024, kdy z ní odcestoval letecky; vlast naposledy opustil dne 18. 7. 2024 přes letiště v X. v X. a na územ