21 A 2/2025 – Městský soud v Praze

21 A 2/2025- 51 - text  9 21 A 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem JUDr. Hugem Körblem sídlem Hybenská 1007/20, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2025, č. j.: 306232-1/2024-MZV/VO, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2025, č. j.: 306232-1/2024-MZV/VO, jímž byla podle ust. § 180e odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), zamítnuta její žádost o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza podaná proti rozhodnutí Zastupitelského úřadu v Abuji (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 21. 8. 2024 o zamítnutí žádosti o udělení víza č. ABUJ 202408210002. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že se žalovaný nevyjádřil ke všem námitkám obsaženým v žádosti o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza. Nevypořádal se s tvrzením, že návštěva u její dcery a vnuka je legitimní a nevzbuzuje pochybnosti. Pohovor s ní nesprávně vyhodnotil a zaměřil se jen na hledání rozporů. Neexistuje důvod pochybovat o jejím pobytu a včasném opuštění území členských států EU. Žalobkyně dále namítla, že prvostupňový orgán porušil povinnost pomoci odstranit případné nedostatky podání, případně poskytnout lhůtu na jejich odstranění, jak mu ukládá § 169i z.p.c, resp. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“). Prvostupňový orgán jí měl pomoci odstranit vady týkající se pohovoru a zdravotního pojištění. Žalobkyně také připomněla povinnost vstřícného přístupu správních orgánů podle § 4 odst. 1 s.ř. Žalovaný se domníval, že neměl povinnost vyzývat k odstranění vad kvůli výluce druhé a třetí části s.ř., daná výluka byla však zpochybněna usnesením Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. III. ÚS 1589/23, a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2023, č. j.: 9 Azs 97/2023-40. S ohledem na § 4 odst. 2 s.ř. bylo třeba, aby prvostupňový orgán řádně vyzval k odstranění vady podání ve smyslu § 37 odst. 3 s.ř. Žalovaný nekomunikoval s právním zástupcem žalobkyně, ačkoli o právním zastoupení věděl. Nezaslal mu výzvu k odstranění vad a rozhodnutí. Výzva k úhradě správního poplatku měla být doručována datovou schránkou a nikoli dopisem. Závěrem žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového orgánu a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný uvedl, že se v napadeném rozhodnutí zabýval přezkumem použití jednotlivých důvodů zamítnutí a ověřil, že prvostupňový orgán vycházel z řádně zjištěného skutkového stavu a jeho rozhodnutí bylo správné a zákonné, ačkoli pouze ze tří, nikoli čtyř zamítacích důvodů. Žalobkyně předložila cestovní zdravotní pojištění, které nekorespondovalo s obdobím, pro něž bylo vystavené ověřené pozvání. V ust. § 168 z.p.c. je stanovena výluka části druhé a třetí s.ř. pro řízení o vydání krátkodobého víza a řízení o novém posouzení důvodů neudělení víza (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2025, č. j.: 33 A 18/2024-88, bod 35 a 36). Dále uvedl, že ačkoli je plná moc datována k 30. 7. 2024, byla doložena až k žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza, proto bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno přímo žalobkyni. Po doložení plné moci byla veškerá korespondence doručována jejímu právnímu zástupci. S ohledem na výluku druhé a třetí části s.ř. žalovaný neměl povinnost obracet se na právního zástupce. Žalobkyně není rodinným příslušníkem občana EU a na udělení krátkodobého víza pro standardního žadatele neexistuje právní nárok. K námitce ohledně pohovoru žalovaný uvedl, že jej komplexně vyhodnotil a ověřil, zda má žalobkyně skutečný a vážný zájem o pobyt a zda má v úmyslu plnit jeho požadovaný účel. Zastupitelské úřady v řízení o udělení krátkodobého víza postupují na základě podpůrných dokladů. Nepředložení takových dokladů, chyby a dílčí rozpory mohou být samy o sobě dostatečným podkladem pro zamítavé rozhodnutí. X. Dceři se narodilo dítě a v zemi původu žalobkyně je zvykem, že matka dceři s výchovou potomka dlouhodobě pomáhá. Cílem soudního přezkumu nemůže být nahrazení správního uvážení. Na udělení krátkodobého schengenského víza není právní nárok. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 21. 8. 2024 u prvostupňového orgánu podala žádost o krátkodobé vízum v rámci formuláře Žádosti o schengenské vízum na dobu od 1. 9. 2024 do 29. 11. 2024. Účelem cesty do České republiky měla být návštěva dcery a vnuka. K žádosti připojila dokument nazvaný „Pozvání“ č. CZE2217311 na 90 dnů od 1. 8. 2024 do 29. 10. 2024, v němž je jako zvoucí fyzická osoba uvedena žalobkynina dcera. 5. Dne 21. 8. 2024 byl s žalobkyní u prvostupňového orgánu proveden pohovor. Na otázku, kam jede, žalobkyně odpověděla: „Do Moč, do Evropy.“ Prvostupňový orgán k odpovědi připsal poznámku, že nebylo rozumět, co se paní snažila říct. Třikrát požádal žalobkyni o zopakování názvu místa, přičemž dvakrát upřesnil, že se ptá na zemi. Odpovědi žalobkyně byly Fjok, poté Prog, poté Frog. Prvostupňový orgán položil otázku, zda myslí „Prague“, což žalobkyně potvrdila. Jede za dcerou, která v České republice žije, ale neví, jak dlouho a ani kdy do ČR odcestovala. Dcera v ČR pracuje, ale žalobkyně nevěděla, co dělá. Žalobkyně plánovala v ČR zůstat méně než tři měsíce. Termín cesty bude 1. 9. až 28. 11. 2024. Bude bydlet u dcery, adresu ani město nezná, neptala se na něj. Chce vidět vnuka. Dcera nepřijela s vnukem na návštěvu, protože musí pracovat. Na otázku, zda dcera nemá v práci nikdy dovolenou, během které by mohla přijet, žalobkyně odpověděla, že neví, dcera teď musí pracovat a chce, aby za ní žalobkyně přicestovala. Chce se vrátit do vlasti. Nikdy jí nebylo zamítnuto vízum do EU. Nikdy nenavštívila Evropu. 6. Součástí správního spisu jsou dále mj. rodný list žalobkynina vnuka, X., potvrzení o vnukově dlouhodobém pobytu v České republice, dceřina smlouva o nájmu bytu, potvrzení o zůstatku na dceřině účtu u Komerční banky, potvrzení o dceřině zaměstnání a výši příjmu, dceřin rodný list, dceřina zaměstnanecká karta, potvrzení o rezervaci letenek na 1.-2. 9. 2024 (X.) a na 28.-29. 11. 2024 (X.), základní zdravotní pojištění VZP vydané na pojistnou dobu od 20. 7. 2024 do 19. 10. 2024, žalobkynin bankovní výpis vydaný Afriland First Bank, žalobkynin rodný list. 7. Jak je zjevné z Jednotného formuláře pro oznámení důvodů zamítnutí žádosti o udělení víza ze dne 21. 8. 2024, žádost o udělení víza evidovaná pod č. ABUJ202408210002 byla zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo založeno na důvodech: 10. „informace předložené za účelem prokázání účelu a podmínek předpokládaného pobytu nebyly spolehlivé“, 11. „existují důvodné pochybnosti o spolehlivosti prohlášení učiněných ohledně účelu cesty, podmínek pobytu, úmyslu opustit území členských států“, 13. „existují důvodné pochybnosti o Vašem úmyslu opustit území členských států před skončením platnosti víza“, 16. „nepředložil(a) jste důkaz o tom, že máte dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění“. Žalobkyně byla poučena, že se žádost o nové posouzení důvodů podává do 15 dnů písemně u zastupitelského úřadu, který vydal rozhodnutí. 8. Žalobkyně podala žádost o nové posouzení důvodů neudělení schengenského víza. Prvostupňový orgán ve svém vyjádření uvedl, že žalobkyně nedokázala vysvětlit, kdy dcera do ČR odcestovala, jak dlouho v ČR pobývá ani čím se živí. Ke své žádosti předložila doklady, které neodpovídají plánovanému pobytu v ČR. Požádala o povolení pobytu na území na dobu od 1. 9. do 28. 11. 2024, pozvání bylo vystaveno na dobu od 1. 8. do 29. 10. 2024, rezervace letenek byla na 1. 9. a 28. 11. a zdravotní pojištění bylo sjednáno na dobu od 20. 7. do 19. 10. 2024. X. Podle prvostupňového orgánu bylo velmi pravděpodobné, že žalobkyně zůstane s dcerou v ČR a bude jí pomáhat s péčí o syna, jak je v domovské zemi zvykem. Zatajila, že jí bylo dvakrát zamítnuto krátkodobé vízum na ZÚ Francie v Kamerunu, což prvostupňovému orgánu potvrdilo domněnku týkající se jejího úmyslu neopustit území ČR po skončení platnosti víza. 9. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 10. 1. 2025. Na základě nového posouzení souladu důvodů neudělení krátkodobého víza s důvody stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (dále jen „vízový kodex“) bylo rozhodnutí prvostupňového orgánu shledáno v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) bodem vii) a písm. b) vízového kodexu. Žalovaný vlastním šetřením přehodnotil rozho