21 A 49/2024 – Městský soud v Praze

21 A 49/2024- 35 - text  6 21 A 49/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem sídlem Na Pankráci 1618/30, 140 00 Praha 4 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 10. 2024, č. j. MV-140835-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 10. 2024, č. j. MV-140835-4/SO-2024, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 20. 8. 2024, č. j. OAM-1297-25/TP-2024, kterým byla zamítnuta její žádost o udělení trvalého pobytu podle ust. § 75 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), neboť nebyly potvrzeny důvody uvedené v ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě označila napadené rozhodnutí za nesprávné a nepřezkoumatelné. Správní orgán extenzivně v neprospěch žalobkyně vyložil ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c., když je aplikoval na žádost podanou na území ve smyslu ust. § 88 z.p.c. Žalobkyně předložila v řízení náležitosti podle ust. § 89 odst. 1 z.p.c. a její otec má povolen trvalý pobyt na území, který mu nebyl zrušen v návaznosti na ust. § 77 odst. 1 písm. c), d) z.p.c. Správnímu orgánu muselo být zřejmé, že v tomto věku je to vždy především matka, kdo o nezletilé dítě pečuje. Matka při výslechu vysvětlila fungování rodiny a žalobkyně zdůrazňuje, že je vysoce nepravděpodobné, že by otec vykonával péči o nezletilou ve stejném rozsahu jako matka X., což ovšem neznamená, že se o ni nestará a nevyživuje ji finančně. Dále je napadené rozhodnutí nepřiměřené ve vztahu k dopadu do soukromého a rodinného života žalobkyně. Jelikož je žalobkyně občankou třetího státu narozenou na území nemající žádnou jinou možnost legálního pobytu na území kromě sloučení s jedním z rodičů, byla žalovaná povinna zabývat se hlediskem nejlepšího zájmu dítěte. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 6 Azs 248/2023, s obdobnými závěry. Závěrem žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná odkázala na obsah napadeného rozhodnutí, neboť se žalobní body neodlišují od námitek uplatněných v odvolání. Otec žalobkyně na území nepobývá déle než pět let, čímž nesplňuje podmínku ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c., a nelze předjímat, co se v této souvislosti stane v budoucnu. Postup podle ust. § 88 ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. nebyl vyložen extenzivně v neprospěch žalobkyně. Poukaz na ust. § 77 odst. 1 písm. c), d) z.p.c. nemá s žádostí žalobkyně souvislost a opodstatněnost. V případě ust. § 75 odst. 1 písm. h) z.p.c. není orgán I. stupně povinen zkoumat přiměřenost dopadů do soukromého a rodinného života, žalovaná se však touto otázkou zabývala podrobně na s. 5 – 6 napadeného rozhodnutí včetně hlediska nejlepšího zájmu dítěte. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 16. 1. 2024 podala žádost o povolení k trvalému pobytu jako dítě narozené na území. 5. Během pobytové kontroly dne 17. 3. 2024 v místě bydliště žalobkyně, její rodiče nebyli zastiženi, přítomné osoby sdělily, že by měl být otec žalobkyně ve vlasti. 6. Ze svědecké výpovědi matky žalobkyně zaznamenané v protokolu ze dne 17. 6. 2024, č. j. OAM-1297-16/TP-2024, bylo zjištěno, že její manžel, otec žalobkyně, je nepřítomen, nachází se v X., je tam pracovně, v České republice byl naposledy roku 2019, manžel byl ve vlasti, kam za ním cestovala, jeho rodiče ve vlasti potřebují péči, nyní konkrétně pobývá v X., naposledy se s ním viděla ve vlasti v březnu 2023, od té doby spolu nemají dobrý vztah, manžel je i biologickým otcem žalobkyně, ale nemá o ni zájem a nestará se o ně, komunikují jen přes internetovou aplikaci, poslední dva roky spolu moc nekomunikují, posílala mu fotografie žalobkyně, na snímky nějak moc nereagoval, neboť ho požádala o součinnost k podání žádosti o pobytové oprávnění žalobkyně, nejsou spolu v dobrém vztahu, možná má manžel ve vlasti někoho jiného, manžel chce dosáhnout rozvodu a na žalobkyni nijak finančně ani materiálně nepřispívá, nestará se o ni a ani se o ni nezajímá, žalobkyně je zdravá; v České republice má přítele, nevěří, že by se manžel vrátil do České republiky, sama se o sebe i žalobkyni postarat zvládne; nevyjde-li žalobkyni žádost o trvalý pobyt, chtěla by ji sloučit na sebe. 7. Z e-mailové zprávy ze dne 16. 6. 2024 a přiložených podkladů vyplynulo, že otec žalobkyně se v dané době skutečně nacházel v X. 8. Dne 20. 8. 2024 prvostupňový orgán vydal rozhodnutí, č. j. OAM-1297-25/TP-2024, kterým byla žádost zamítnuta podle ust. § 75 odst. 1 písm. h) z.p.c., neboť nebyly potvrzeny důvody v ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. Jak je uvedeno v odůvodnění, žalobkyně je sice dítětem cizince majícího na území České republiky povolený trvalý pobyt, nicméně otec žalobkyně na území nepobývá od roku 2019, a tedy žalobkyně nemá se svým otcem na území společné soužití. Podle evidence příjezdů a odjezdů na letištním hraničním přechodu vedené Policií České republiky otec žalobkyně naposledy na území přicestoval dne X. 2019 a vycestoval z něj dne X. 2019. 9. Žalobkyně se následně odvolala; odvolací námitky se překrývají s žalobními body. 10. Dne 23. 10. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítla. Žalovaná uvedla, že matka žalobkyně věděla, že otec žalobkyně na území nežije a nemá o ni zájem. Na základě toho mohla matka zvolit, o jaké pobytové oprávnění za žalobkyni požádá, neboť účelem podané žádosti mělo být zachování soužití žalobkyně s její matkou, a nikoli s otcem. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 13. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců na území. 14. Podle ust. § 75 odst. 1 písm. h) z.p.c. ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 68. 15. Soud předně uvádí, že napadené rozhodnutí neshledal nepřezkoumatelným ani nedostatečně odůvodněným. V projednávaném případě lze totiž jednoznačně vysledovat úsudek žalované, který v napadeném rozhodnutí zcela přezkoumatelným způsobem zdůvodnila, když vysvětlila, jakým způsobem, z jakých důvodů a na základě jakých konkrétních ustanovení zákona daný případ řešila. Stejně tak je možné hodnotit odůvodnění rozhodnutí prvostupňového orgánu, jež odpovídá judikaturním požadavkům stran přezkoumatelnosti správního rozhodnutí. 16. Posouzení žádosti žalobkyně podle ust. § 88 ve spojení s ust. § 75 odst. 1 písm. h) a § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. bylo důvodné. Žalobkyně se narodila na území, což je doloženo podklady ve správním spisu. Zároveň vzhledem k datu narození žalobkyně logicky absentoval její předchozí nepřetržitý pobyt na území. Z ničeho nelze dovodit, že by se režim ust. § 66 odst. 1 písm. d) z.p.c. měl spojovat výhradně s podáním žádosti o trvalý pobyt nezletilým dítětem občana třetího státu prostřednictvím zastupitelského úřadu. Žalobkyně svůj právní názor nikterak blíže nerozvedla a nepoukázala na odpovídající judikaturu správních soudů, která by podporovala její tvrzení o extenzivním výkladu dotčených ustanovení z.p.c. Přestože se ust. § 88 neobjevuje přímo ve výroku prvostupňového rozhodnutí, je z odůvodnění zjevné, že správní orgány z daného ustanovení vycházely. 17. Jestliže žalobkyně citovala ust. § 77 odst. 1 písm. c), d) z.p.c., potom soud zdůrazňuje, že v rámci řízení o jejím pobytovém oprávnění se neřeší otázka případného zrušení trvalého pobytu, který byl udělen jejímu otci. V této souvislosti je bezpředmětné, jaké skutkové podstaty důvodů zrušení trvalého pobytu by se na otce