Z rozhodnutí: 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2025, č. j.: OAM-1582/LE-LE05-LE05-2023, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. § 12, § 13, § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto, že mu nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle ust. § 15a odst. 1 pís…
21 Az 11/2025- 51 - text
11 21 Az 11/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobce:
X., narozený dne X.
bytem X.
zastoupený advokátem Mgr. Umarem Switatem
sídlem Dědinova 2011/19, 148 00 Praha 4
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2025, č. j.: OAM-1582/LE-LE05-LE05-2023
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2025, č. j.: OAM-1582/LE-LE05-LE05-2023, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. § 12, § 13, § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a současně bylo rozhodnuto, že mu nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce v žalobě označil napadené rozhodnutí za nezákonné, nepřezkoumatelné, nesprávné a trpící vadami řízení kvůli nedostatku důvodů a nesrozumitelnosti. Podle jeho názoru byla porušena ust. § 3, § 2 odst. 4, § 50 odst. 3, odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), jakož i § 12 a § 14a zákona o azylu.
3. V azylové žádosti jasně specifikoval důvody a předložil důkazy prokazující reálnou hrozbu mučení, nelidského zacházení a nezákonného trestního stíhání v případě návratu do Turecka. Předložil čestná prohlášení osob s přímou znalostí situace, jež potvzují, že X., kde je coby člen hnutí CHP označován za teroristu. Žalovaný neposoudil, zda se u žalobce neobjevily skutečnosti nasvědčující možnosti jeho pronásledování z důvodů v ust. § 12 zákona o azylu či hrozby vážné újmy ve smyslu ust. § 14a téhož zákona. Rovněž se nezabýval zkoumáním, zda nedošlo ke změně situace v zemi původu, kdy je na místě posoudit, jak Turecko zachází s kurdskými hnutími. Dále žalovaný nijak nereflektoval, že žalobce má X., a nezohlednil ani fakt, že by byl v Turecku odsouzen k vysokému trestu odnětí svobody kvůli domnělé sympatii s hnutím CHP.
4. Žalobce žádal o doplňující osobní pohovor za přítomnosti právního zástupce, aby mohl objasnit tvrzení a důkazy. Žalovaný však rozhodl bez provedení důkladného dokazování, čímž porušil žalobcovo právo na spravedlivý proces. Nevypořádal se s tvrzeními v dokumentu ze dne 4. 8. 2023 „Bezpečnostní a politická situace v zemi“, přičemž informace Ministerstva vnitra ze dne 4. 8. 2023 a informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 16. 1. 2024 neřeší individuální situaci žalobce, pouze povrchně hodnotí situaci v Turecku z hlediska lidských práv. Neobtěžoval se opatřit si objektivní a aktuální zprávy o porušování lidských práv v Turecku vůči přivržencům CHP od neziskových organizací zabývajících se ochranou lidských práv a svobod.
5. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce
6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel oprávněnost důvodů uvedených žalobcem a plně odkázal na správní spis. Žalobce již není členem politické strany CHP a nesdělil žádné skutečnosti svědčící o tom, že by byl v této souvislosti vystaven jednání podřaditelnému pod pojem pronásledování. Tvrzení o pronásledování některých žalobcových příbuzných nesvědčí o pronásledování přímo samotného žalobce. Účast na ozbrojených akcích proti bezpečnostním složkám není možno pokládat za uplatňování politických práv a svobod. Žalobce byl v České republice X. pravomocně odsouzen pro X., kdy se podílel na X. Jak konstatoval Vrchní soud v Olomouci, závažnost žalobcových činů se zvyšovala, uložené a vykonané tresty odnětí svobody na něj neměly z hlediska nápravy žádný vliv, když trestnou činnost páchal mj. i v průběhu zkušební doby po podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v X. Vzhledem k povaze páchané trestné činnosti, jejímu rozsahu a společenské nebezpečnosti se u žalobce jedná o vážný zločin, který předpokládá ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu pro vyloučení cizince z možnosti udělení doplňkové ochrany. Obstarané informace o Turecku jsou aktuální a zcela vyčerpávající. Žalobce i jeho právní zástupce byli řádně seznámeni s podklady rozhodnutí, k nimž jim bylo umožněno se vyjádřit. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
7. Žalobce v replice sdělil, že ačkoli není členem politické strany CHP, neznamená to, že není nadále vnímán režimem jako osoba „nepohodlná“. Kombinace etnické a politické identity významně zvyšuje riziko perzekuce, což žalovaný nevzal v úvahu. Trestní řízení nemůže sloužit jako důvod k odepření ochrany v případě reálného rizika mučení. Z judikatury ESLP vyplývá, že závažnost trestného činu nemůže ospravedlnit vyhoštění cizince do země, kde mu hrozí vážná újma. Žalovaný neanalyzoval čestná prohlášení, informace od organizací zabývajících se dodržováním lidských práv ani zprávy o stavu dodržování lidských práv v Turecku. Tvrzení o seznámení žalobce s podklady rozhodnutí nenahrazuje povinnost žalovaného provést účinné dokazování, kdy se žalovaný zcela nevypořádal s návrhem na provedení doplňujícího osobního pohovoru.
IV. Obsah správního spisu
8. V poskytnutí údajů k žádosti dne 29. 11. 2023 žalobce uvedl, že je kurdské národnosti, vyznává islám, cítí se zcela zdráv, v minulosti byl členem politické strany CHP, ale od té doby, co byl v České republice ve vězení, již není členem, X. Na území České republiky se zdržuje od roku X., ale i poté jezdil do Turecka, naposledy tam byl roku X., než zde šel do vězení, v roce X. byl v X. odsouzen za X. k X. trestu odnětí svobody. V České republice byl za shodnou delikvenci odsouzen X., naposledy v roce X. k trestu odnětí svobody v trvání X. O azyl žádá kvůli uloženému vyhoštění. V zemi původu by mu hrozilo trestní stíhání kvůli X. a tamním orgánům by vadil i jeho kurdský původ. Jednou u něj našli X., byl kvůli tomu zadržen a strávil den na policii. Roku X. odjel do vlasti bez dokladu, na hranicích jej zadrželi a drželi týden omezeného na svobodě, kvůli tomu a X. jej i zbili; obviňovali jej z X. a podpory PKK.
9. Během pohovoru vedeného dne 29. 11. 2023 žalobce uvedl, že roku X. se do vlasti vrátil bez pasu, na týden byl zadržen, obviňovali jej z X. a příslušnosti k PKK, po týdnu zjistili, že PKK nepodporuje a pustili jej, pak normálně požádal o pas a získal ho, při odjezdu z Turecka potíže neměl, roku X. tam pobyl pět až šest měsíců, po roce X. tam jezdil normálně, byl tam mnohokrát, naposledy roku X., vracel se tam za X., pak už tam žádné potíže neměl, zemi původu opustil kvůli zmíněnému X., a poněvadž jeho X. několikrát zatkli a bili vzhledem k podezření na podporu PKK. Aktuálně nedisponuje doklady a v Turecku by hned byl zatčen, obává se bití a mučení, kdyby měl doklady, tak se tam vrátí; k důvodům žádosti o mezinárodní ochranu už nechce nic dodat. V období X. měl třikrát problémy s policií, protože X. Kdyby se nyní vrátil do Turecka, mohli by ho policisté bít a obviňovat z X. a z napojení na PKK; všechny důvody azylové žádosti uvedl.
10. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. 6. 1998, sp. zn. 5 T 48/98, který nabyl právní moci dne 5. 2. 1999, bylo zjištěno, že žalobce byl shledán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákona, kdy mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání X. ve vztahu k trestu uloženému rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 12. 1996, sp. zn. 1 T 80/96.
11. Jak bylo zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 52 T 1/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. 1 To 31/2010, žalobce byl shledán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákona jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 trestního zákona, za který mu byly uloženy trest odnětí svobody v trvání X. se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou pro výkon trestu a trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou.
12. Ve správním spisu jsou obsaženy zprávy o zemi původu, konkrétně Turecko, Informace MZV ČR ze dne 16. 1. 2024, Turečtí občané kurdského původu, a zpráva žalovaného Turecko, Informace OAMP, ze dne 4. 8. 2023, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv. Podle první z nich částečně kurdský původ mělo a má množství vrcholných politků napříč stranami a osoby s částečně či zcela kurdským původem jsou hojmě zastoupeny mezi podnikateli nebo úředníky. Turečtí občané kurdské národnosti jsou v řadách profesionálních složek turecké armády zastoupeni až 15 %. Dle druhé zprávy, v Turecku nelze uložit trest smrti za žádný trestný čin. Ačkoli ústava a zákony zakazují mučení a jiné formy krutého, n