Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci…
3 A 19/2025- 48 - text
8 3 A 19/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci
žalobkyně: Z. Š.,
bytem X,
proti
žalované: Česká advokátní komora,
sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1,
o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000055/24-0002, a ze dne 4. 12. 2024, č. j. 10.04-000097/24-0002,
takto:
I. Žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000055/24-0002, se odmítá.
II. Žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 12. 2024, č. j. 10.04-000097/24-0002, se zamítá.
III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobkyně se domáhá vyslovení nicotnosti, eventuálně zrušení dvou v záhlaví označených rozhodnutí, jimiž jí předseda České advokátní komory neurčil advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu.
2. Rozhodnutí ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000055/24-0002 žalovaná odůvodnila tím, že žalobkyně nedoložila (ani neuvedla v žádosti) jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu. Žalobkyně tedy neosvědčila, že si nemohla zajistit právní službu jinak, tj. na smluvním základě, ve smyslu ust. § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“).
3. Rozhodnutí ze dne 4. 12. 2024, č. j. 10.04-000097/24-0002 žalovaná odůvodnila jednak taktéž tím, že žalobkyně neuvedla jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout požadovanou právní službu, a jednak tím, že její žádost nebyla včasná. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně požádala o určení advokáta k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024, č. j. 6 As 137/2024-33, jež bylo žalobkyni dle jejího sdělení doručeno dne 12. 9. 2024. Tuto žádost žalovaná obdržela dne 7. 11. 2024, tedy pět dnů před uplynutím lhůty k podání ústavní stížnosti. Žalobkyně zároveň neuvedla, zda ústavní stížnost podala sama, a zda tedy lhůta byla zachována. S ohledem na to, že žalovaná vyřizuje žádosti postupně podle data doručení, nebylo možné v tak krátké době o žádosti žalobkyně rozhodnout, nadto by případně určený advokát neměl dostatek času na převzetí věci a vypracování požadovaného podání.
Žalobní argumentace
4. Žalobkyně považuje napadená rozhodnutí za neurčitá, a tudíž nepřezkoumatelná, neboť v jejich výrocích není uvedeno, v jaké věci se advokát neurčuje.
5. Dále žalobkyně namítá, že výroky napadených rozhodnutí jsou vnitřně rozporné. Žalovaná v nich uvedla, že se neurčuje „advokát k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona o advokacii“. Zákon o advokacii přitom podle žalobkyně ani po novele přijaté po nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/21 zjevně nepočítá s určením advokáta za úplatu.
6. Právě namítaná absence zákonné úpravy pravidel pro určení advokáta za úplatu představuje jádro žalobní argumentace. Žalobkyně má za to, že žalovaná nebyla oprávněna rozhodnout podle ust. § 18c zákona o advokacii a požadovat splnění podmínek stanovených v § 18 odst. 2 a § 18c odst. 3 zákona o advokacii, neboť tato ustanovení nebyla novelou zákona o advokacii účinnou od 1. 1. 2024 dotčena. Žalovaná tak nastavila podmínky pro určení advokáta za úplatu bez zákonného podkladu. Povinnosti však mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Žalobkyně pokládá z tohoto důvodu napadená rozhodnutí za nicotná.
7. Žalobkyně poukazuje na to, že otázka právního rámce určení advokáta pro „majetné“ žadatele, kteří nemají nárok na bezplatnou právní pomoc, ve stavu po novele zákona o advokacii nebyla dosud žádným soudem vyřešena. Soudy rovněž nezvážily předložení věci k posouzení této otázky Ústavnímu soudu. Žalobkyně navrhuje, aby zdejší soud věc Ústavnímu soudu předložil.
8. K otázce (ne)včasnosti žádosti žalobkyně uvádí, že dle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2023, č. j. 9 As 122/2022-36, nelze zamítnout žádost žadatele jen na základě skutečnosti, že do uplynutí určité lhůty zbývá jen několik dnů. Nadto upozorňuje, že podání ústavní stížnosti lze zjistit nahlédnutím na internetové stránky Ústavního soudu. Formulář žádosti o určení advokáta platný od 1. 1. 2024 údaj o podání ústavní stížnosti neobsahuje.
9. Podle žalobkyně žalovaná zatížila řízení vadami, které způsobují nicotnost, resp. nezákonnost jejích rozhodnutí, důsledkem čehož je odepření práva žalobkyně na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 a práva na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Vyjádření žalované
10. Žalovaná navrhuje ve vztahu k rozhodnutí ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000055/24-0002 odmítnutí žaloby, neboť žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila již dříve podanou žalobou, vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 119/2024. Pro případ, že by soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.
11. Ve vztahu k rozhodnutí ze dne 4. 12. 2024, č. j. 10.04-000097/24-0002, považuje žalovaná žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí.
12. V prvé řadě poukazuje na to, že předmět právní služby, pro který žalobkyně žádala určení advokáta, již odpadl. Žalobkyně ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024, č. j. 6 As 137/2024-33, skutečně sama podala, ta však byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. III. ÚS 3123/24.
13. Žalovaná se dále vyjadřuje k otázce nesplnění podmínky uvedení jmen dvou oslovených advokátů, kteří odmítli poskytnout požadovanou právní službu.
14. Uvádí, že o aktuálních podmínkách určování advokátů (po novele zákona o advokacii) byla žalobkyně poučena v jiném řízení, sdělením žalované ze dne 6. 2. 2024, č. j. 10.32-000052/24-0002. Žalobkyně přesto postupuje stereotypně a podmínky pro určení advokáta neplní.
15. K námitce chybějícího zákonného podkladu pro vydání napadeného rozhodnutí žalovaná uvádí, že i v mezidobí od vydání nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 44/21 do přijetí novely zákona o advokacii (tedy v době, kdy právní úprava určování advokáta za úplatu skutečně neexistovala) nemohla dle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu aplikovat text zákona dotčený zrušujícím nálezem Ústavního soudu. Novela zákona o advokacii účinná od 1. 1. 2024 potřebnou novou právní úpravu přinesla.
16. Žalovaná cituje § 23 odst. 5 zákona o advokacii. Zdůrazňuje, že toto ustanovení je třeba vnímat v souvislosti s ust. § 18c odst. 3 zákona o advokacii. Trvá na tom, že žalobkyně byla povinna označit alespoň dva advokáty, na které se obrátila se žádostí o poskytnutí právní služby, a osvědčit, že jí poptávanou právní službu odmítli poskytnout. Tuto zákonnou podmínku žalobkyně nesplnila, tedy neosvědčila, že by si nemohla zajistit poskytnutí právních služeb jinak, ve smyslu ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii.
17. Pokud jde o druhý z důvodů napadeného rozhodnutí, tj. nikoli včasné podání žádosti, žalovaná argumentuje tím, že všechny senáty zdejšího soudu (svého času až na 17. senát) vnímaly, že zde musí být dostatek časového prostoru na kontakt mezi klientem a advokátem, na seznámení se s věcí, sepsání řádného podání atp. Vyvinula se tak judikatura správních soudů, dle které dvanáct dní je málo a přibližně tři týdny je dost. Žalovaná tedy trvá na tom, že žádost, kterou žalobkyně podala pět dnů před koncem lhůty pro podání ústavní stížnosti, nebyla podána včasně.
Ústní jednání
18. Dne 26. 8. 2025 se konalo ústní jednání, k němuž soud předvolal účastníky v souladu s § 49 odst. 1 s. ř. s.
19. Žalobkyně se z jednání omluvila. Důvodem neúčasti je její nesouhlas s tím, že soud neshledal důvody pro předložení věci Ústavnímu soudu a nevyslovil nicotnost napadených rozhodnutí z důvodu neexistence zákonného podkladu. Zopakovala, že zákon nadále neupravuje možnost určit advokáta za úplatu. Jedná se o mezeru v zákoně, která podle ní nebyla odstraněna ani novelou zákona přijatou po již mnohokrát citovaném nálezu Ústavního soudu. Žalovaná proto rozhodovala o jejích žádostech bez zákonného podkladu.
20. Žalovaný se v návaznosti na žalobkyninu omluvu z jednání též omluvil.
21. Protože se účastníci jednání nezúčastnili, projednal soud věc v jejich nepřítomnosti (§ 49 odst. 3 s. ř. s.) a rozsudek vyhlásil vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu (§ 49 odst. 12 s. ř. s.).
Obsah správního spisu
22. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně žádostí ze dne 20. 8. 2024 požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2024, č. j. 5 As 161/2023-27.
23. Žádostí ze dne 6. 11. 2024 žalobkyně požádala žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2024, č